Rychlejší přístup než prohlížeči!
85 vztahy: Advaita-védánta, Analytická filozofie, Argentina, Žalm, Čas, Řečtina, Bůh, Bůh Otec, Boëthius, Boží syn, Buenos Aires, Bytí, Chalkedonský koncil, David Hume, Demokracie, Dobro, Druhý list Korintským, Duch svatý, Ekumenický koncil, Eutanazie, Evangelium podle Matouše, Existence, Existencialismus, Fenomén, Filosofie, Friedrich Nietzsche, Fyzická osoba, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Habeas corpus, Hebrejština, Immanuel Kant, Inteligence, Interrupce, Jan Sokol, Já, Ježíš Kristus, JHVH, John Locke, Jsoucno, Křesťanství, Kulturní a sociální antropologie, Kytovci, Latina, Lidská práva, Martin Heidegger, Michel Foucault, Nejsvětější Trojice, New York, Nihilismus, Nový zákon, ..., Občanství, Ontologie, Orangutan sumaterský, Osobní jméno, Patrologia latina, Přirozenost, Personalismus, Pobyt (Dasein), Podstata, Pravda, Právní fikce, Právní osobnost, Právnická osoba, Právo, První konstantinopolský koncil, První list Petrův, Psychologie, René Descartes, Sebereflexe, Septuaginta, Sociologie, Starý zákon, Stvoření, Subjekt, Svoboda, Teologie, Tertullianus, Tomáš Akvinský, Vůle, Vědomí, Vztah, 381, 4. století, 451, 5. století. Rozbalte index (35 více) »
Advaita-védánta
Advaita-védánta, v dévanágarí अद्वैत वेदान्त, je indická, filosoficko-náboženská škola zastupující čistý monismus (filosofie jedné reality).
Nový!!: Osoba a Advaita-védánta · Vidět víc »
Analytická filozofie
Analytická filozofie je jeden z hlavních proudů současné filozofie.
Nový!!: Osoba a Analytická filozofie · Vidět víc »
Argentina
Argentina, plným názvem Argentinská republika, je stát ležící na jihu Jižní Ameriky s 4984 km dlouhým pobřežím Atlantiku.
Nový!!: Osoba a Argentina · Vidět víc »
Žalm
10. nebo 11. století Žalm (z řeckého psalmos „zpěv za doprovodu strunných nástrojů“) je literární útvar známý především z Bible, zvláště ze Starého zákona.
Nový!!: Osoba a Žalm · Vidět víc »
Čas
Čas (značka t) je jednou ze základních fyzikálních veličin soustavy SI, která se měří v sekundách (s) pomocí hodin.
Nový!!: Osoba a Čas · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Osoba a Řečtina · Vidět víc »
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Nový!!: Osoba a Bůh · Vidět víc »
Bůh Otec
Bůh Otec je v křesťanství titul pro Boha.
Nový!!: Osoba a Bůh Otec · Vidět víc »
Boëthius
Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius (asi 480 Řím nebo u Říma – 25. října 524/525 Pavia) byl křesťanský teolog a filozof, někdy označovaný jako „poslední Říman“ a zároveň první filozof středověku.
Nový!!: Osoba a Boëthius · Vidět víc »
Boží syn
božské i lidské podstaty Boží syn je častý náboženský termín, označující syna jediného, či více bohů.
Nový!!: Osoba a Boží syn · Vidět víc »
Buenos Aires
Buenos Aires je hlavní a se třemi miliony obyvatel zároveň i nejlidnatější město Argentiny.
Nový!!: Osoba a Buenos Aires · Vidět víc »
Bytí
Bytí jako podstatné jméno (řecky to einai, latinsky esse, anglicky being, německy das Sein) je filosofický výraz pro celek všeho, co bylo, jest a bude.
Nový!!: Osoba a Bytí · Vidět víc »
Chalkedonský koncil
Chalkedonský koncil Chalkedonský koncil (8. října – 1. listopadu 451) byl čtvrtý ekumenický koncil, který zasedal v Chalkedonu v Bithýnii v Malé Asii.
Nový!!: Osoba a Chalkedonský koncil · Vidět víc »
David Hume
David Hume (26. dubna 1711, Edinburgh – 25. srpna 1776, Edinburgh) byl skotský filosof, který je považován za jednoho z největších anglicky píšících filosofů 18. století.
