Rychlejší přístup než prohlížeči!
44 vztahy: A posteriori, A priori, Abstrakce, Bůh, Duše, Empirismus, Encyklika, Etika, Etymologie, Fides et ratio, Filosofie, Friedrich Nietzsche, Geometrie, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Iluze, Immanuel Kant, Inteligence, Intuice, Jürgen Habermas, Matematika, Mysl, Přídavné jméno, Platón, Platonismus, Pojem, Poznání, Praslovanština, Pravda, Racionalismus, Racionalita, Scholastika, Skutek, Slovo, Spolehlivost, Stvořitel, Teologie, Válka, Víra, Vůle (psychická vlastnost), Zdravý rozum, Zjevení, Zkušenost, Zločin, 20. století.
A posteriori
A posteriori je latinské spojení („z pozdějšího“), které označuje poznání získané „ze zkušenosti“, tedy empirické poznání.
Nový!!: Rozum a A posteriori · Vidět víc »
A priori
A priori nebo také apriori je latinské spojení (doslova z předchozího), které znamená „předem“ nebo „předchůdný“.
Nový!!: Rozum a A priori · Vidět víc »
Abstrakce
mentálních modelů je první předpoklad k racionálnímu myšlení. Abstrakce (z lat. abs-trahere, odtáhnout, odvléci, oddělit) ve filozofii označuje buď důležitý moment procesu poznání při přechodu od smyslového k racionálnímu poznání, nebo jako hotový výsledek tohoto procesu.
Nový!!: Rozum a Abstrakce · Vidět víc »
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Nový!!: Rozum a Bůh · Vidět víc »
Duše
Michelangelo: Cháron převáží duše do podsvětí. Duše je v řadě náboženství, mytologiích a filosofii nehmotná substance živé bytosti.
Nový!!: Rozum a Duše · Vidět víc »
Empirismus
Empirismus (řecky ἐμπειρισμός ze zkušenosti) je směr v teorii poznání různých filozofických soustav, který pokládá smyslovou zkušenost za jediný zdroj poznatků.
Nový!!: Rozum a Empirismus · Vidět víc »
Encyklika
vpravo Encyklika je papežský okružní list adresovaný původně biskupům, dnes zpravidla i kněžím a věřícím na celém světě.
Nový!!: Rozum a Encyklika · Vidět víc »
Etika
Etika (z řeckého ethos – mrav) nebo též teorie morálky je filozofická disciplína, která se zabývá zkoumáním mravní dimenze skutečnosti.
Nový!!: Rozum a Etika · Vidět víc »
Etymologie
Etymologie je obor lingvistiky zkoumající původ a vývoj slov.
Nový!!: Rozum a Etymologie · Vidět víc »
Fides et ratio
Fides et ratio (česky Víra a rozum) je třináctá encyklika papeže Jana Pavla II., vydaná 15. září 1998.
Nový!!: Rozum a Fides et ratio · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Rozum a Filosofie · Vidět víc »
Friedrich Nietzsche
Friedrich Wilhelm Nietzsche (15. října 1844 Röcken u Lützenu poblíž Lipska – 25. srpna 1900 Výmar) byl německý filosof, klasický filolog, básník a skladatel (i když jeho poezie a hudební kompozice byly zastíněny jeho pozdějšími filosofickými spisy).
Nový!!: Rozum a Friedrich Nietzsche · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Rozum a Geometrie · Vidět víc »
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl filosof, představitel německého idealismu.
Nový!!: Rozum a Georg Wilhelm Friedrich Hegel · Vidět víc »
Iluze
vpravo Iluze je mylný smyslový vjem.
Nový!!: Rozum a Iluze · Vidět víc »
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.
Nový!!: Rozum a Immanuel Kant · Vidět víc »
Inteligence
Roberta Fludda z roku 1619 Inteligence (z lat. inter-legere, rozlišovat, poznávat, chápat) je dispozice pro myšlení, učení a adaptaci a projevuje se intelektovým výkonem.
Nový!!: Rozum a Inteligence · Vidět víc »
Intuice
Intuice (z lat. in-tueor, in-tuitum, doslova v-hled) znamená vhled nebo náhled a v současném užití obvykle označuje náhlé poznání, chápání či odhad nebo rozhodnutí, které není zprostředkováno vědomým uvažováním a ačkoli bývá provázeno pocitem jasnosti a jistoty, není podloženo zřetelnými důvody.
Nový!!: Rozum a Intuice · Vidět víc »
Jürgen Habermas
Rebekka Habermas, německá historička a dcera Jürgena Habermase Jürgen Habermas (německá výslovnost: IPA:,; * 18. června 1929 Düsseldorf) je německý neomarxistický filosof a sociolog, který ve své akademické činnosti čerpá z tzv.
Nový!!: Rozum a Jürgen Habermas · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Rozum a Matematika · Vidět víc »
Mysl
Mysl je soubor rozumu, vnímání, vůle, paměti, představivosti a cítění.
