Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Buňka a Eukaryota
Buňka a Eukaryota mají 61 věci společné (v Uniepedie): Adenosintrifosfát, Aktin, Archea, Autotrofie, Řasinka, Bakterie, Bičík, Binární dělení, Buněčná membrána, Buněčné dýchání, Buněčné jádro, Chloroplast, Chromozom, Cytoplazma, Cytoskelet, DNA, Doména (biologie), Endomembránový systém, Endoplazmatické retikulum, Escherichia coli, Eukaryotická buňka, Evoluce, Fotosyntéza, Fototrofie, Fylogeneze, Genom, Golgiho aparát, Histon, Houby, Jednobuněčný organismus, ..., Katalyzátor, Kolonie (biologie), Meióza, Mikrometr, Mikrotubulus, Mitóza, Mitochondrie, Mnohobuněčnost, MRNA, Organela, Plastid, Plazmodium, Pohlavní buňka, Pohlavní rozmnožování, Prokaryota, Prokaryotická buňka, Prvoci, Pučení, Replikace DNA, Ribozom, RNA, Rostliny, Semiautonomní organela, Sinice, Svedberg, Symbióza, Taxon, Transkripce (DNA), Tubulin, Vakuola, Vyšší rostliny. Rozbalte index (31 více) »
Adenosintrifosfát
Adenosintrifosfát (ATP, zkratka z angl. adenosine triphosphate) je důležitý nukleotid (resp. nukleosidtrifosfát), který se skládá z adenosinu a trojice fosfátů navázané na 5' uhlíku.
Adenosintrifosfát a Buňka · Adenosintrifosfát a Eukaryota ·
Aktin
ADP Aktin je globulární strukturní protein, který polymeruje v dlouhá vlákna zvaná mikrofilamenta (F-aktin).
Aktin a Buňka · Aktin a Eukaryota ·
Archea
Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.
Archea a Buňka · Archea a Eukaryota ·
Autotrofie
Cyklus mezi autotrofy a heterotrofy Autotrofie (z řeckého autos - sám a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek u autotrofních organismů (nebo také primárních producentů, prvovýrobců).
Autotrofie a Buňka · Autotrofie a Eukaryota ·
Řasinka
plic Řasinka, také brva či cilium, je buněčná struktura, která se nachází v některých eukaryotických buňkách.
Buňka a Řasinka · Eukaryota a Řasinka ·
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Bakterie a Buňka · Bakterie a Eukaryota ·
Bičík
Počet a uspořádání bakteriálních bičíků: A. monotricha, B. lofotricha, C. amfitricha, D. peritricha Bičík (u archeí též, u eukaryot) je podlouhlá buněčná struktura, která slouží k pohybu (taxi) jednobuněčných bičíkovců, některých menších mnohobuněčných organismů a některých buněk mnohobuněčných organismů.
Bičík a Buňka · Bičík a Eukaryota ·
Binární dělení
Binární dělení prokaryot Binární dělení je nepohlavní rozmnožování typické pro mnohé jednobuněčné organismy, při němž se jedna mateřská buňka rozdělí na dvě dceřiné, navzájem stejných rozměrů.
Binární dělení a Buňka · Binární dělení a Eukaryota ·
Buněčná membrána
Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce.
Buněčná membrána a Buňka · Buněčná membrána a Eukaryota ·
Buněčné dýchání
Schéma aerobní respirace. Ze živin za účasti kyslíku vzniká oxid uhličitý, voda a využitelná energie. Buněčné dýchání (respirace) je biochemický proces, při kterém se uvolňuje chemická energie vazeb organických sloučenin (typicky sacharidů) za vzniku pohotového energetického zdroje pro buňku (ATP).
Buněčné dýchání a Buňka · Buněčné dýchání a Eukaryota ·
Buněčné jádro
interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.
Buněčné jádro a Buňka · Buněčné jádro a Eukaryota ·
Chloroplast
měříku příbuzného v optickém mikroskopu. Chloroplast je zelená buněčná organela patřící mezi plastidy.
