Obsah
53 vztahy: Achájové, Achilles, Anathéma, Apollón, Athény, Řečtina, Bůh, Bitva u Platají, Delfy, Diodóros Sicilský, Dionýsie, Dionýsos, Dithyrambos, Doba bronzová, Egejská kultura, Elegie, Epos, Extáze (stav), Fajákové, Fiálé, Gortyn, Homér, Hornina, Ilias, Keramika, Knóssos, Kovy, Krátér, Latina, Lebés, Lineární písmo B, Messénie, Messénské války, Michael Ventris, Mykénská civilizace, Mystika, Nestorův palác, Odysseia, Odysseus, Oinochoé, Pýthia, Peršané, Simónidés z Keu, Sparta, Starořečtina, Starověk, Starověké Řecko, Thúkydidés, Věštírna v Delfách, Věštba, ... Rozbalte index (3 více) »
Achájové
Posmrtná zlatá maska achájského krále, připisována Agamemnónovi Achájové (Achaioi) byli jedním ze starořeckých kmenů.
Vidět Tripus a Achájové
Achilles
Maxe Slevogta Achilleus (řecky Ἀχιλλεύς) nebo Achilles (z latinské varianty Achillēs) je postava z řecké mytologie.
Vidět Tripus a Achilles
Anathéma
Anathéma nebo anathema (řec. od ana-tithémi, vyzvednout) znamená původně vynětí něčeho z běžného užívání, později klatbu a vyloučení z obce či církve.
Vidět Tripus a Anathéma
Apollón
Foibos Apollón (2. pád Foiba Apollóna; řecky Φοίβος Απόλλων; latinským přepisem Apollo; Foibos.
Vidět Tripus a Apollón
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Vidět Tripus a Athény
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Vidět Tripus a Řečtina
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Vidět Tripus a Bůh
Bitva u Platají
Bitva u Platají v létě 479 př. n. l. byla jednou z klíčových bitev řecko-perských válek.
Vidět Tripus a Bitva u Platají
Delfy
Delfy je významné antické město a archeologické naleziště v Řecku.
Vidět Tripus a Delfy
Diodóros Sicilský
Diodóros Sicilský, řecky Διόδωρος Σικελιώτης, (asi 90 př. n. l. – asi 27 př. n. l.) byl starověký řecký historik.
Vidět Tripus a Diodóros Sicilský
Dionýsie
447 – 433 př. n. l. Dionýsie byly starověké řecké náboženské slavnosti na počest boha vína, ročních období a mystérií, Dionýsa.
Vidět Tripus a Dionýsie
Dionýsos
Dionýsos (řecky Διόνυσος, latinsky Dionysus, Bacchus) je v řecké mytologii synem nejvyššího boha Dia a jeho milenky Semely.
Vidět Tripus a Dionýsos
Dithyrambos
Zobrazení dithyrambos Dithyrambos (řec. διθύραμβος) je druh starověké řecké poezie, nadšený hymnus k oslavě boha Dionýsa, přednášený a zpívaný střídavě sborem a předzpěvákem s doprovodem píšťal (aulos).
Vidět Tripus a Dithyrambos
Doba bronzová
Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.
Vidět Tripus a Doba bronzová
Egejská kultura
Krétě Egejská kultura nebo také egejská civilizace, případně krétsko-mykénská kultura je souhrnné označení pro kultury v Egejské oblasti (včetně západní Malé Asie a Kypru) v době měděné a bronzové.
Vidět Tripus a Egejská kultura
Elegie
Elegie (z řeckého ελεγεια), žalozpěv, je básnická či hudební skladba zádumčivého, smutného až truchlivého rázu, proto často bývá použita jako hudební nekrolog.
Vidět Tripus a Elegie
Epos
Homér, autor eposů Illias a Odyssea Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň.
Vidět Tripus a Epos
Extáze (stav)
Extáze (z řeckého) je označení stavu, ve kterém člověk nevnímá své okolí a prožívá pouze psychické blaho, většinou na úkor fyzického.
Vidět Tripus a Extáze (stav)
Fajákové
Fajákové (latinsky Phaeaci) byl v řecké mytologii národ na ostrově Scherii.
Vidět Tripus a Fajákové
Fiálé
Korintská fiálé - kolem 600 př. n. l. Fiálé (řecky φιάλη, plurál: fiálai) je bezuchá starověká řecká keramická nebo kovová nádoba s oblým plastickým výčnělkem uprostřed dna a bez podstavce.
Vidět Tripus a Fiálé
Gortyn
Gortys, Gortýna, nebo Gortyn (řecky Γόρτυνα, Γόρτυς, nebo Γόρτυν), je nejrozsáhlejší archeologické naleziště na Krétě, položené u vesnice Mitropolis 45 km jižně od správního centra ostrova Heraklionu.
Vidět Tripus a Gortyn
Homér
Jean Auguste Dominique Ingres – ''Homérova apoteóza'' (1827) Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury.
Vidět Tripus a Homér
Hornina
sedimentární horninou Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru.
Vidět Tripus a Hornina
Ilias
Ilias (doslova „Ílijská“, ve smyslu „báseň o Íliu“) je starořecký hrdinský epos, jehož autorství je tradičně připisováno básníku Homérovi.
Vidět Tripus a Ilias
Keramika
Keramika (řecky „pro hrnčířství“) je směs anorganických nekovových materiálů nebo uhlíkový materiál, vyrobený pálením v peci za vysokých teplot.
Vidět Tripus a Keramika
Knóssos
Knóssos (taktéž Knossus, Cnossus, Gnossus, řecky Κνωσός), je největší archeologickou lokalitou doby bronzové na ostrově Kréta.
