Rychlejší přístup než prohlížeči!
284 vztahy: Abdikace, Afghánistán, Afrika, Albánie, Alexej Kosygin, Alkoholismus, Andrej Borisovič Zubov, Angola, Antiamerikanismus, Antipatie, Arméni, Arménská sovětská socialistická republika, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika, Španělská občanská válka, Železná opona, Čína, Černobylská havárie, Československá socialistická republika, Československo, Říjnová revoluce, Baltské moře, Baltské státy, Bílý dům (Moskva), Běloruská sovětská socialistická republika, Bělorusko, Bělověžská dohoda, Berlín, Besarábie, Bitva u Stalingradu, Blízký východ, Bolševici, Bolševismus, Boris Jelcin, Brežněvova doktrína, Brest (Bělorusko), Brestlitevský mír, Bulharsko, Církev, Cenzura, Dalstroj, Dálný východ, Dějiny Ruska, De facto, Demokracie, Demokratizace, Destalinizace, Diktatura, Diktatura proletariátu, Dněperská vodní elektrárna, Druhá světová válka, ..., Emigrace, Energetika, Ernő Gerő, Estonsko, Fidesz – Maďarská občanská unie, Finsko, Francie, Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu, Genrich Jagoda, Glasnosť, GOELRO, Gorki Leninskije, Grigorij Zinovjev, Gulag, Historický magazín, Hladomor na Ukrajině, Imre Nagy, Industrializace, Invaze do Polska (1939), Itálie, Izolacionismus, Jaderná válka, Jižní Amerika, Josif Vissarionovič Stalin, Josip Broz Tito, Jugoslávie, Jurij Vladimirovič Andropov, Kanada, Kapitalismus, Karibská krize, Katyňský masakr, Kavkaz, Kazachstán, Kolchoz, Kolektivizace v Sovětském svazu, Komunismus, Komunistická strana Sovětského svazu, Konstantin Ustinovič Černěnko, Kontrarevoluce, Korea, Korupce, Krym, Kuba, Kulak, Kult osobnosti, Lavrentij Pavlovič Berija, Leonid Iljič Brežněv, Lev Davidovič Trockij, Lev Kameněv, Lidová demokracie, Lidská práva, Lipeck, Litva, Lotyšsko, Luftwaffe (Wehrmacht), Maďarská lidová republika, Maďarské povstání, Maďarsko, Marxismus-leninismus, Mechanizace, Michail Sergejevič Gorbačov, Monopol, Moskevské procesy, Moskevský Kreml, Moskva, Nacismus, Náhorní Karabach, Němci, Německá demokratická republika, Německo, Nejvyšší sovět Sovětského svazu, Neutralita, Nikita Sergejevič Chruščov, Nikolaj Ježov, Nikolaj Nikolajevič Voronov, NKVD, Normalizace, Nová ekonomická politika, Nucené přesuny obyvatel v Sovětském svazu, Občanská válka, Ocel, Okupace Pobaltí, Oleg Baklanov, Operace Barbarossa, Organizace spojených národů, Pakt proti Kominterně, Pakt Ribbentrop–Molotov, Palachův týden, Panelový dům, Pád Berlínské zdi, Pětiletka, Příměří, Perestrojka, Plánovaná ekonomika, Pokračovací válka, Polsko, Polsko-sovětská válka, Postsovětské republiky, Potravinové lístky, Pražské jaro, Průmysl, Preambule, Prezident Sovětského svazu, Propaganda, Propaganda v Sovětském svazu, První světová válka, První válka o Náhorní Karabach, Psychoaktivní droga, Rakousko, Rapallská smlouva (1922), Ronald Reagan, Ropa, Ropný šok, Rozhlas, Rozpad Sovětského svazu, Rudá armáda, Rumunsko, Ruská občanská válka, Ruská prozatímní vláda, Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ruská vlajka, Rusko, Sídliště, Sergej Mironovič Kirov, Severní Korea, Sibiř, Socialismus, Solidarita (Polsko), Sovět, Sovětská armáda, Sovětská invaze do Polska, Sovětská okupační zóna Německa, Sovětská okupace východního Polska 1939–1941, Sovětská válka v Afghánistánu, Sovětský svaz, Sovchoz, Spojené království, Spojené státy americké, Společenství nezávislých států, Společnost národů, Spotřební zboží, Stalinův kult osobnosti, Střední Asie, Střední Evropa, Střední východ, Studená válka, Supervelmoc, Svazová republika, Těžba, Těžký průmysl, Televize, Terst, Totalitarismus, Trest smrti, Trojdohoda, Ukrajina, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Ural, Valentin Sergejevič Pavlov, Varšavská smlouva, Válka ve Vietnamu, Východní blok, Východní Evropa, Východní Locarno, Výmarská republika, Velká čistka, Velká hospodářská krize, Versailleská smlouva, Vietnam, Vietnamská republika, Vilnius, Vladimir Iljič Lenin, Vladimir Krjučkov, Vlajka Sovětského svazu, Vlastnictví, Vnitrozemí, Volgogradský traktorový závod, Wehrmacht, Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, Zakavkazsko, Zákon o půjčce a pronájmu, Zástupná válka, Zemědělství, Zimní válka, 1. prosinec, 15. březen, 16. březen, 17. září, 18. září, 19. srpen, 1917, 1918, 1921, 1922, 1924, 1934, 1936, 1939, 1940, 1941, 1949, 1953, 1956, 1961, 1962, 1964, 1973, 1977, 1979, 1981, 1982, 1984, 1985, 1986, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 20. srpen, 21. srpen, 22. červen, 23. srpen, 25. únor, 25. prosinec, 26. prosinec, 3. březen, 30. listopad, 30. prosinec, 31. prosinec, 8. březen, 8. prosinec, 9. únor, 9. říjen. Rozbalte index (234 více) »
Abdikace
Napoleonova abdikace Abdikace (z lat. abdicatio – odřeknutí) je odstoupení hlavy státu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Abdikace · Vidět víc »
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Afghánistán · Vidět víc »
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Afrika · Vidět víc »
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Albánie · Vidět víc »
Alexej Kosygin
Alexej Nikolajevič Kosygin (Petrohrad – 18. prosince 1980, Moskva) byl sovětský politik, funkcionář Komunistické strany Sovětského svazu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Alexej Kosygin · Vidět víc »
Alkoholismus
William Hogarth: ''Gin Lane'' (Ginová ulička, asi 1751) Alkoholismus nebo též závislost na alkoholu, opilství je chronické recidivující onemocnění postihující nejen celou osobnost postiženého jedince po stránce psychické a fyzické, ale i jeho blízké, zvláště pak rodinné příslušníky.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Alkoholismus · Vidět víc »
Andrej Borisovič Zubov
Andrej Borisovič Zubov, (* 16. ledna 1952, Moskva) je ruský historik, religionista a politolog.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Andrej Borisovič Zubov · Vidět víc »
Angola
Angola, plným názvem Angolská republika, je stát ležící na jihu Afriky s 1600 km dlouhým pobřežím Atlantiku.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Angola · Vidět víc »
Antiamerikanismus
Protest proti válce ve Vietnamu v roce 1967 Antiamerikanismus je forma nesouhlasu se zejména zahraniční politikou Spojených států amerických.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Antiamerikanismus · Vidět víc »
Antipatie
#PŘESMĚRUJ Averze.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Antipatie · Vidět víc »
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Arméni · Vidět víc »
Arménská sovětská socialistická republika
Arménská sovětská socialistická republika (Հայկական Սովետական Սոցիալիստական Հանրապետություն – Hajkakan Sovetakan Socialistakan Hanrapetuthjun, Армянская Советская Социалистическая Республика – Armjanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v oblasti Kavkazu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Arménská sovětská socialistická republika · Vidět víc »
