Rychlejší přístup než prohlížeči!
55 vztahy: Ad hoc, Atom, BOOMERanG, Chemický prvek, COBE, Deuterium, Dopplerův jev, Energie vakua, Foton, Galaxie, Gravitační čočka, Gravitační singularita, Gravitační vlny, Gravitace, Helium, Hubbleova konstanta, Inflace (kosmologie), Kosmologická konstanta, Kosmologie, Kulová hvězdokupa, Lambda, Lithium, Modifikovaná newtonovská dynamika, Neutrino, Neutron, Obecná teorie relativity, Occamova břitva, Parsek, Plazma, Proton, Publikační zkreslení, Reliktní záření, Rudý posuv, Rychlost světla, Slabá interakce, Spektrální čára, Supernova, Superpočítač, Temná energie, Temná hmota, Velký třesk, Vodík, Vznik a vývoj vesmíru, Wilkinson Microwave Anisotropy Probe, 1965, 1992, 1998, 20. století, 2000, 2001, ..., 2003, 2005, 2010, 2013, 3D. Rozbalte index (5 více) »
Ad hoc
Ad hoc (někdy psáno ad-hoc) je latinský obrat, znamenající doslova „k tomuto“, překládaný jako „za určitým účelem“ nebo „pro tento jednotlivý (konkrétní) případ“.
Nový!!: Model ΛCDM a Ad hoc · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Model ΛCDM a Atom · Vidět víc »
BOOMERanG
příprava balonu na vypuštění naměřená anisotropie reliktního záření Experiment BOOMERanG (Balloon Observations Of Millimetric Extragalactic Radiation and Geophysics) se zabýval měřením reliktního záření při suborbitálních letech balónů.
Nový!!: Model ΛCDM a BOOMERanG · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Model ΛCDM a Chemický prvek · Vidět víc »
COBE
COBE (z anglického Cosmic Background Explorer někdy také Explorer 66) byla v roce 1989 první družice, která se věnovala kosmologii.
Nový!!: Model ΛCDM a COBE · Vidět víc »
Deuterium
Jako deuterium se označuje atom s jádrem 2H, který má v jádře jeden proton a jeden neutron a od běžného vodíku se liší především atomovou hmotností, která činí 2,013 63 u.
Nový!!: Model ΛCDM a Deuterium · Vidět víc »
Dopplerův jev
Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší. Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému vlnění, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače.
Nový!!: Model ΛCDM a Dopplerův jev · Vidět víc »
Energie vakua
Teorie, že vakuum má energii, vychází z Heisenbergova principu neurčitosti, z toho, že ve vakuu může vzniknout částice a její antičástice, které okamžitě zase zaniknou bez produkce energie.
Nový!!: Model ΛCDM a Energie vakua · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Model ΛCDM a Foton · Vidět víc »
Galaxie
Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.
Nový!!: Model ΛCDM a Galaxie · Vidět víc »
Gravitační čočka
Gravitační čočka Gravitační čočka je astronomický pojem užívaný pro objekt s intenzivním gravitačním polem, který se nachází mezi pozorovatelem a zdrojem světla či jiného záření, přičemž tento objekt svým gravitačním polem zakřivuje paprsky vycházející ze zdroje podobně, jak tomu je u spojné čočky.
Nový!!: Model ΛCDM a Gravitační čočka · Vidět víc »
Gravitační singularita
Gravitační singularita se nachází v centru černých děr.
Nový!!: Model ΛCDM a Gravitační singularita · Vidět víc »
Gravitační vlny
Schéma gravitačních vln vyvolávané dvěma vzájemně obíhajícími hmotnými objekty (hvězdy, černé díry) Gravitační vlny jsou rychlostí světla se šířící vlnění gravitace, která se podle obecné teorie relativity projevuje zakřivením časoprostoru.
Nový!!: Model ΛCDM a Gravitační vlny · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Model ΛCDM a Gravitace · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Model ΛCDM a Helium · Vidět víc »
Hubbleova konstanta
Hubbleova konstanta (nebo též konstanta úměrnosti) je veličina, která určuje, o kolik se zvětší rychlost vzdalování (v km/s) vzdáleného vesmírného objektu (zpravidla galaxie), když jeho vzdálenost vzroste o milión parseků (1 megaparsek).
Nový!!: Model ΛCDM a Hubbleova konstanta · Vidět víc »
Inflace (kosmologie)
Inflace je teorie z oboru kosmologie, podle níž v raném vesmíru nastala fáze, kdy se prostor exponenciálně rozpínal.
Nový!!: Model ΛCDM a Inflace (kosmologie) · Vidět víc »
Kosmologická konstanta
Kosmologická konstanta, značka Λ (velká lambda), je fyzikální konstanta, kterou dočasně zavedl Albert Einstein pro uvedení výpočtů své obecné teorie relativity do souladu se stacionární teorií vesmíru.
Nový!!: Model ΛCDM a Kosmologická konstanta · Vidět víc »
Kosmologie
Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.
Nový!!: Model ΛCDM a Kosmologie · Vidět víc »
Kulová hvězdokupa
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae v souhvězdí Tukan na jižní obloze. Kulové hvězdokupy jsou kulovité koncentrace hvězd, jejichž průměr se pohybuje řádově v desítkách světelných let a které obsahují statisíce až miliony hvězd.
Nový!!: Model ΛCDM a Kulová hvězdokupa · Vidět víc »
Lambda
Lambda — majuskulní i minuskulní varianta Lambda (majuskulní podoba Λ, minuskulní podoba λ, řecký název λάμβδα i λάμδα) je jedenácté písmeno řecké abecedy a v systému řeckých číslovek má hodnotu 30.