Nový!!: Osoba a David Hume · Vidět víc »
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Nový!!: Osoba a Demokracie · Vidět víc »
Dobro
Dobro je obecný pojem, odvozený od hodnotícího slova „dobrý“.
Nový!!: Osoba a Dobro · Vidět víc »
Druhý list Korintským
Papyrus P46 s textem 2K 11,33-12,9, kolem roku 200 Druhý list Korintským (zkratka 2K nebo 2Kor) je součást Nového zákona, jeden z listů apoštola Pavla.
Nový!!: Osoba a Druhý list Korintským · Vidět víc »
Duch svatý
Seslání Ducha svatého v iluminovaném manuskriptu z 15. století, Musée Condé, Chantilly. Duch svatý je znázorněn jako holubice v nejhornější části obrazu Duch svatý i svatý Duch (latinsky Spiritus Sanctus; hebrejsky רוּחַ הַקֹּדֶשׁ; řecky Άγιο Πνεύμα) je teologický pojem, který označuje v křesťanství jednu ze tří osob Nejsvětější Trojice, osobu odlišnou od Otce a Syna, zároveň však s nimi stejné podstaty (viz homoúsios).
Nový!!: Osoba a Duch svatý · Vidět víc »
Ekumenický koncil
Tridentský koncil Ekumenický koncil (řec. οἰκουμένη obydlený svět) neboli všeobecný sněm je setkání biskupů (koncil) celé církve na celém světě.
Nový!!: Osoba a Ekumenický koncil · Vidět víc »
Eutanazie
Sada přístrojů (legálně) užitých čtyřmi lidmi k provedení eutanazie, resp. k sebevraždě: Austrálie, 1995-1997. Eutanazie (z řec. ευ– eu, dobrá, θάνατος – thanatos, smrt; doslova „dobrá smrt“) je obvykle definována jako usmrcení na žádost.
Nový!!: Osoba a Eutanazie · Vidět víc »
Evangelium podle Matouše
Sv. Matouš Evangeliář abatyše Ady, kolem 800. Evangelium podle Matouše (zkratka Mt nebo Mat) je jedno ze čtyř kanonických evangelií a v pořadí první kniha Nového zákona.
Nový!!: Osoba a Evangelium podle Matouše · Vidět víc »
Existence
Existence (z latinského existentia Scholastická filozofie přiřazuje existenci význam toho, co náleží k vnějšímu světu, tedy světu skutečnému či reálnému. Pojem je tedy spojován s objektivitou a realitou jako něco, co nenáleží pouze do světa fantazie: To, co existuje, lze popsat také jako to, co je nadáno vlastní činností: Středověká filosofie rozvinula protiklad existence jako aktuálního bytí zde a podstaty, esence, jako ideálního a obecného určení bytosti či jsoucna. Tento strom zde je jednotlivou existence (moderně řečeno výskytem) esence stromu. I v Hegelově filosofii je existence zvnějšněním podstaty ducha. V moderní filosofii přechází důraz na jednotlivou, konkrétní existence, zejména člověka (S. Kierkegaard). Právě lidská (tj. naše) existence je východiskem veškerého poznání, zkušenosti, ale i usilování (intence, E. Husserl) a svobody. Existence člověka přitom není jen nějakým „výskytem“ předmětu (M. Heidegger), nýbrž pobytem (Dasein), údělem bytosti, jíž na jejím bytí záleží a která ví, že je konečná, smrtelná. Existence není izolovaný a svrchovaný „subjekt“, nýbrž je pobytem na světě, který přehlíží, přičítá si svoji minulost a je neustálou starostí o budoucí. Dramatičnost lidské existence jako prázdné svobody ke tvoření sebe sama zdůrazní existencialismus (Sartre, Camus), současná filosofie staví do popředí otázky odpovednosti, existence jako východiska vztahů ke druhému („já a ty“, M. Buber) a etiky vůbec (E. Lévinas).