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika
Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika (Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы – Azärbajdžan Sovet Socialist Respublikasy, Азербайджанская Советская Социалистическая Республика – Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika · Vidět víc »
Španělská občanská válka
Španělská občanská válka (červenec 1936 – duben 1939) patří k nejkrvavějším, ale i nejnepřehlednějším konfliktům 20. století, zároveň jde o válku, která na velmi dlouhou dobu hluboce rozdělila nejen španělskou společnost.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Španělská občanská válka · Vidět víc »
Železná opona
Železná opona po ustálení (1955) Železná opona je původně označení pro neprostupnou hranici, která rozdělila poválečnou Evropu na část pod kontrolou západních spojenců a část pod kontrolou Sovětského svazu (SSSR) či jemu politicky nakloněnou.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Železná opona · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Čína · Vidět víc »
Černobylská havárie
Černobylská havárie byla havárie Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny (tehdy část Sovětského svazu), ke které došlo 26. dubna 1986.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Černobylská havárie · Vidět víc »
Československá socialistická republika
Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Československá socialistická republika · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Československo · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Baltské moře · Vidět víc »
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Baltské státy · Vidět víc »
Bílý dům (Moskva)
Bílý dům (rusky Белый дом) je neoficiální označení pro hlavní sídlo vlády Ruské federace v Moskvě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Bílý dům (Moskva) · Vidět víc »
Běloruská sovětská socialistická republika
Běloruská sovětská socialistická republika (bělorusky Беларуская Савецкая Сацыялістычная Рэспубліка, české zkratky Běloruská SSR a BSSR) byla zakládající svazová republika Sovětského svazu, existující v letech 1919 až 1991.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Běloruská sovětská socialistická republika · Vidět víc »
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Bělorusko · Vidět víc »
Bělověžská dohoda
Bělověžská dohoda je smlouva o vytvoření Společenství nezávislých států, podepsaná 8. prosince 1991 v rezidenci Viskuli v Bělověžském pralese (asi 60 km severně od běloruského Brestu), která zároveň ukončila existenci Sovětského svazu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Bělověžská dohoda · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Berlín · Vidět víc »
Besarábie
Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Besarábie · Vidět víc »
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Bitva u Stalingradu · Vidět víc »
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Blízký východ · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Bolševici · Vidět víc »
Bolševismus
#PŘESMĚRUJ Bolševici.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Bolševismus · Vidět víc »
Boris Jelcin
Boris Nikolajevič Jelcin (1. února 1931, Butka – 23. dubna 2007 Moskva) byl ruský politik.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Boris Jelcin · Vidět víc »
Brežněvova doktrína
Leonid Brežněv po kterém je doktrína pojmenována Brežněvova doktrína omezené suverenity řídila sovětskou zahraniční politiku od roku 1968 do Perestrojky.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Brežněvova doktrína · Vidět víc »
Brest (Bělorusko)
Brest, Brest-Litovsk (česky také Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце, rusky: Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Brest (Bělorusko) · Vidět víc »
Brestlitevský mír
Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Brestlitevský mír · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Bulharsko · Vidět víc »
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Církev · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Cenzura · Vidět víc »
Dalstroj
Logo Dalstroje Dalstroj (rusky: Дальстрой) byl zvláštní státní trust Sovětského svazu, využívající pracovní síly vězňů nápravně-pracovních táborů i civilních zaměstnanců, existující v letech 1931 až 1957.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Dalstroj · Vidět víc »
Dálný východ
Přibližný rozsah Dálný východ je nepříliš přesně vymezený pojem, který se používá k označení Východní Asie a jihovýchodní Asie, obvykle včetně ruského Dálného východu neboli území v západní oblasti Tichého oceánu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Dálný východ · Vidět víc »
Dějiny Ruska
Moskevského velkoknížectví Ruského carství Ruského impéria Státní znak Ruské federace Dějiny Ruska jako státu začínají ve 13.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Dějiny Ruska · Vidět víc »
De facto
Zelenou linií pod správou OSN. De facto je latinský výraz vyjadřující „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a De facto · Vidět víc »
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Demokracie · Vidět víc »
Demokratizace
Nesvobodné (47) Demokratizace je proces přechodu stávajícího politického režimu v daném státě směrem k demokracii.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Demokratizace · Vidět víc »
Destalinizace
Destalinizace je označení snah části vedení Komunistické strany Sovětského svazu omezit po smrti J. V. Stalina (1953) negativní důsledky jeho vlády; konec kultu osobnosti.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Destalinizace · Vidět víc »
Diktatura
Index demokracie (2021). červená.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Diktatura · Vidět víc »
Diktatura proletariátu
Diktatura proletariátu je termín, který v marxistické teorii označuje přechodovou fázi mezi kapitalismem a komunistickou společností, v níž na sebe po úspěšné revoluci všechnu moc ve státě strhne dělnická třída.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Diktatura proletariátu · Vidět víc »
Dněperská vodní elektrárna
Dněperská vodní elektrárna, DniproHES (zkratka z), DněproGES (zkratka z) je největší a nejznámější vodní elektrárna na Ukrajině.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Dněperská vodní elektrárna · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Druhá světová válka · Vidět víc »
Emigrace
Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Emigrace · Vidět víc »
Energetika
250x250pixelů Energetika je průmyslové odvětví, které se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Energetika · Vidět víc »
Ernő Gerő
Ernő Gerő (rodným jménem Ernő Singer; 8. července 1898 Trebušovce – 12. března 1980 Budapešť) byl maďarský komunistický politik.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ernő Gerő · Vidět víc »
