Rychlejší přístup než prohlížeči!
50 vztahy: Andrej Nikolajevič Kolmogorov, Aristotelés, Axiom, Binomické rozdělení, Blaise Pascal, Determinismus, Dopis, Dynkinův systém, Edwin Thompson Jaynes, Exponenciální rozdělení, Finance, Formalismus, Fuzzy logika, Fyzika, Hazardní hra, Hrací kostka, Informace, Kolmogorovovy axiomy pravděpodobnosti, Kombinatorika, Logika, Matematická statistika, Matematik, Matematika, Množina, Model (abstrakce), Náhodný jev, Náhodný proces, Normální rozdělení, Orientace, Pierre de Fermat, Počáteční úloha, Poissonovo rozdělení, Poloha tělesa, Pravděpodobnost, Predikce, Rovnoměrné rozdělení, Rozdělení pravděpodobnosti, Rychlost, Sigma algebra, Statistika, Teorie míry, Teplota, Thomas Bayes, Výrok (logika), 1654, 17. století, 19. století, 1922, 1933, 1998.
Andrej Nikolajevič Kolmogorov
Andrej Nikolajevič Kolmogorov (Андрей Николаевич Колмогоров) (25. dubna 1903 Tambov – 20. října 1987 Moskva) byl sovětský matematik, zakladatel moderní teorie pravděpodobnosti a teorie složitosti algoritmů.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Andrej Nikolajevič Kolmogorov · Vidět víc »
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Aristotelés · Vidět víc »
Axiom
Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Axiom · Vidět víc »
Binomické rozdělení
Tři příklady binomického rozdělení. Distribuční funkce odpovídající příkladům nahoře. Binomické rozdělení (někdy též Bernoulliho schéma) popisuje četnost výskytu náhodného jevu v n nezávislých pokusech, v nichž má jev stále stejnou pravděpodobnost.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Binomické rozdělení · Vidět víc »
Blaise Pascal
Blaise Pascal (19. června 1623 Clermont – 19. srpna 1662 Paříž) byl francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filozof.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Blaise Pascal · Vidět víc »
Determinismus
Determinismus je filosofické přesvědčení, že každá událost nebo stav věcí je důsledkem předchozích událostí na principu kauzality a pevně daných zákonitostí.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Determinismus · Vidět víc »
Dopis
Obraz Quodlibet od Cornelia Gysbrechtse Dopis nebo také psaní je písemná zpráva s aktuálním obsahem odeslaná od jedné osoby či instituce (odesílatele) k druhé osobě či instituci (adresátovi), prostřednictvím třetí osoby či instituce (poštovního operátora či klienta).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Dopis · Vidět víc »
Dynkinův systém
Dynkinův systém, je pojem z teorie míry a teorie pravděpodobnosti, podoborů matematiky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Dynkinův systém · Vidět víc »
Edwin Thompson Jaynes
Edwin Thompson Jaynes (5. července 1922 – 30. dubna 1998) byl americký fyzik a metodolog, známý pracemi zejména ve statistické fyzice, teorii pravděpodobnosti a spektroskopii.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Edwin Thompson Jaynes · Vidět víc »
Exponenciální rozdělení
Hustoty exponenciálního rozdělení s různými hodnotami parametru ''λ'' Exponenciální rozdělení či exponenciální pravděpodobnostní rozdělení je v teorii pravděpodobnosti a matematické statistice spojité rozdělení pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Exponenciální rozdělení · Vidět víc »
Finance
Finance je velmi široký ekonomický termín, který se týká peněžních prostředků a zacházení s nimi.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Finance · Vidět víc »
Formalismus
Formalismus (z lat. forma, tvar a formalis, tvarový) znamená zdůrazňování tvaru, podoby či formy, někdy na úkor obsahu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Formalismus · Vidět víc »
Fuzzy logika
Aplikace fuzzy logiky na měření teploty umožňuje používat pojmy jako „studená voda“, „teplá voda“, „horká voda“, které nemají striktní hranice Fuzzy logika (česky též mlhavá logika) je podobor matematické logiky odvozený od teorie fuzzy množin, v němž se logické výroky ohodnocují mírou pravdivosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Fuzzy logika · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Fyzika · Vidět víc »
Hazardní hra
ruletu (kolem roku 1800) Hrací automaty v Las Vegas Hazardní hra je hra šancí nebo dovedností, jejíž výsledek závisí výhradně nebo převážně na náhodě.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Hazardní hra · Vidět víc »
Hrací kostka
Dvě standardní hrací kostky se zaoblenými rohy Římské hrací kostky (2. stol., muzeum ve Vienne) Hrací kostka je malý mnohostěn, obvykle krychle, která se používá pro generování sekvence náhodných čísel.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Hrací kostka · Vidět víc »
Informace
Informace (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Informace · Vidět víc »
Kolmogorovovy axiomy pravděpodobnosti
Kolmogorovovy axiomy pravděpodobnosti jsou základem jednoho z nejrozšířenějších pojetí teorie pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Kolmogorovovy axiomy pravděpodobnosti · Vidět víc »
Kombinatorika
Kombinatorika (kombinatorická matematika) je část matematiky zabývající se kolekcemi prvků množin s definovanou vnitřní strukturou.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Kombinatorika · Vidět víc »
Logika
Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Logika · Vidět víc »
Matematická statistika