Nový!!: Model ΛCDM a Lambda · Vidět víc »
Lithium
Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.
Nový!!: Model ΛCDM a Lithium · Vidět víc »
Modifikovaná newtonovská dynamika
Srovnání pozorované a dle klasické teorie očekávané rotační křivky u galaxie M33. Modifikovaná newtonovská dynamika (zkráceně MOND) je teorie navrhující modifikovat Newtonovy pohybové zákony respektive Newtonův gravitační zákon, aby zákony odpovídaly pozorovaným pohybům ve vesmíru.
Nový!!: Model ΛCDM a Modifikovaná newtonovská dynamika · Vidět víc »
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Nový!!: Model ΛCDM a Neutrino · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Model ΛCDM a Neutron · Vidět víc »
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Nový!!: Model ΛCDM a Obecná teorie relativity · Vidět víc »
Occamova břitva
Occamova (Ockhamova) břitva je princip logické úspornosti, od 19.
Nový!!: Model ΛCDM a Occamova břitva · Vidět víc »
Parsek
Schematické vysvětlení jednotky parsek Parsek, také parsec (značka jednotky pc) je jednotka vzdálenosti, používaná hlavně v odborné literatuře v astronomii.
Nový!!: Model ΛCDM a Parsek · Vidět víc »
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Nový!!: Model ΛCDM a Plazma · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Model ΛCDM a Proton · Vidět víc »
Publikační zkreslení
pmid.
Nový!!: Model ΛCDM a Publikační zkreslení · Vidět víc »
Reliktní záření
Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a je považováno za pozůstatek konce velkého třesku, kdy se záření oddělilo od hmoty prvotních atomů.
Nový!!: Model ΛCDM a Reliktní záření · Vidět víc »
Rudý posuv
spektrem Slunce (vlevo) Rudý posuv (též červený posuv) je prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření na straně přijímače.
Nový!!: Model ΛCDM a Rudý posuv · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Model ΛCDM a Rychlost světla · Vidět víc »
Slabá interakce
Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Model ΛCDM a Slabá interakce · Vidět víc »
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Nový!!: Model ΛCDM a Spektrální čára · Vidět víc »
Supernova
Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.
Nový!!: Model ΛCDM a Supernova · Vidět víc »
Superpočítač
Superpočítač „Columbia“ Superpočítač je v informatice označení pro velmi výkonný počítač, v poslední době nejčastěji ve formě počítačového clusteru, tedy spojení mnoha běžných počítačů dohromady, a to obvykle speciální vysokorychlostní sítí.
Nový!!: Model ΛCDM a Superpočítač · Vidět víc »
Temná energie
Grafické znázornění předpokládaného rozložení hmoty a energie ve vesmíru v současné době a před 13,7 miliardami let. Temná energie nebo také skrytá energie je hypotetická energie rovnoměrně rozložená v prostoru (kosmologická konstanta) nebo nerovnoměrně rozložená (kvintesence), zavedená jako teoretický koncept pro vysvětlení zrychlování rozpínání se vesmíru.
Nový!!: Model ΛCDM a Temná energie · Vidět víc »
Temná hmota
kupy galaxií CL0024+17.http://www.astro.cz/clanek/2780 Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty - astro.cz odkazuje na Astrophysical Journal Rotační křivka typické spirální galaxie demonstrující rozdíl mezi gravitačním působením viditelné hmoty a pozorovanou křivkou rychlostí. Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
Nový!!: Model ΛCDM a Temná hmota · Vidět víc »
Velký třesk
Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují. Teorie velkého třesku je fyzikální teorie, která předpokládá, že vesmír měl na počátku extrémně vysokou hustotu a teplotu a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání.
Nový!!: Model ΛCDM a Velký třesk · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Model ΛCDM a Vodík · Vidět víc »
Vznik a vývoj vesmíru
Vývoj vesmíru (ilustrační obrázek) Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá věda zvaná kosmologie.
Nový!!: Model ΛCDM a Vznik a vývoj vesmíru · Vidět víc »
Wilkinson Microwave Anisotropy Probe
Wilkinson Microwave Anisotropy Probe (WMAP, původně známá jako Microwave Anisotropy Probe nebo Explorer 80) je americká sonda určená pro měření fluktuací reliktního záření s úhlovým rozlišením 0,3° a citlivostí 20 μK, čímž výrazně překonala svou předchůdkyni, sondu COBE.
Nový!!: Model ΛCDM a Wilkinson Microwave Anisotropy Probe · Vidět víc »
1965
1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Model ΛCDM a 1965 · Vidět víc »
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Model ΛCDM a 1992 · Vidět víc »
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Model ΛCDM a 1998 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Model ΛCDM a 20. století · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Model ΛCDM a 2000 · Vidět víc »
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Model ΛCDM a 2001 · Vidět víc »
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Model ΛCDM a 2003 · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Model ΛCDM a 2005 · Vidět víc »
2010
Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Model ΛCDM a 2010 · Vidět víc »
2013
2013 (MMXIII) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v úterý 1. ledna 2013 a skončil v úterý 31. prosince 2013.
Nový!!: Model ΛCDM a 2013 · Vidět víc »
3D
Trojrozměrné kartézské souřadnice s osami x, y a z 3D či 3-D je zkratka výrazu „trojdimenzionální“, „trojrozměrný“ a označuje svět, který je možné popsat třemi rozměry (viz kartézská soustava souřadnic); předměty ve trojrozměrném světě mají objem.
Nový!!: Model ΛCDM a 3D · Vidět víc »