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Estonsko · Vidět víc »
Fidesz – Maďarská občanská unie
Velkého Maďarska však Fidesz oficiálně neproklamuje. Fidesz – Maďarská občanská unie, zkráceně Fidesz, je parlamentní pravicová politická strana v Maďarsku, která od svého vítězství ve volbách v roce 2010 vládne maďarské politické scéně jako dominantní vládní strana, která od roku 2010 sama disponuje v maďarském parlamentu absolutní většinou a za pomoci své dlouhodobé koaliční partnerky KDNP i většinou ústavní.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Fidesz – Maďarská občanská unie · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Finsko · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Francie · Vidět víc »
Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu
Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu byl předsedou Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu · Vidět víc »
Genrich Jagoda
Genrich Grigorijevič Jagoda (rodným jménem Jenoch Gerševič Jeguda;, Rybinsk – 15. března 1938, Moskva) byl velitel NKVD a iniciátor několika moskevských procesů.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Genrich Jagoda · Vidět víc »
Glasnosť
Michail Gorbačov Výraz glasnosť (гла́сность) pochází z ruského jazyka a znamená „otevřenost“ v politickém smyslu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Glasnosť · Vidět víc »
GOELRO
ГОЭЛРО (1920) Plán GOELRO (rusky: план ГОЭЛРО, zkratka z Государственная комиссия по электрификации России, Státní komise pro elektrifikaci Ruska) byl první sovětský ekonomický plán, který se stal východiskem pro všechny pozdější hospodářské plány Sovětského svazu a komunistických zemí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a GOELRO · Vidět víc »
Gorki Leninskije
Gorki Leninskije (rusky Горки Ленинские) je sídlo městského typu v Moskevské oblasti ležící na řece Pachra, nedaleko města Vidnoje, přibližně 10 km od Moskevského dálničního okruhu směrem na město Kašira Nalézá se zde architektonicko-umělecký komplex poslední čtvrtiny 18. století.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Gorki Leninskije · Vidět víc »
Grigorij Zinovjev
Grigorij Jevsejevič Zinovjev (někdy i Zinověv,, rodným jménem Hirsch Apfelbaum (Гирш Апфельбаум), známý také pod jménem Ovsej-Geršon Aronovič Radomyslskij (Овсей-Гершон Аронович Радомысльский); 23. září 1883 Jelizavetgrad – 25. srpna 1936, Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik a jedna z obětí Stalinových čistek.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Grigorij Zinovjev · Vidět víc »
Gulag
Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial Gulag (rusky:, ГУЛаг, Главное управление исправительно-трудовыхлагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Gulag · Vidět víc »
Historický magazín
Historický magazín byl diskusní pořad České televize vysílaný v letech 2006–2008.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Historický magazín · Vidět víc »
Hladomor na Ukrajině
Ukrajinský hladomor let 1932–1933 (Holodomor) byl uměle vyvolaný hladomor na území Ukrajinské SSR, způsobený industrializací, povinnými odvody a kolektivizací v zemědělských regionech SSSR.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Hladomor na Ukrajině · Vidět víc »
Imre Nagy
Imre Nagy (7. června 1896 Kaposvár – 16. června 1958 Budapešť) byl maďarský komunistický politik a premiér, který se během Maďarského povstání v roce 1956 postavil na stranu povstalců a vyhlásil neutralitu Maďarska.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Imre Nagy · Vidět víc »
Industrializace
Industrializace je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Industrializace · Vidět víc »
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Invaze do Polska (1939) · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Itálie · Vidět víc »
Izolacionismus
Izolacionistický plakát - Strýček Sam měl zůstat doma útokem na Pearl Harbor Izolacionismus (z franc. isoler – odloučit, osamostatnit) je politická doktrína upřednostňující domácí politiku před zahraniční.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Izolacionismus · Vidět víc »
Jaderná válka
Jaderná válka je ozbrojený konflikt, ve kterém by došlo k hromadnému nasazení jaderných či termonukleárních zbraní.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Jaderná válka · Vidět víc »
Jižní Amerika
Jižní Amerika je jižní část amerického kontinentu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Jižní Amerika · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Josip Broz Tito · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Jugoslávie · Vidět víc »
Jurij Vladimirovič Andropov
#PŘESMĚRUJ Jurij Andropov Kategorie:Přesměrování z celého vlastního jména.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Jurij Vladimirovič Andropov · Vidět víc »
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Kanada · Vidět víc »
Kapitalismus
Kapitalismus je ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a jsou provozovány v prostředí tržní ekonomiky za účelem dosažení zisku.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Kapitalismus · Vidět víc »
Karibská krize
Karibská krize (též Kubánská krize) byla mezinárodní politická krize.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Karibská krize · Vidět víc »
Katyňský masakr
Svatokřížských horách, v Polsku Katyňský masakr Katyňský masakr nebo Katyňský zločin je označení pro povraždění polských válečných i civilních zajatců vězněných v sovětských koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce, které provedla NKVD v roce 1940.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Katyňský masakr · Vidět víc »
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Kavkaz · Vidět víc »
Kazachstán
Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve Střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Kazachstán · Vidět víc »
Kolchoz
Sklizeň zelí na kolchoze, 1938. Kolchoz byla v SSSR forma kolektivního zemědělství, obdobná jako JZD v ČSSR.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Kolchoz · Vidět víc »
Kolektivizace v Sovětském svazu
Členové Komsomolu rekvírují úrodu ukrajinskému rolníkovi, který ji před nimi skrýval na hřbitově Kolektivizace v Sovětském svazu probíhala jako proces spojování drobných zemědělských farem do kolektivních družstev kolchozů nebo státních sovchozů.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Kolektivizace v Sovětském svazu · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Komunismus · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Konstantin Ustinovič Černěnko
#PŘESMĚRUJ Konstantin Černěnko Kategorie:Přesměrování z celého vlastního jména.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Konstantin Ustinovič Černěnko · Vidět víc »
Kontrarevoluce