Nový!!: Rozum a Mysl · Vidět víc »
Přídavné jméno
Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
Nový!!: Rozum a Přídavné jméno · Vidět víc »
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Nový!!: Rozum a Platón · Vidět víc »
Platonismus
Platón, Seneca a Aristotelés (rukopis, kolem 1330) Platonismus (též -izmus) je mnohotvárný filosofický směr, který navazuje na myšlení a dílo řeckého filosofa Platóna (427-347 př. n. l.), zakladatele platónské Akademie.
Nový!!: Rozum a Platonismus · Vidět víc »
Pojem
Pojem (lat. conceptus) je lidský vnitropsychický kognitivní (znalostní) model (v obr 1. horní vrchol trojúhelníku) dané entity světa reálného (objektu, procesu) i abstraktního (vědecké a umělecké ideje a konstrukce), kterému lze přiřadit jméno – jazykový konstrukt vnějšího sdělovacího jazyka (v obr 1. dolní levý vrchol trojúhelníku).
Nový!!: Rozum a Pojem · Vidět víc »
Poznání
Poznání (kognice) znamená jak proces nabývání znalostí (poznávání), tj.
Nový!!: Rozum a Poznání · Vidět víc »
Praslovanština
Praslovanština je vymřelý jazyk z rodiny indoevropských jazyků, společný prajazyk dávných Slovanů, z něhož se později vyvinuly všechny ostatní slovanské jazyky.
Nový!!: Rozum a Praslovanština · Vidět víc »
Pravda
Ve filozofii je pravda termín, kterým se označuje základní hodnota poznání.
Nový!!: Rozum a Pravda · Vidět víc »
Racionalismus
Vila v racionalistickém stylu Racionalismus (z lat. rationalis, rozumový) znamená ve filosofii směr, který stojí v protikladu k empirismu a učí, že jediným zdrojem spolehlivých poznatků a kritériem pravdy je rozum, abstraktní myšlení.
Nový!!: Rozum a Racionalismus · Vidět víc »
Racionalita
Racionalita (z lat. ratio, rozum a rationalis, rozumný) je rozumnost či rozumovost, schopnost myslet, rozhodovat se a jednat na základě rozvahy, případně rozumných účelů a cílů, které lze obhájit důvody.
Nový!!: Rozum a Racionalita · Vidět víc »
Scholastika
Pojem scholastika vychází z latinského slova scholasticus (resp. řeckého σχολαστικός), což znamená „školský, patřící škole“, popř.
Nový!!: Rozum a Scholastika · Vidět víc »
Skutek
Skutek je čin, tedy to, co bylo či bude učiněno nebo je činěno, tedy základní prvek jednání jako reflektované a cílevědomé činnosti určitého subjektu.
Nový!!: Rozum a Skutek · Vidět víc »
Slovo
Slovo je skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající určitý ustálený význam, je označované za jednotku slovní zásoby.
Nový!!: Rozum a Slovo · Vidět víc »
Spolehlivost
Spolehlivost je vlastnost spočívající v tom, že se a základě testu, zkušenosti či doporučení můžeme na někoho nebo na něco spolehnout například z hlediska správnosti, funkčnosti, bezpečnosti, věrnosti atd.
Nový!!: Rozum a Spolehlivost · Vidět víc »
Stvořitel
#PŘESMĚRUJ Stvořitelské božstvo.
Nový!!: Rozum a Stvořitel · Vidět víc »
Teologie
Teologie (z řeckého θεολογία theologia.
Nový!!: Rozum a Teologie · Vidět víc »
Válka
Unie a jižanskými separatisty Městské boje za druhé světové války Válka je stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí.
Nový!!: Rozum a Válka · Vidět víc »
Víra
Legenda o Phoenixu stoupajícím z popela je víra ve vzkříšení. Slovo víra a odpovídající sloveso věřit se používá ve dvou příbuzných a ne vždy přesně oddělitelných významech.
Nový!!: Rozum a Víra · Vidět víc »
Vůle (psychická vlastnost)
Vůle z hlediska psychologie je záměrné, vědomé úsilí směřující k dosažení cíle.
Nový!!: Rozum a Vůle (psychická vlastnost) · Vidět víc »
Zdravý rozum
Výraz zdravý rozum (či prostý rozum atd.) se v češtině používá jako ekvivalent latinského výrazu, tj.
Nový!!: Rozum a Zdravý rozum · Vidět víc »
Zjevení
Zjevení (neboli revelace z lat. revelatio odhalení) označuje v náboženstvích, která se odvolávají na božský původ své nauky, komunikační proces, kterým se dává v těchto náboženstvích Bůh poznat a kterým ozřejmuje člověku svou vůli.
Nový!!: Rozum a Zjevení · Vidět víc »
Zkušenost
Zkušenost (od „zkusiti“) se používá v několika významech.
Nový!!: Rozum a Zkušenost · Vidět víc »
Zločin
Zločin je podle obecné definice vědomé a dobrovolné spáchání činu považovaného za společensky nebezpečný a zakázaného nějakým pravidlem stanoveným oprávněnou autoritou.
Nový!!: Rozum a Zločin · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Rozum a 20. století · Vidět víc »