Buňka a Chloroplast · Chloroplast a Eukaryota ·
Chromozom
Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.
Buňka a Chromozom · Chromozom a Eukaryota ·
Cytoplazma
Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplazmatickou membránou, s výjimkou jádra.
Buňka a Cytoplazma · Cytoplazma a Eukaryota ·
Cytoskelet
Mikroskopická keratinová vlákna uvnitř buněk Cytoskelet je dynamický systém proteinových vláken a tubulů, jejichž hlavní funkcí je transport látek a buněčných komponentů, opora buňky a účast na jejím dělení (u živočichů za vytvoření tzv. dělicího vřeténka).
Buňka a Cytoskelet · Cytoskelet a Eukaryota ·
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Buňka a DNA · DNA a Eukaryota ·
Doména (biologie)
Fylogenetický stromzachycující tři domény života Doména, dříve také nadříšeJako nadříše se v současných systémech označuje zpravidla úroveň nižší než doména (ale vyšší než říše).
Buňka a Doména (biologie) · Doména (biologie) a Eukaryota ·
Endomembránový systém
Endomembránový systém Endomembránový systém je souhrnné označení pro všechny membrány uvnitř eukaryotických buněk.
Buňka a Endomembránový systém · Endomembránový systém a Eukaryota ·
Endoplazmatické retikulum
membránové buněčné struktury Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk.
Buňka a Endoplazmatické retikulum · Endoplazmatické retikulum a Eukaryota ·
Escherichia coli
Escherichia coli (původním názvem Bacterium coli) je gramnegativní, fakultativně anaerobní, spory netvořící tyčinkovitá bakterie, pohybující se pomocí bičíků.
Buňka a Escherichia coli · Escherichia coli a Eukaryota ·
Eukaryotická buňka
hladké endoplazmatické retikulum; 9 – mitochondrie; 10 – vakuola; 11 – cytosol; 12 – lysozom; 13 – centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.
Buňka a Eukaryotická buňka · Eukaryota a Eukaryotická buňka ·
Evoluce
alt.
Buňka a Evoluce · Eukaryota a Evoluce ·
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Buňka a Fotosyntéza · Eukaryota a Fotosyntéza ·
Fototrofie
Fototrofie je způsob získávání energie pro budování organických sloučenin u fototrofních organismů.
Buňka a Fototrofie · Eukaryota a Fototrofie ·
Fylogeneze
Fylogeneze (z řec. fylé.
Buňka a Fylogeneze · Eukaryota a Fylogeneze ·
Genom
Genom muže – 46 chromozomů tvoří 23 párů v buněčném jádru (mitochondriální chromozom není zobrazen) Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) v buňkách konkrétního organismu.
Buňka a Genom · Eukaryota a Genom ·
Golgiho aparát
ER (3, 4) - GA (10) membránové buněčné struktury Golgiho aparát (resp. Golgiho komplex, především u rostlinné buňky také diktyozom) je soustava buněčných váčků, které slouží k transportu a úpravě bílkovin.
Buňka a Golgiho aparát · Eukaryota a Golgiho aparát ·
Histon
184x184pixelů Histony jsou malé bazické nukleoproteiny, které se podílejí na výstavbě nukleozomu, který je základem chromatinu v chromozomech.
Buňka a Histon · Eukaryota a Histon ·
Houby
Houby (Fungi, Mycetalia) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám (jako jejich podříše Mycophyta), později Robertem Whittakerem vyčleněnou jako samostatnou říši a v současné době klasifikovanou spolu s např.
Buňka a Houby · Eukaryota a Houby ·
Jednobuněčný organismus
''Valonia ventricosa'' patří mezi největší jednobuněčné organismy na světě Jednobuněčný organismus je takový organismus, který se skládá jen z jedné buňky.