Nový!!: Osoba a Existence · Vidět víc »
Existencialismus
Ve směru hodinových ručiček zleva nahoře: Søren Kierkegaard, Dostojevskij, Jean-Paul Sartre, Friedrich Nietzsche. Existencialismus (z lat. ex-sistere, vystupovat, vycházet, vznikat; chybně existencionalismus), v Německu často filosofie existence je široký proud filosofického myšlení a literární tvorby, který vznikl po první světové válce v Německu a rozšířil se především díky svým francouzským představitelům (Jean-Paul Sartre, Albert Camus) ve čtyřicátých letech 20.
Nový!!: Osoba a Existencialismus · Vidět víc »
Fenomén
Fenomén (z řec. fainomenon od fainomai, jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam.
Nový!!: Osoba a Fenomén · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Osoba a Filosofie · Vidět víc »
Friedrich Nietzsche
Friedrich Wilhelm Nietzsche (15. října 1844 Röcken u Lützenu poblíž Lipska – 25. srpna 1900 Výmar) byl německý filosof, klasický filolog, básník a skladatel (i když jeho poezie a hudební kompozice byly zastíněny jeho pozdějšími filosofickými spisy).
Nový!!: Osoba a Friedrich Nietzsche · Vidět víc »
Fyzická osoba
Fyzická osoba (FO) je právní pojem odlišující člověka od jiných právních subjektů, které mají právní subjektivitu (právnická osoba).
Nový!!: Osoba a Fyzická osoba · Vidět víc »
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl filosof, představitel německého idealismu.
Nový!!: Osoba a Georg Wilhelm Friedrich Hegel · Vidět víc »
Habeas corpus
Habeas corpus je v angloamerické právní oblasti listina se soudním rozkazem, vydaná soudcem nebo soudem ve jménu panovníka.
Nový!!: Osoba a Habeas corpus · Vidět víc »
Hebrejština
Hebrejština (ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (ivrit tanachit, též, lešon hakodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.
Nový!!: Osoba a Hebrejština · Vidět víc »
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.
Nový!!: Osoba a Immanuel Kant · Vidět víc »
Inteligence
Roberta Fludda z roku 1619 Inteligence (z lat. inter-legere, rozlišovat, poznávat, chápat) je dispozice pro myšlení, učení a adaptaci a projevuje se intelektovým výkonem.
Nový!!: Osoba a Inteligence · Vidět víc »
Interrupce
Interrupce, umělé přerušení (ukončení) těhotenství, umělý potrat nebo abortus arteficialis (lat.) je úmyslné ukončení těhotenství neboli odstranění či vypuzení lidského embrya či plodu prostřednictvím medikace nebo chirurgického zákroku.
Nový!!: Osoba a Interrupce · Vidět víc »
Jan Sokol
Jan Sokol (18. dubna 1936 Praha – 16. února 2021 Praha) byl český filozof, disident, překladatel filosofických textů, vysokoškolský pedagog, publicista a politik.
Nový!!: Osoba a Jan Sokol · Vidět víc »
Já
#PŘESMĚRUJ Jáství.
Nový!!: Osoba a Já · Vidět víc »
Ježíš Kristus
Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.
Nový!!: Osoba a Ježíš Kristus · Vidět víc »
JHVH
Tetragram Hebrejská písmena יהוה (zprava doleva: jod he vav he) jsou souhlásky používané v Tanachu (hebrejské bibli) psaném souhláskovým písmem k zapsání Božího jména.
Nový!!: Osoba a JHVH · Vidět víc »
John Locke
John Locke (29. srpen 1632 Wrington, Somerset – 28. říjen 1704 Essex) byl anglický filosof.
Nový!!: Osoba a John Locke · Vidět víc »
Jsoucno
Jsoucno je obecné filosofické označení pro cokoliv, co jest, nejčastěji pro jednotlivé věci, které se kolem nás vyskytují.
Nový!!: Osoba a Jsoucno · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Osoba a Křesťanství · Vidět víc »
Kulturní a sociální antropologie
Kulturní a sociální antropologie je společenská věda, která se zabývá lidskými kulturami, jejich vznikem a vývojem, srovnáváním různých kultur a významem kultury pro člověka.
Nový!!: Osoba a Kulturní a sociální antropologie · Vidět víc »
Kytovci
Kytovci (Cetacea) jsou podskupinou (infrařádem) sudokopytníků přizpůsobenou k životu v moři.