Vidět Tripus a Knóssos
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Vidět Tripus a Kovy
Krátér
330 - 320 př. n. l. Krátér (z řečtiny κρατος, kratos - smíšený; κεράννυμι, kerannými - mísím) (psáno také kratér) je velká starověká řecká nádoba na nízkém podstavci s rozevřeným horním obvodem a se dvěma horizontálními uchy po stranách.
Vidět Tripus a Krátér
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Vidět Tripus a Latina
Lebés
360–350 př. n. l. Lebés (z řečtiny λέβης, plurál lebétés) je hluboká starověká řecká nádoba se zakulaceným dnem bez nožky.
Vidět Tripus a Lebés
Lineární písmo B
Hliněná destička s lineárním písmem B Lineární písmo B je písmo užívané ve 14.–12. století př. n. l. pro psaní v pozdní mykénské civilizaci v rané formě řečtiny.
Vidět Tripus a Lineární písmo B
Messénie
Messénie (řec. Μεσσηνία, Messinía) je jedna ze šesti regionálních jednotek kraje Peloponés v jihozápadním Řecku.
Vidět Tripus a Messénie
Messénské války
Messénské války byly dvě (a s povstáním heilótů z roku 464 př. n. l. tři) války mezi řeckou polis Spartou a západně ležící Messénií.
Vidět Tripus a Messénské války
Michael Ventris
Michael Ventris (12. července 1922 – 6. září 1956) byl anglický architekt a amatérský filolog.
Vidět Tripus a Michael Ventris
Mykénská civilizace
Mykénská civilizace Zlatá Agamemnónova pohřební maska, 16. století př. n. l. Mykénská kultura, někdy též nazývaná pozdně helladská kultura, byla civilizace doby bronzové, která existovala na pevninském Řecku přibližně mezi lety 1600–1000 př.
Vidět Tripus a Mykénská civilizace
Mystika
sv. Kateřiny Sienské (Barna da Siena, asi 1340) Mystika je souhrnné označení pro rozmanité duchovní zkušenosti bezprostředního a osobního setkání s božským, pro zkušenost hlubokého tajemství, jež se nedá přímo vyjádřit slovy, a pro různé cesty, jak takovou zkušenost získat.
Vidět Tripus a Mystika
Nestorův palác
Zastřešený odkryv Nestorova paláce Tzv.
Vidět Tripus a Nestorův palác
Odysseia
Personifikace Odysseie. Na krunýři ženy jsou výjevy z Odysseie (Scila, Aiolos, Polyfémos). Patrně z knihovny Pantainovy (2. stol. př. n. l.). Muzeum Staré Agory, Athény Odysseia (řecky Ὀδύσσεια – Odysseia) neboli (ve zlatinizované podobě) Odyssea je vedle Iliady druhý epos, který je připisován Homérovi.
Vidět Tripus a Odysseia
Odysseus
Odysseus (řecky Ὀδυσσεύς) je hrdina řecké mytologie a jako Ulixes (později i Ulysses) vystupuje též v mytologii římské.
Vidět Tripus a Odysseus
Oinochoé
625 – 600 př. n. l. Oinochoé (z řečtiny οἰνοχόη - konvice na víno; oinos.
Vidět Tripus a Oinochoé
Pýthia
Umělecké ztvárnění Pýthie sedící na trojnožce; z pukliny pod ní stoupají výpary, které jí měly pomoci k viděním (John Collier: ''Priestess of Delphi'' (1891)) Pýthia byla věštkyně v Apollónově chrámu v Delfách, známé z mýtů i z historie.
Vidět Tripus a Pýthia
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Vidět Tripus a Peršané
Simónidés z Keu
Simónidés z Keu (asi 556 – 467 př. n. l.) byl starověký řecký básník.
Vidět Tripus a Simónidés z Keu
Sparta
Sparta (dórsky Σπάρτα; řecky Σπάρτη Sparté) byla starověká řecká obec a hlavní město stejnojmenného městského státu (polis) známého ve starověku jako Lakedaimón (dórsky Λακεδαίμων).
Vidět Tripus a Sparta
Starořečtina
Rozmístění řeckých dialektů kolem 400 př. n. l. Starořečtina neboli stará či klasická řečtina je mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny (považované za samostatný jazyk).
Vidět Tripus a Starořečtina
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Vidět Tripus a Starověk
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Vidět Tripus a Starověké Řecko
Thúkydidés
Thúkydidés, řecky Θουκυδίδης, (460–455 př. n. l. – asi 399 př. n. l.) byl řecký historik, politik, autor klasického díla Dějiny peloponéské války.
Vidět Tripus a Thúkydidés
Věštírna v Delfách
Zbytky Apollónova chrámu v Delfách Věštírna v Delfách byla součástí posvátného okrsku Apollónova nad městem Delfy ve Fókidě, asi 150 km severozápadně od Athén.
Vidět Tripus a Věštírna v Delfách
Věštba
Sibyla v Sixtínské kapli Věštba, latinsky oraculum, znamená předpověď budoucích událostí, někdy i v daleké budoucnosti nebo na vzdáleném místě.
Vidět Tripus a Věštba
Votivní dar
#PŘESMĚRUJ Ex voto.
Vidět Tripus a Votivní dar
Zeus
Zeus (starověký řecký Ζεύς; moderní řecký Δίας; skloňování Dia, Diovi, Die, Diem) je nejvyšší z bohů řecké mytologie.
Vidět Tripus a Zeus
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Vidět Tripus a Zlato