Buňka a Jednobuněčný organismus · Eukaryota a Jednobuněčný organismus ·
Katalyzátor
Katalyzátor (z řeckého κατα-λύτης kata(dolu)lýtés) je látka, vstupující do chemické reakce a vystupující z ní nezměněná, zvyšující pravděpodobnost uskutečnění této reakce.
Buňka a Katalyzátor · Eukaryota a Katalyzátor ·
Kolonie (biologie)
right Výraz kolonie se v biologii používá pro organismy podobného nebo stejného druhu žijící na určitém místě pohromadě a obývající stejné prostředí.
Buňka a Kolonie (biologie) · Eukaryota a Kolonie (biologie) ·
Meióza
Meióza (meiotické dělení, redukční dělení) je jaderné, resp.
Buňka a Meióza · Eukaryota a Meióza ·
Mikrometr
Mikrometr (symbol µm) je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné milióntiny metru (0,000 001 metru).
Buňka a Mikrometr · Eukaryota a Mikrometr ·
Mikrotubulus
Schéma mikrotubulu. Odstínem jsou odlišeny jednotky alfa-tubulinu a beta-tubulinu; v levé dolní části obrázku je schematický příčný řez mikrotubulem, na kterém je patrné, že se jedná o dutý útvar. Mikrotubuly jsou jedny z vláken cytoskeletu, která slouží především k transportu různých struktur a látek uvnitř buňky.
Buňka a Mikrotubulus · Eukaryota a Mikrotubulus ·
Mitóza
Mitóza (mitotické dělení) je typ buněčného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám.
Buňka a Mitóza · Eukaryota a Mitóza ·
Mitochondrie
matrix(transmisní elektronový mikroskop) Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk.
Buňka a Mitochondrie · Eukaryota a Mitochondrie ·
Mnohobuněčnost
url.
Buňka a Mnohobuněčnost · Eukaryota a Mnohobuněčnost ·
MRNA
Procesy související s mRNA mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu.
Buňka a MRNA · Eukaryota a MRNA ·
Organela
ER, (9) mitochondrie, (10) vakuola, (11) cytoplazma, (12) lysozom, (13) centriola Organely jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů.
Buňka a Organela · Eukaryota a Organela ·
Plastid
měříku příbuzného v optickém mikroskopu) jsou patrně nejznámějšími zástupci plastidů. Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas).
Buňka a Plastid · Eukaryota a Plastid ·
Plazmodium
plazmodium hlenky Fuligo septica Plazmodium je buněčná masa obklopená membránou s mnoha jádry, která vzniká dělením jader bez následujícího dělení buňky.
Buňka a Plazmodium · Eukaryota a Plazmodium ·
Pohlavní buňka
Lidské vajíčko – zona pellucida (šeda prstencová vrstva) zvnitřku naléhající na buňky ''corony radiaty''. Mezi zonou pellucidou a vlastní cytopl. membránou vajíčka (oolemmou) je perivitellinní prostor (bílá oblast) Pohlavní buňka, neboli gameta (z řec. γαμετης), je zvláštní typ buňky, jejímž úkolem je umožnit vznik nového jedince v procesu pohlavního rozmnožování.
Buňka a Pohlavní buňka · Eukaryota a Pohlavní buňka ·
Pohlavní rozmnožování
Pestřenky na květu zachycení během kopulace, důležité fáze pohlavního rozmnožování Pohlavní rozmnožování je biologický proces, během nějž vzniká nový jedinec splynutím pohlavních buněk zpravidla dvou různých organismů (výjimečně jednoho).
Buňka a Pohlavní rozmnožování · Eukaryota a Pohlavní rozmnožování ·
Prokaryota
Řez prokaryotní buňkou Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní nebo předjaderní, je označení pro evolučně velmi staré organismy, které se vyvinuly před 3–3,5 miliardami let.
Buňka a Prokaryota · Eukaryota a Prokaryota ·
Prokaryotická buňka
Řez prokaryotní buňkou Prokaryotická buňka je typ buňky charakteristický pro bakterie a archea (tedy souhrnně Prokaryota).