Nový!!: Osoba a Kytovci · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Osoba a Latina · Vidět víc »
Lidská práva
Kýrův válec z Babylonie (538 př. n. l.), obvykle považovaný za „první zápis lidských práv“ parlamentní suverenity. Tím byla otevřena cesta k politickému prosazení lidských práv. Francouzská Deklarace práv člověka a občana (1789) Základní lidská práva jsou subjektivní veřejná práva, která jsou v Česku zaručena především ústavní Listinou základních práv a svobod.
Nový!!: Osoba a Lidská práva · Vidět víc »
Martin Heidegger
Martin Heidegger (26. září 1889, Meßkirch – 26. května 1976, Freiburg im Breisgau) byl německý fenomenologický filosof, žák Edmunda Husserla.
Nový!!: Osoba a Martin Heidegger · Vidět víc »
Michel Foucault
Michel Foucault (IPA /miʃɛl fukoː/, česky /mišel fukó/) (15. října 1926 Poitiers – 25. června 1984 Paříž) byl reprezentant francouzské intelektuální avantgardy sedmdesátých let, profesor Collège de France, filozof, sociolog a psycholog.
Nový!!: Osoba a Michel Foucault · Vidět víc »
Nejsvětější Trojice
Andrej Rublev, ''Návštěva u Abraháma'', 1410, Treťjakovská galerie, Moskva – symbolické vyjádření Nejsvětější Trojice Svatá Trojice, Nejsvětější Trojice, Přesvatá Trojice, Boží Trojice či trojjediný Bůh je společné označení Boha v křesťanském dogmatu o trojjedinosti, třech božských osobách, totiž Bohu Otci (Bůh, stvořitel světa), Bohu Synu (Ježíš Kristus, vykupitel světa) a Bohu Duchu Svatém (posvětitel světa), které sdílejí jediné božství.
Nový!!: Osoba a Nejsvětější Trojice · Vidět víc »
New York
New York, oficiálně City of New York, v běžném užívání i New York City, je nejlidnatější město Spojených států amerických.
Nový!!: Osoba a New York · Vidět víc »
Nihilismus
Nihilismus (z lat. nihil, nic) je postoj nebo filosofické stanovisko, které pouze popírá a odmítá – například možnost pravdivého poznání (radikální skepse), ale zejména platnost všech hodnot, autorit a podobně.
Nový!!: Osoba a Nihilismus · Vidět víc »
Nový zákon
Papyrový zlomek Nového zákona (2Kor 11,33–12,9, kolem roku 200) Nový zákon je soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible.
Nový!!: Osoba a Nový zákon · Vidět víc »
Občanství
Občanství je časově relevantně trvalý, místně neomezený právní svazek (nebo vztah či status) fyzické osoby a daného státu.
Nový!!: Osoba a Občanství · Vidět víc »
Ontologie
Ontologie (z řeckého ὤν jsoucí + λόγος, logos slovo, řeč) je filosofická disciplína, která se zabývá jsoucnem, bytím jako takovým a základními pojmy.
Nový!!: Osoba a Ontologie · Vidět víc »
Orangutan sumaterský
Orangutan sumaterský (Pongo abelii) je jeden ze tří druhů orangutanů.
Nový!!: Osoba a Orangutan sumaterský · Vidět víc »
Osobní jméno
Osobní jméno (antroponymum, z řec. ἄνθρωπος anthrópos, tj. člověk a ὄνομα onoma, tj. jméno, podle kontextu i úplné jméno) je vlastní jméno či soustava jmen, pod kterými je jednotlivý člověk znám.
Nový!!: Osoba a Osobní jméno · Vidět víc »
Patrologia latina
Patrologia latina, plným názvem Patrologiae latinae cursus completus, zkráceně též PL, je nejvýznamnější edice patristických spisů 19. století, která vyšla v 221 svazcích v letech 1844-1864 zásluhou francouzského kněze Jacquese Paula Migneho.
Nový!!: Osoba a Patrologia latina · Vidět víc »
Přirozenost
Přirozenost (řecky fysis, lat. natura, srov. s českým nátura) je podstata, trvalá struktura jsoucna, pokud je základem či pevnou součástí jeho chování.