Kontrarevoluce je regresivní společenský proces, který vystupuje proti revoluci.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Kontrarevoluce · Vidět víc »
Korea
Poloha Koreje na mapě Korea, korejsky na severu Čosŏn (조선), na jihu Hanguk (한국), je historické území, obývané téměř výhradně etnickými Korejci, ve východní Asii na Korejském poloostrově a přilehlé pevnině, na severu ohraničené řekami Amnok (čínsky Ja-lu) a Tuman (Tchu-men).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Korea · Vidět víc »
Korupce
Index vnímání korupce 2018 podle Transparency International (čím modřejší, tím nižší míra vnímané korupce) Úmluva Organizace spojených národů proti korupci Korupce (corrumpere, korumpovat, kazit, ničit, poškozovat, oslabit, znetvořit, nalomit, podplatit;, korupce, úplatnost, zkaženost) je zneužití postavení nebo funkce v politice, veřejné správě a hospodářství k osobnímu prospěchu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Korupce · Vidět víc »
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Krym · Vidět víc »
Kuba
Kuba, plným názvem Kubánská republika, je země nacházející se na ostrově Kuba, na Ostrově mládeže a dalších několika menších souostrovích.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Kuba · Vidět víc »
Kulak
294x294pixelů Kulak (rusky кулак.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Kulak · Vidět víc »
Kult osobnosti
Stalinův pomník v Praze na Letné Kult osobnosti je veřejné rituální uctívání významné politické osobnosti, které je založeno na adoraci, vyjadřování nejvyšší úcty autoritě a vyznávání její nadpřirozené výjimečnosti, která má podobu kultu „boha“ světského náboženství.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Kult osobnosti · Vidět víc »
Lavrentij Pavlovič Berija
Lavrentij Pavlovič Berija (Lavrenti Pavles dze Beria;;, Marchaul – 23. prosince 1953, Moskva) byl sovětský politik, maršál Sovětského svazu a náčelník státní bezpečnosti, za Stalina během druhé světové války šéfem sovětské tajné služby NKVD a lidového komisariátu vnitra (ministerstvo vnitra).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Lavrentij Pavlovič Berija · Vidět víc »
Leonid Iljič Brežněv
Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Leonid Iljič Brežněv · Vidět víc »
Lev Davidovič Trockij
Lev Davidovič Trockij (rodným jménem Lev Davidovič Bronštejn, Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Lev Davidovič Trockij · Vidět víc »
Lev Kameněv
Lev Borisovič Kameněv (vlastním jménem Leo Rosenfeld; 18. července 1883 Moskva, Ruské impérium – 25. srpna 1936 Moskva, SSSR) byl přední sovětský politik a spisovatel.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Lev Kameněv · Vidět víc »
Lidová demokracie
Lidová demokracie (též lidová republika nebo lidově demokratická republika) je označení reálně socialistických politických systémů, v němž má vedoucí úlohu komunistická strana či skupina stran pod vedením komunistické strany.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Lidová demokracie · Vidět víc »
Lidská práva
Kýrův válec z Babylonie (538 př. n. l.), obvykle považovaný za „první zápis lidských práv“ parlamentní suverenity. Tím byla otevřena cesta k politickému prosazení lidských práv. Francouzská Deklarace práv člověka a občana (1789) Základní lidská práva jsou subjektivní veřejná práva, která jsou v Česku zaručena především ústavní Listinou základních práv a svobod.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Lidská práva · Vidět víc »
Lipeck
Lipeck je město ve středním Rusku.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Lipeck · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Litva · Vidět víc »
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Lotyšsko · Vidět víc »
Luftwaffe (Wehrmacht)
Prapor „Regimentu Göring“ s modifikovanou nacistickou orlicí, která byla znakem Luftwaffe v letech 1933–1945. Luftwaffe (z německého Luft – vzduch a Waffe – zbraň) je název německého válečného letectva, letecké odnože kombinovaných německých vojenských sil známých jako Wehrmacht během druhé světové války.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Luftwaffe (Wehrmacht) · Vidět víc »
Maďarská lidová republika
Maďarská lidová republika, zkráceně MLR, (Magyar Népköztársaság) byl socialistický stát ve střední Evropě existující v letech 1949–1989.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Maďarská lidová republika · Vidět víc »
Maďarské povstání
Maďarské povstání, nebo také maďarská revoluce, bylo celonárodním povstáním proti sovětské diktatuře a okupaci Maďarské lidové republiky od 23. října do 10. listopadu 1956.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Maďarské povstání · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Maďarsko · Vidět víc »
Marxismus-leninismus
Marxismus-leninismus je jedna z hlavních komunistických ideologií.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Marxismus-leninismus · Vidět víc »
Mechanizace
Mechanizace je proces, při kterém dochází k nahrazování lidské síly nebo zvířecí síly stroji.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Mechanizace · Vidět víc »
Michail Sergejevič Gorbačov
#PŘESMĚRUJ Michail Gorbačov.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Michail Sergejevič Gorbačov · Vidět víc »
Monopol
Monopol je obvykle chápán jako jedna z forem nedokonalé konkurence, kdy existuje jen jedna firma na straně nabídky.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Monopol · Vidět víc »
Moskevské procesy
Moskevské procesy (též Stalinské procesy) byla čtveřice vykonstruovaných politických procesů, která se v Sovětském svazu uskutečnila koncem 30. let 20. století.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Moskevské procesy · Vidět víc »
Moskevský Kreml
Moskevský Kreml je středověký kreml v centru Moskvy založený středověkou ruskou vládnoucí dynastií Rurikovců.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Moskevský Kreml · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Moskva · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Nacismus · Vidět víc »
Náhorní Karabach
Etnická mapa oblasti (1995) (https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Caucasus-ethnic.jpg Celá etnická mapa Kavkazu zde) Náhorní Karabach je území o rozloze 4400 km², v roce 2005 bylo z jehož cca 145 000 obyvatel cca 95 % Arménů.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Náhorní Karabach · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Němci · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Německo · Vidět víc »
Nejvyšší sovět Sovětského svazu
Státní znak SSSR Nejvyšší sovět Sovětského svazu (Верховный Совет СССР / Věrchovnyj Sovět SSSR, Верховна Рада СРСР), neboli Nejvyšší rada SSSR, byl formálně nejvyšší orgán státní moci v Sovětském svazu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Nejvyšší sovět Sovětského svazu · Vidět víc »
Neutralita