Buňka a Prokaryotická buňka · Eukaryota a Prokaryotická buňka ·
Prvoci
Prvoci (Protista) je souhrnné označení pro jednobuněčné eukaryotní heterotrofní (či mixotrofní) organismy, které byly dříve kvůli pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy řazeny do říše živočichové (Animalia).
Buňka a Prvoci · Eukaryota a Prvoci ·
Pučení
Pučení (gemace) je typ nepohlavního rozmnožování, při němž vzniká nový jedinec z výčnělku těla jiného jedince.
Buňka a Pučení · Eukaryota a Pučení ·
Replikace DNA
Replikovaná DNA musí být nejprve rozdělena na 2 jednovláknové řetězce Replikace DNA je proces tvorby kopií molekuly deoxyribonukleové kyseliny (DNA), čímž se genetická informace přenáší z jedné molekuly DNA (templát, matrice) do jiné molekuly stejného typu (tzv. replika).
Buňka a Replikace DNA · Eukaryota a Replikace DNA ·
Ribozom
Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.
Buňka a Ribozom · Eukaryota a Ribozom ·
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Buňka a RNA · Eukaryota a RNA ·
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Buňka a Rostliny · Eukaryota a Rostliny ·
Semiautonomní organela
Semiautonomní organely jsou buněčné organely s vlastní genetickou informací, a to ve formě DNA prokaryotního uspořádání (DNA v kruhovém uspořádání a v plazmidech), u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými.
Buňka a Semiautonomní organela · Eukaryota a Semiautonomní organela ·
Sinice
Sinice na řece Rábca v Maďarsku Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.
Buňka a Sinice · Eukaryota a Sinice ·
Svedberg
Svedberg (zkratka S či Sv), též Svedbergova jednotka, je odvozená jednotka fyzikální veličiny známé jako sedimentační koeficient.
Buňka a Svedberg · Eukaryota a Svedberg ·
Symbióza
sasankou velkolepou (''Heteractis magnifica''). Protože z tohoto vztahu mají výhodu oba druhy, nazýváme tuto symbiózu mutualismus vydavatel.
Buňka a Symbióza · Eukaryota a Symbióza ·
Taxon
Taxon neboli systematická jednotka neboli taxonomická jednotka je základním pojmem taxonomie, oboru, který se zabývá klasifikací prvků systémů.
Buňka a Taxon · Eukaryota a Taxon ·
Transkripce (DNA)
ribozomální RNA(elektronový mikroskop, 40 000x) Transkripce („přepis“) je proces, při němž je podle genetické informace zapsané v řetězci DNA vyráběn řetězec RNA.
Buňka a Transkripce (DNA) · Eukaryota a Transkripce (DNA) ·
Tubulin
Tubulin AB heterodimer, Bos taurus. Tubulin je dimerní protein, skládající se z dvou podjednotek - alfa-tubulinu a beta-tubulinu.
Buňka a Tubulin · Eukaryota a Tubulin ·
Vakuola
Obarvené vakuoly v pletivu podeňky různobarvé (rhoeo discolor) Vakuola je jednoduchou membránou ohraničený prostor v buňkách rostlin, protist, kvasinek a některých živočichů.
Buňka a Vakuola · Eukaryota a Vakuola ·
Vyšší rostliny
Vyšší rostliny (Embryophyta, Cormobionta, Embryobionta, Telomophyta) je podříše mnohobuněčných zelených rostlin, přizpůsobených primárně k životu na souši, což koresponduje s jejich anglickým pojmenováním land plants (suchozemské rostliny).
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Buňka a Eukaryota
- To, co mají společné Buňka a Eukaryota
- Podobnosti mezi Buňka a Eukaryota
Srovnání mezi Buňka a Eukaryota
Buňka má 135 vztahy, zatímco Eukaryota má 269. Jak oni mají společné 61, index Jaccard je 15.10% = 61 / (135 + 269).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Buňka a Eukaryota. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