Nový!!: Osoba a Přirozenost · Vidět víc »
Personalismus
Personalismus, z lat.
Nový!!: Osoba a Personalismus · Vidět víc »
Pobyt (Dasein)
Pobyt (nejběžnější překlad německého Dasein) je pojem moderní filosofie, který označuje specifický způsob bytí člověka, jeho existenci na světě.
Nový!!: Osoba a Pobyt (Dasein) · Vidět víc »
Podstata
Podstata čili substance (z latinského sub-stantia, podloží, základ; kalk řeckého hypo-stasis) je filosofický pojem, který chce zachytit stálou a neměnnou stránku jsoucna, to, co věc činí tím, čím je (lišku liškou, stůl stolem atd.) Na rozdíl od akcidentů či případků (např. velký, červený), které patří vždy nějaké substanci, substance existuje sama o sobě a svou existencí nezávisí na ničem jiném.
Nový!!: Osoba a Podstata · Vidět víc »
Pravda
Ve filozofii je pravda termín, kterým se označuje základní hodnota poznání.
Nový!!: Osoba a Pravda · Vidět víc »
Právní fikce
Právní fikce je fikce užívaná v právu, za určitých okolností se jí finguje právní skutečnost, která zcela určitě nenastala.
Nový!!: Osoba a Právní fikce · Vidět víc »
Právní osobnost
Právní osobnost nebo také právní subjektivita je schopnost vystupovat jako subjekt a nikoli jako objekt práva, tedy schopnost být nositelem i vykonavatelem práv a povinností.
Nový!!: Osoba a Právní osobnost · Vidět víc »
Právnická osoba
Právnická osoba je právní pojem, který se vedle pojmu fyzická osoba, tedy člověka, používá pro jeden ze dvou typů právních subjektů.
Nový!!: Osoba a Právnická osoba · Vidět víc »
Právo
Právo je multidimenzionální fenomén a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli dimenzích.
Nový!!: Osoba a Právo · Vidět víc »
První konstantinopolský koncil
První konstantinopolský koncil (květen – 9. červenec 381), který většina církví uznává jako druhý ekumenický koncil, svolal císař Theodosius I., aby podpořil Nicejské vyznání a vypořádal se po půlstoletí rozporů s ariánskou kontroverzí. Koncil krom toho Nicejské vyznání doplnil o další věroučné výroky týkající se božství Ducha svatého. Roku 380 se císařové Gratianus a Theodosius I. rozhodli svolat koncil, který by se postavil stále silnému ariánství a který by také rozhodl v případu konstantinopolského biskupa Maxima Kynika. Koncil se sešel v květnu následujícího roku a zúčastnilo se ho 150 biskupů, všichni z východní části říše. Koncilu postupně předsedali Timotheos I. z Alexandrie, Melétios z Antiochie, Grégorios z Nazianzu a Nektarios. Koncil zvolil Grégoria (Řehoře) Naziánského konstantinopolským patriarchou, ten však několik měsíců nato rezignoval a uvolnil toto místo Nektariovi. Maximos byl odsouzen a Melétios z Antiochie ustanovil za biskupa Konstantinopole Grégoria z Nazianzu. Po Melétiově náhlém úmrtí předsedal Grégorios koncilu až do příjezdu Acholia, který měl předložit požadavky papeže. Ten požadoval, aby byl Maximos poslán do exilu a aby koncil zakázal přesunu biskupů z jednoho místa na druhé. Když však dorazil na koncil Timotheos z Alexandrie, označil ustanovení Grégoria konstantinopolským biskupem za neplatné. Grégorios rezignoval na svůj úřad a za konstantinopolského biskupa byl zvolen Nektarios, dosud katechumen. Koncil schválil čtyři disciplinární kánony. První z nich je namířen proti ariánství a různým ariánským sektám. Druhý omezuje moc biskupů na území jejich diecéze. Třetí kánon ustanovuje konstantinopolský biskupský stolec na druhé místo co do cti a důstojnosti. Poslední z těchto kánonů odsuzuje Maxima a jeho následovníky. Tři z těchto kánonů měly oslabit pozici Alexandrie. Pátý a šestý kánon přijala synoda, která se sešla v Konstantinopoli roku 382. Sedmý kánon je vytržen z listu, který konstantinopolská církev poslala Martyriovi z Antiochie.