Neutralita (z lat. neutralis, přídavné jméno k neuter, „na žádné straně“, „ani jeden z obou“, spojením ne + uter, doslova „ne jeden ze dvou“) je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát v nějakém válečném konfliktu není členem žádného z válčících bloků nebo že je trvale neutrální pro případ budoucích konfliktů a není proto členem žádné mezinárodní vojenské organizace.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Neutralita · Vidět víc »
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »
Nikolaj Ježov
Nikolaj Ivanovič Ježov (1. května 1895 Petrohrad – 5. února 1940 Moskva, kvůli malému vzrůstu - pouhých 151 cm - přezdívaný krvavý skrček) byl sovětský politik.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Nikolaj Ježov · Vidět víc »
Nikolaj Nikolajevič Voronov
Nikolaj Nikolajevič Voronov (1899 – 1968) byl sovětský vojenský důstojník, hlavní maršál dělostřelectva, velitel dělostřelectva Rudé armády a doktor vojenských věd.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Nikolaj Nikolajevič Voronov · Vidět víc »
NKVD
NKVD, zkráceno z ruských slov Narodnyj komissariat vnutrennich děl,, (česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou, který vznikl reorganizací Sjednocené státní politické správy (OGPU), existoval v letech 1934–1946 a posléze byl přejmenován na Ministerstvo vnitřních záležitostí (MVD).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a NKVD · Vidět víc »
Normalizace
Gustáv Husák (vpravo) a Vasil Biľak, hlavní političtí představitelé normalizace Normalizace v československých dějinách je období od násilného potlačení pražského jara v roce 1968 armádami Varšavské smlouvy.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Normalizace · Vidět víc »
Nová ekonomická politika
Nikolaj Bucharin, přední zastánce Nové ekonomické politiky Nová ekonomická politika (NEP; Новая экономическая политика, Novaja ekonomičeskaja politika) byla politika omezeného soukromého podnikání zahájená sovětskou vládou v březnu 1921 po 10.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Nová ekonomická politika · Vidět víc »
Nucené přesuny obyvatel v Sovětském svazu
kulaky Nucené přesuny skupin obyvatel byla politika uplatňovaná v Sovětském svazu, a to především ve 30.–50.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Nucené přesuny obyvatel v Sovětském svazu · Vidět víc »
Občanská válka
Čečensku Občanská válka je ozbrojený konflikt, v němž obě válčící strany tvoří (alespoň zčásti) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Občanská válka · Vidět víc »
Ocel
Ocelový most Ocel je slitina železa, uhlíku a dalších legujících prvků, která obsahuje méně než 2,14 % uhlíku.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ocel · Vidět víc »
Okupace Pobaltí
#PŘESMĚRUJ Okupace Pobaltí Sovětským svazem.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Okupace Pobaltí · Vidět víc »
Oleg Baklanov
#PŘESMĚRUJ Oleg Dmitrijevič Baklanov.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Oleg Baklanov · Vidět víc »
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Operace Barbarossa · Vidět víc »
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Organizace spojených národů · Vidět víc »
Pakt proti Kominterně
Velvyslanec Kintomo Mushanokōji a Joachim von Ribbentrop podepisují Pakt proti Kominterně. Pakt proti Kominterně (Komunistické internacionále) byl pakt uzavřený 25. listopadu 1936 v Berlíně mezi.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Pakt proti Kominterně · Vidět víc »
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Pakt Ribbentrop–Molotov · Vidět víc »
Palachův týden
Palachův týden, občas nazýván i palachiáda, je označení pro sérii občanských nepokojů konajících se u příležitosti výročí upálení Jana Palacha.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Palachův týden · Vidět víc »
Panelový dům
alt.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Panelový dům · Vidět víc »
Pád Berlínské zdi
Berlínská zeď roku 1989 Demontáž Zdi Pád Berlínské zdi (německy: Mauerfall) je označení událostí dne 9. listopadu 1989, při kterých obyvatelé Východního Berlína prolomili průchody v Berlínské zdi, která je od druhé berlínské krize roku 1961 oddělovala od Západního Berlína.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Pád Berlínské zdi · Vidět víc »
Pětiletka
Josif Vissarionovič Stalin, za jehož vlády vznikla první pětiletka Pětiletý plán, zkráceně pětiletka, je ekonomický plán centrálně plánované ekonomiky na pětileté období, poprvé zavedený v Sovětském svazu roku 1929 a poté užívaný i v dalších zemích východního bloku.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Pětiletka · Vidět víc »
Příměří
Příměří (angl. armistice) je dohoda o zastavení válečných akcí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Příměří · Vidět víc »
Perestrojka
Perestrojka (перестройка,, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Perestrojka · Vidět víc »
Plánovaná ekonomika
Plánovaná ekonomika (také centrálně plánované hospodářství, direktivní nebo příkazová ekonomika) je ekonomický systém, v němž státní plánovací orgány výrobcům závazně předem stanoví, co, kolik, pro koho a za jakou cenu bude kdo vyrábět.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Plánovaná ekonomika · Vidět víc »
Pokračovací válka
Pokračovací válka od června 1941 do září 1944 byl v rámci druhé světové války probíhající vojenský konflikt mezi Finskem a Sovětským svazem, navazující na zimní válku (odtud označení).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Pokračovací válka · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Polsko · Vidět víc »
Polsko-sovětská válka
Polsko-sovětská válka (polsky wojna polsko-bolszewicka; též polsko-ruská válka, únor 1919 – březen 1921) představovala střetnutí mezi sovětským Ruskem a po první světové válce obnoveným Polskem.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Polsko-sovětská válka · Vidět víc »
Postsovětské republiky
Postsovětské republiky v abecedním pořadí:1. Arménie; 2. Ázerbájdžán; 3. Bělorusko; 4. Estonsko; 5. Gruzie; 6. Kazachstán; 7. Kyrgyzstán; 8. Lotyšsko; 9. Litva; 10. Moldavsko; 11. Rusko; 12. Tádžikistán; 13. Turkmenistán; 14. Ukrajina; 15. Uzbekistán Postsovětské republiky, země bývalého Sovětského svazu, bývalé sovětské republiky nebo též bývalý Sovětský svaz je souhrnné označení pro patnáct nezávislých států, které vznikly nebo byly obnoveny při rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 z bývalých svazových republik.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Postsovětské republiky · Vidět víc »
Potravinové lístky
#PŘESMĚRUJ Přídělový systém.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Potravinové lístky · Vidět víc »
Pražské jaro
Jako pražské jaro je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Pražské jaro · Vidět víc »
Průmysl