Teorie pravděpodobnosti popisuje vznik náhodných dat, zatímco matematická statistika usuzuje z dat na charakter procesů, jimiž data vznikla Matematická statistika je vědecká disciplína na pomezí popisné statistiky a aplikované matematiky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Matematická statistika · Vidět víc »
Matematik
Matematik je osoba, jehož primární oblastí, kterou studuje a zkoumá, je matematika.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Matematik · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Matematika · Vidět víc »
Množina
Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Množina · Vidět víc »
Model (abstrakce)
#PŘESMĚRUJ Koncepční model.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Model (abstrakce) · Vidět víc »
Náhodný jev
Náhodný jev je výsledek náhodného pokusu, o kterém lze po provedení pokusu jednoznačně rozhodnout, zda nastal nebo nenastal.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Náhodný jev · Vidět víc »
Náhodný proces
Brownova pohybu jako příklad náhodného procesu Náhodný proces, též stochastický proces, si lze představit jako zobecnění pojmů náhodná veličina a náhodný vektor.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Náhodný proces · Vidět víc »
Normální rozdělení
Hustota normálního rozdělení pravděpodobnosti Normální rozdělení neboli Gaussovo rozdělení (podle Carla Friedricha Gausse) je jedno z nejdůležitějších rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Normální rozdělení · Vidět víc »
Orientace
Orientace (z lat. oriens, východ) je určení směru, rozpoznání (vlastního) místa, polohy nebo směru, v přeneseném smyslu zaujetí postoje, zaměření a podobně.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Orientace · Vidět víc »
Pierre de Fermat
Pierre de Fermat (1607 Beaumont-de-Lomagne – 12. ledna 1665 Castres) byl francouzský matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pierre de Fermat · Vidět víc »
Počáteční úloha
Počáteční úloha (také Cauchyho úloha nebo problém počáteční hodnoty) je v matematice v oboru diferenciálních rovnic hledání takového řešení obyčejné diferenciální rovnice, které vyhovuje počáteční podmínce.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Počáteční úloha · Vidět víc »
Poissonovo rozdělení
Pravděpodobnostní funkce Distribuční funkce Poissonovo rozdělení pravděpodobnosti popisuje náhodnou veličinu, která vyjadřuje počet výskytů jevů v určitém intervalu (času, délky, objemu), když jevy nastávají nezávisle na sobě.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Poissonovo rozdělení · Vidět víc »
Poloha tělesa
Poloha tělesa je údaj, vyjadřující umístění tělesa vzhledem k ostatním tělesům (vztažné soustavě).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Poloha tělesa · Vidět víc »
Pravděpodobnost
Hazardní hry jsou založené na pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo vyjadřující očekávatelnost určitého jevu, obvykle výsledku náhodného pokusu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pravděpodobnost · Vidět víc »
Predikce
Predikce (z lat. prae-, před, a dicere, říkat) znamená předpověď či prognózu, tvrzení o tom, co se stane nebo nestane v budoucnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Predikce · Vidět víc »
Rovnoměrné rozdělení
Rovnoměrné rozdělení pravděpodobnosti přiřazuje všem hodnotám náhodné veličiny stejnou pravděpodobnost.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Rovnoměrné rozdělení · Vidět víc »
Rozdělení pravděpodobnosti
Rozdělení pravděpodobnosti (někdy také distribuce pravděpodobnosti) náhodné veličiny je pravidlo, kterým se každému jevu popisovanému touto veličinou přiřazuje určitá pravděpodobnost.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Rozdělení pravděpodobnosti · Vidět víc »
Rychlost
Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Rychlost · Vidět víc »
Sigma algebra
\sigma-algebra (sigma-algebra, též \sigma-těleso) je v matematice libovolný neprázdný systém množin, který je uzavřený na spočetné sjednocení a na rozdíl dvou prvků a obsahuje sjednocení všech svých prvků.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Sigma algebra · Vidět víc »
Statistika
Statistika je vědní obor, který se zabývá sběrem, organizací, analýzou, interpretací a prezentací empirických dat za účelem prohloubení znalostí určité oblasti, obvykle hromadného jevu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Statistika · Vidět víc »
Teorie míry
Teorie míry je matematická disciplína, která se zabývá problémem matematického uchopení pojmu velikosti (délky, plochy a objemu, případně kvantity).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Teorie míry · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Teplota · Vidět víc »
Thomas Bayes
Thomas Bayes (1701 (?) – 1761) byl anglický duchovní, dnes známý především pro formulaci tzv.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Thomas Bayes · Vidět víc »
Výrok (logika)
Z hlediska nižší logiky je výrok každé sdělení (gramaticky vyjádřené oznamovací větou), o němž má smysl tvrdit, že je pravdivé (platí), nebo nepravdivé (neplatí).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Výrok (logika) · Vidět víc »
1654
1654 (MDCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a 1654 · Vidět víc »
17. století
17.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a 17. století · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a 19. století · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a 1922 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a 1933 · Vidět víc »
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a 1998 · Vidět víc »