Nový!!: Osoba a První konstantinopolský koncil · Vidět víc »
První list Petrův
Sv. Petr. Freska z Lärbro (Jutland) První list Petrův (zkratka 1P nebo 1Pt) je list (epištola) Nového zákona, jeden z tzv.
Nový!!: Osoba a První list Petrův · Vidět víc »
Psychologie
Řecké písmeno Psí bývá občas používáno jako symbol psychologiePsychologie (z řeckého ψυχή (psyché).
Nový!!: Osoba a Psychologie · Vidět víc »
René Descartes
René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.
Nový!!: Osoba a René Descartes · Vidět víc »
Sebereflexe
Sebereflexe nebo také vědomí sebe je akt vědomí, jehož tématem či intencí je toto vědomí samo.
Nový!!: Osoba a Sebereflexe · Vidět víc »
Septuaginta
Septuaginta (z lat. septuaginta sedmdesát; odtud často označovaná pouze římskou číslicí LXX nebo řeckým Οʹ; řecky Μετάφραση των Εβδομήκοντα) je překlad Starého zákona do řečtiny a vůbec nejstarší zachovalý překlad Starého zákona, který vznikal v Alexandrii přibližně od 3. do 1. století př. n. l.
Nový!!: Osoba a Septuaginta · Vidět víc »
Sociologie
Auguste Comte je považovaný za zakladatele sociologie Sociologie je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností.
Nový!!: Osoba a Sociologie · Vidět víc »
Starý zákon
Codex Leningradensis – rukopis Tanachu z roku 1008 či 1009, ze kterého pro jeho úplnost vycházejí dnešní kritická vydání Starého zákona Starý zákon (v některých překladech Stará smlouva) je delší a starší část Bible.
Nový!!: Osoba a Starý zákon · Vidět víc »
Stvoření
Stvoření může být.
Nový!!: Osoba a Stvoření · Vidět víc »
Subjekt
Subjekt (lat. subiectum, doslova podklad; překlad řec. hypokeimenon, podstata) může znamenat.
Nový!!: Osoba a Subjekt · Vidět víc »
Svoboda
Svoboda je možnost, případně také schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost.
Nový!!: Osoba a Svoboda · Vidět víc »
Teologie
Teologie (z řeckého θεολογία theologia.
Nový!!: Osoba a Teologie · Vidět víc »
Tertullianus
Quintus Septimius Florens Tertullianus (kolem 160 v Kartágu – kolem 220 v Kartágu) je největší představitel takzvané západní, latinské apologetiky, latinsky píšící křesťanský spisovatel přelomu 2.
Nový!!: Osoba a Tertullianus · Vidět víc »
Tomáš Akvinský
Fra Bartolomeo: Tomáš Akvinský (kolem 1500) Fra Angelico: Tomáš Akvinský (kolem 1440) Carlo Crivelli: Sv. Tomáš Akvinský (15. stol.) Svatý Tomáš Akvinský OP (1225 – 7. března 1274), latinsky Thomas Aquinas, krátce Aquinatus, Aquinata nebo jen Tomáš, také přízviskem Doctor angelicus (Andělský doktor), byl katolický filosof a teolog scholastické kultury.
Nový!!: Osoba a Tomáš Akvinský · Vidět víc »
Vůle
Vůle může být.
Nový!!: Osoba a Vůle · Vidět víc »
Vědomí
Vědomí (od věděti) je ústředí integrované psychické činnosti člověka a v různé míře i dalších živočichů, zahrnující všechno, čemu právě věnují svoji pozornost.
Nový!!: Osoba a Vědomí · Vidět víc »
Vztah
Vztah je obecná vlastnost konkrétního objektu nebo subjektu (entity), která se váže k jinému objektu nebo subjektu (entitě).
Nový!!: Osoba a Vztah · Vidět víc »
381
Bez popisu.
Nový!!: Osoba a 381 · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: Osoba a 4. století · Vidět víc »
451
Bez popisu.
Nový!!: Osoba a 451 · Vidět víc »
5. století
5.
Nový!!: Osoba a 5. století · Vidět víc »