HDP podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách Průmysl (přejatým slovem někdy industrie) je označení pro.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Průmysl · Vidět víc »
Preambule
Preambule (z lat. preambulus – úvodní, předcházející) je úvodní, zpravidla slavnostní, část textu nějakého písemného dokumentu (např. listin, stanov nebo právních předpisů, jako jsou zákony a ústavy), která stanovuje úmysl, záměr, význam či smysl textu následujícího za preambulí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Preambule · Vidět víc »
Prezident Sovětského svazu
Prezident Sovětského svazu byla funkce hlavy státu, která byla v zemi zavedena v roce 1990 jako součást tzv.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Prezident Sovětského svazu · Vidět víc »
Propaganda
Americká propaganda. Plakát z druhé světové války představuje Německo a Japonsko jako monstrum, které lze zastavit pouze pomocí zvýšení průmyslové výroby Propaganda (lat. propagare.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Propaganda · Vidět víc »
Propaganda v Sovětském svazu
Sovětská propaganda je označení pro propagandu v Sovětském svazu (SSSR, 1922–1991), propagování ideologie marxismu-leninismu, politiky Komunistické strany Sovětského svazu a „prvního socialistického státu“ a velmoci jako hospodářského, společenského a kulturního vzoru.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Propaganda v Sovětském svazu · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a První světová válka · Vidět víc »
První válka o Náhorní Karabach
První válka o Náhorní Karabach byl ozbrojený konflikt trvající mezi únorem 1988 a květnem 1994 v enklávě Náhorní Karabach v jihozápadním Ázerbájdžánu mezi většinovou skupinou Arménů z Náhorního Karabachu (podporovanou Arménií) a Ázerbájdžánem.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a První válka o Náhorní Karabach · Vidět víc »
Psychoaktivní droga
Některé psychoaktivní drogy Psychoaktivní droga (též psychotropní látka, omamná látka, často nepřesně droga nebo návyková látka) je chemická látka primárně působící na centrálně nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Psychoaktivní droga · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Rakousko · Vidět víc »
Rapallská smlouva (1922)
Říšský kancléř Joseph Wirth, sovětský velvyslanec ve Velké Británii Leonid Borisovič Krasin, lidový komisař zahraničních věcí Georgij Vasiljevič Čičerin, sovětský vyslanec v Německu Adolf Abramovič Joffe v dubnu 1922 v Rapallu Rapallská smlouva byla podepsána 16. dubna 1922 v Rapallu (Itálie).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Rapallská smlouva (1922) · Vidět víc »
Ronald Reagan
Ronald Wilson Reagan (6. února 1911 Tampico, Illinois – 5. června 2004 Los Angeles, Kalifornie) byl 40.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ronald Reagan · Vidět víc »
Ropa
Vzorek ropy. Ropa (též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ropa · Vidět víc »
Ropný šok
nedostupné.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ropný šok · Vidět víc »
Rozhlas
Rozhlas je telekomunikační zařízení pro šíření veřejně přístupného zvukového signálu z vysílače k mnoha přijímačům.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Rozhlas · Vidět víc »
Rozpad Sovětského svazu
pokusu o puč v roce 1991 Rozpad Sovětského svazu či rozpad SSSR byl proces, který byl zakončen formálním zánikem Svazu sovětských socialistických republik dne 26. prosince 1991.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Rozpad Sovětského svazu · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Rudá armáda · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Rumunsko · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Ruská prozatímní vláda
Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ruská prozatímní vláda · Vidět víc »
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ruská sovětská federativní socialistická republika · Vidět víc »
Ruská vlajka
23px Ruská vlajkaPoměr stran: 2:3 23px Ruská námořní válečná vlajkaPoměr stran: 2:3 Vlajka Ruska je trojbarevná trikolóra tvořená třemi vodorovnými pruhy se stejnou šířkou bílé, modré a červené barvy.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ruská vlajka · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Rusko · Vidět víc »
Sídliště
alt.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Sídliště · Vidět víc »
Sergej Mironovič Kirov
Sergej Mironovič Kirov (rodným jménem S. M. Kostrikov – Ко́стриков;, Uržum – 1. prosince 1934, Leningrad) byl významný ruský bolševik.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Sergej Mironovič Kirov · Vidět víc »
Severní Korea
Severní Korea (dle ČÚZK však nejde o oficiální zkrácený název státu), plným názvem Korejská lidově demokratická republika (zachovává se původní způsob psaní, ačkoli v souladu se současnými pravopisnými pravidly by se mělo psát Korejská lidovědemokratická republika), zkratkou KLDR, je stát ve východní Asii na severní části Korejského poloostrova.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Severní Korea · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Sibiř · Vidět víc »
Socialismus
Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Socialismus · Vidět víc »
Solidarita (Polsko)
Stávka v loděnicích v srpnu 1980. Nástěnná malba k 30. výročí Solidarity, v popředí kněz Jerzy Popiełuszko Solidarita (polsky Solidarność, Niezależny Samorządny Związek Zawodowy „Solidarność“) vznikla v roce 1980 jako nezávislé samosprávné odbory, ale významu nabyla jako masově podporované společenské hnutí, které se postavilo režimu v tehdy komunistickém Polsku.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Solidarita (Polsko) · Vidět víc »
Sovět
Sovět („rada“) bylo původně označení pro socialistické sdružení pracujících, dělníků (dělnické rady), vojáků a zemědělců, na sklonku Ruského impéria, které hrály důležitou roli v revoluci roku 1917.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Sovět · Vidět víc »
Sovětská armáda
Odznak mužstva a poddůstojníků Sovětské armády Sovětská armáda byl oficiální název pro vojenské síly Sovětského svazu po roce 1946.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Sovětská armáda · Vidět víc »
Sovětská invaze do Polska
Sovětská invaze do Polska byla vojenská operace zahájená Sovětským svazem 17. září 1939 bez formálního vyhlášení války.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Sovětská invaze do Polska · Vidět víc »
Sovětská okupační zóna Německa
Sovětská okupační zóna Německa byla jedním ze čtyř okupačních útvarů, v červenci 1945 vítěznými spojenci zřízených v poválečném Německu na základě výsledků Postupimské konference.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Sovětská okupační zóna Německa · Vidět víc »
Sovětská okupace východního Polska 1939–1941
Brestu 22. září 1939 Sovětská okupace východního Polska 1939–1941 byl politický a policejní systém výkonu moci na území Polské republiky obsazené Sovětským svazem invazí dne 17. září 1939 a po rozdělení území Polska německo-sovětským Ribbentropovým–Molotovovým paktem z 23. srpna 1939 upraveným smlouvou o hranicích a přátelství, kterou 28. září 1939 uzavřelo Německo a SSSR v Moskvě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Sovětská okupace východního Polska 1939–1941 · Vidět víc »
Sovětská válka v Afghánistánu
Sovětská válka v Afghánistánu byl významný konflikt studené války probíhající v letech 1979–1989 mezi sovětskými intervenčními jednotkami spolu s afghánskou komunistickou vládou a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžáhedínů.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Sovětská válka v Afghánistánu · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Sovětský svaz · Vidět víc »
Sovchoz
Sovchoz (rusky совхоз, zkratkové slovo z советское хозяйство – sovětskoje chozjajstvo / sovětské hospodářství) byl státem vlastněný zemědělský podnik v bývalém SSSR.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Sovchoz · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Spojené království · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Spojené státy americké · Vidět víc »
Společenství nezávislých států
Společenství nezávislých států (SNS; – Sodružestvo nězavisimych gosudarstv – СНГ) je regionální mezivládní organizace ve východní Evropě a Asii.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Společenství nezávislých států · Vidět víc »
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Společnost národů · Vidět víc »
Spotřební zboží
Spotřební zboží je pojem, který se používá v různých oborech zabývajících se obchodem.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Spotřební zboží · Vidět víc »
Stalinův kult osobnosti
Plakát z roku 1938 oslavující Stalina v Ázerbájdžánu Stalinův kult osobnosti je kult osobnosti vztahující se na osobu Josifa Vissarionoviče Stalina.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Stalinův kult osobnosti · Vidět víc »
Střední Asie
sovětské oficiální vymezení (nejužší), obecné současné vymezení a vymezení UNESCO (nejširší) Střední Asie je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v Asii.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Střední Asie · Vidět víc »
Střední Evropa
Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Střední Evropa · Vidět víc »
Střední východ
Střední východ Střední východ je výraz původem z anglického Middle East, který označuje ne zcela jednoznačně vymezené území v okolí východního Středomoří a Perského zálivu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Střední východ · Vidět víc »
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Studená válka · Vidět víc »
Supervelmoc
Supervelmoc je termín, který byl zaveden po druhé světové válce; označuje stát disponující takovou mocí, že může ovlivňovat velkou část planety.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Supervelmoc · Vidět víc »
Svazová republika
#PŘESMĚRUJ Republiky v Sovětském svazu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Svazová republika · Vidět víc »
Těžba
Těžební dílo s dolem Těžba je dobývání nerostných surovin z přírodních zdrojů.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Těžba · Vidět víc »
Těžký průmysl
Velkostroj pro povrchovou těžbu nerostných surovin (uhlí). Těžký průmysl je označení používané v běžné mluvě pro báňský a hutní průmysl.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Těžký průmysl · Vidět víc »
Televize
Sídlo České televize na Kavčích horách (foto z roku 1971) Televize (z řeckého tele – daleko a latinského videre – vidět) je široce používané jednosměrné dálkové telekomunikační a plošné vysílání (tzv. broadcasting) kombinace obrazu a zvuku (videa) a jeho individuální příjem pomocí televizoru.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Televize · Vidět víc »
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Terst · Vidět víc »
Totalitarismus
Totalitarismus (z latinského totus.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Totalitarismus · Vidět víc »
Trest smrti
uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Trest smrti · Vidět víc »
Trojdohoda
Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Trojdohoda · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ukrajina · Vidět víc »
Ukrajinská sovětská socialistická republika
Ukrajinská sovětská socialistická republika (zkráceně: Ukrajinská SSR, USSR; ukrajinsky: Українська Радянська Соціалістична Республіка; rusky: Украинская Советская Социалистическая Республика) byla jednou z patnácti svazových republik Sovětského svazu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ukrajinská sovětská socialistická republika · Vidět víc »
Ural
Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Ural · Vidět víc »
Valentin Sergejevič Pavlov
Valentin Sergejevič Pavlov (rusky Валéнтин Серге́евич Па́влов; 27. září 1937, Moskva – 30. března 2003, Moskva) byl sovětský úředník, bankéř, předseda vlády Sovětského svazu a jeden ze spiklenců proti Michailu Gorbačovovi během Srpnového puče.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Valentin Sergejevič Pavlov · Vidět víc »
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Varšavská smlouva · Vidět víc »
Válka ve Vietnamu
Válka ve Vietnamu byl ozbrojený konflikt, který mezi lety 1955 a 1975 probíhal na území Vietnamu a v příhraničí sousedících zemí (Kambodža a Laos).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Válka ve Vietnamu · Vidět víc »
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Východní blok · Vidět víc »
Východní Evropa
Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Východní Evropa · Vidět víc »
Východní Locarno
Východní Locarno (též tzv. východní pakt) mělo být paktem Francie, SSSR, Československa, Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska a Finska o vzájemné pomoci v případě agrese vedené ze strany Německa.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Východní Locarno · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Výmarská republika · Vidět víc »
Velká čistka
Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Velká čistka · Vidět víc »
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Velká hospodářská krize · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Versailleská smlouva · Vidět víc »
Vietnam
Vietnam (česká výslovnost), plným názvem Vietnamská socialistická republika (česky též zkratka VSR), je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře a Thajského zálivu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Vietnam · Vidět víc »
Vietnamská republika
Vietnamská republika (často neformálně nazývaná pouze Jižní Vietnam) byla státem nacházejícím se na území dnešní Vietnamské socialistické republiky, jižně od 17. rovnoběžky.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Vietnamská republika · Vidět víc »
Vilnius
Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Vilnius · Vidět víc »
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »
Vladimir Krjučkov
Vladimir Alexandrovič Krjučkov (Влади́мир Алекса́ндрович Крючко́в; 29. února 1924 Volgograd – 23. listopadu 2007 Moskva) byl sovětský právník, diplomat a vedoucí KGB, člen politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Vladimir Krjučkov · Vidět víc »
Vlajka Sovětského svazu
23px Sovětská vlajka (1980–1991)Poměr stran: 1:2 23px Sovětská vlajka (rubová strana) Rudé armády)Poměr stran: 2:3 Užití vlajky Sovětská válečná námořní vlajka (1950–1991)Poměr stran: 2:3 Vlajka Sovětského svazu má červený list, v jehož horním rohu je zkřížený zlatý srp a kladivo, nad nimi je zlatě lemovaná pěticípá hvězda (stejné symboly jako na státním znaku).
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Vlajka Sovětského svazu · Vidět víc »
Vlastnictví
Vlastnictví či vlastnické právo je přímé a výlučné právní panství určité individuálně určené osoby (vlastníka) nad konkrétní věcí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Vlastnictví · Vidět víc »
Vnitrozemí
Vnitrozemí je geografická oblast zemského povrchu, která neobsahuje pobřeží zálivu, moře či oceánu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Vnitrozemí · Vidět víc »
Volgogradský traktorový závod
Volgogradský traktorový závod (rusky Волгоградский тракторный завод), do roku 1961 Stalingradský traktorový závod F. E. Dzeržinského, je továrna těžkého průmyslu ve Volgogradě (dřívějším Stalingradě) v Rusku.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Volgogradský traktorový závod · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Wehrmacht · Vidět víc »
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika (ZSFSR) byl stát vytvořený na základě schválení na 1.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika · Vidět víc »
Zakavkazsko
#PŘESMĚRUJ Jižní Kavkaz.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Zakavkazsko · Vidět víc »
Zákon o půjčce a pronájmu
Prezident Franklin Delano Roosevelt podepisuje Zákon o půjčce a pronájmu. Zákon o půjčce a pronájmu (Lend-Lease Act) byl program Spojených států amerických během druhé světové války, který umožňoval zásobování Spojenců válečným materiálem, aniž by USA přímo vstoupily do válečného konfliktu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Zákon o půjčce a pronájmu · Vidět víc »
Zástupná válka
Zástupná válka nebo válka v zastoupení je válka, ve které na ní nepřímo zúčastněné strany – státy – používají jiných stran, místo aby se střetly v přímém konfliktu.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Zástupná válka · Vidět víc »
Zemědělství
kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Zemědělství · Vidět víc »
Zimní válka
Zimní válka (finsky talvisota) bylo vojenské střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které začalo sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončilo Moskevským mírem 13. března 1940.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a Zimní válka · Vidět víc »
1. prosinec
1.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1. prosinec · Vidět víc »
15. březen
15.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 15. březen · Vidět víc »
16. březen
16.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 16. březen · Vidět víc »
17. září
17.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 17. září · Vidět víc »
18. září
18.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 18. září · Vidět víc »
19. srpen
19.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 19. srpen · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1918 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1921 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1922 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1924 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1934 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1936 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1939 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1940 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1941 · Vidět víc »
1949
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1949 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1953 · Vidět víc »
1956
1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1956 · Vidět víc »
1961
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1961 · Vidět víc »
1962
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1962 · Vidět víc »
1964
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1964 · Vidět víc »
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1973 · Vidět víc »
1977
1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1977 · Vidět víc »
1979
1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1979 · Vidět víc »
1981
1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1981 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1982 · Vidět víc »
1984
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1984 · Vidět víc »
1985
1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1985 · Vidět víc »
1986
1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1986 · Vidět víc »
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1987 · Vidět víc »
1988
1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1988 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1989 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1990 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 1991 · Vidět víc »
20. srpen
20.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 20. srpen · Vidět víc »
21. srpen
21.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 21. srpen · Vidět víc »
22. červen
22.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 22. červen · Vidět víc »
23. srpen
23.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 23. srpen · Vidět víc »
25. únor
25.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 25. únor · Vidět víc »
25. prosinec
25.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 25. prosinec · Vidět víc »
26. prosinec
26.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 26. prosinec · Vidět víc »
3. březen
3.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 3. březen · Vidět víc »
30. listopad
30.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 30. listopad · Vidět víc »
30. prosinec
30.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 30. prosinec · Vidět víc »
31. prosinec
31.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 31. prosinec · Vidět víc »
8. březen
8.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 8. březen · Vidět víc »
8. prosinec
8.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 8. prosinec · Vidět víc »
9. únor
9.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 9. únor · Vidět víc »
9. říjen
9.
Nový!!: Dějiny Sovětského svazu a 9. říjen · Vidět víc »
