Rychlejší přístup než prohlížeči!
184 vztahy: Academia, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Alpinské vrásnění, Alpsko-himálajský systém, Alpy, Antropogenní vliv, Atmosféra Země, Španělsko, Šumava, Švédsko, Švýcarsko, Žďárské vrchy, Železné hory, Česká socialistická republika, Česká vysočina, Český kráter, Český masiv, Česko, Československá akademie věd, Československo, Balkán, Baltské státy, Baltský štít, Bělorusko, Belgie, Biskupská kupa, Bludný balvan, Boskovická brázda, Brána (geomorfologie), Brázda (geomorfologie), Chvaletická pahorkatina, Dánsko, Denudace, Doba ledová, Doprava, Duna, Energie, Epihercynské nížiny, Eroze, Evropa, Evropská unie, Falkenstein (Saské Švýcarsko), Finsko, Fluviální svahové pochody, Francie, Fyzická geografie, Gaia, Geografický ústav ČSAV, Geografie, Geomorfologická oblast, ..., Geomorfologická provincie, Geomorfologická subprovincie, Geomorfologický celek, Geomorfologický okrsek, Geomorfologický podcelek, Geomorfologický subsystém, Geomorfologický systém, Geomorfologie, Gerlachovský štít, Hřbet (geomorfologie), Hřbetnice, Hřeben (geomorfologie), Hercynská pohoří, Hercynské vrásnění, Hercynský systém, Hora, Hornatina, Hornina, Horninotvorný cyklus, Hornomoravský úval, Horský štít, Hydrosféra, Impaktní kráter, Itálie, Jeskyně, Jih, Jihočeské pánve, Kaňon Labe, Kaledonské vrásnění, Kameničská vrchovina, Kamenné moře, Kanada, Karpaty, Kopec, Kotlina, Krajina, Krajinná sféra, Kras, Krkonoše, Kvildské pláně, Litosféra, Magma, Metr, Mexiko, Milovská kotlina, Mont Blanc, Montblanský masiv, Moravská brána, Nížina, Německo, Nizozemí, Norsko, Orogeneze, Pahorkatina, Panonská pánev, Pasecká skála, Pedosféra, Pevnina, Planina, Plošina (geomorfologie), Poděbradská rovina, Podhradská kotlina, Podloží, Podnebí, Pohoří, Polsko, Portugalsko, Povrch Země, Povrchová voda, Povrchový tvar, Rakousko, Reliéf (sochařství), Rovina (geomorfologie), Rusko, Saské Švýcarsko, Sediment, Sedimentární hornina, Sever, Skalní věž, Skála, Skutečská pahorkatina, Slezské Beskydy, Slovensko, Slovo, Slunce, Smiřická rovina, Sníženina, Sněžka, Sopečné pohoří, Soutěska, Spojené státy americké, Stavebnictví, Středoevropská nížina, Středopolské nížiny, Stolová hora, Stružinecká pahorkatina, Struktura (strukturní geologie), Světový oceán, Tektonická deska, Trog, Typ georeliéfu, Ukrajina, Uvala, Vápenec, Vídeňská pánev, Vítr, Východ, Východoevropská platforma, Vývoj kontinentů, Velehora, Velehornatina, Velká Británie (ostrov), Velké planiny, Vnější Západní Karpaty, Vněkarpatské sníženiny, Voda, Vodní tok, Vrchovina, Vrstevnice, Vysočina (geomorfologie), Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoké Tatry, Vysokochvojenská plošina, Západ, Západní Karpaty, Západopanonská pánev, Závrt, Země, Zemědělská půda, Zemská kůra, 1987, 1993, 2005, 2006. Rozbalte index (134 více) »
Academia
Academia je české nakladatelství a knihkupectví, které v roce 1953 zřídila Československá akademie věd (ČSAV).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Academia · Vidět víc »
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Středisko AOPK v Brně na Kotlářské ulici č. 931/51 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, zkráceně AOPK ČR, je specializovaná organizační složka České republiky, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o přírodu, zejména chráněné krajinné oblasti, maloplošná chráněná území a ptačí oblasti.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR · Vidět víc »
Alpinské vrásnění
Velkém Kavkazu, v pozadí je vidět zářez, kterým se zařezává do stále se pohybujícího masivu Alpinské vrásnění je horotvorný proces probíhající v severní Africe, Evropě a Asii, který začal koncem druhohor v křídě (tedy před 145–65 miliony let) a pokračuje přes celé třetihory a čtvrtohory dodnes.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Alpinské vrásnění · Vidět víc »
Alpsko-himálajský systém
Alpsko-himálajský systém je rozsáhlý geomorfologický systém na zemském povrchu.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Alpsko-himálajský systém · Vidět víc »
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Alpy · Vidět víc »
Antropogenní vliv
#PŘESMĚRUJ Vliv člověka na životní prostředí.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Antropogenní vliv · Vidět víc »
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Atmosféra Země · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Španělsko · Vidět víc »
Šumava
Šumava je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Šumava · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Švédsko · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Švýcarsko · Vidět víc »
Žďárské vrchy
Žďárské vrchy jsou krajinnou oblastí (horopisnou jednotkou) na severozápadě Hornosvratecké vrchoviny a jejím geomorfologickým podcelkem o rozloze 485,78 km2, součást Českomoravské vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Žďárské vrchy · Vidět víc »
Železné hory
Železné hory (německy Eisengebirge) jsou pohořím (horopisnou jednotkou) a geomorfologickým celkem o rozloze 761,77 km² v severní části Českomoravské vrchoviny, na vymezeném území chráněnou krajinnou oblastí a národním geoparkem v České republice.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Železné hory · Vidět víc »
Česká socialistická republika
Česká socialistická republika byl členský stát federativní Československé socialistické republiky.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Česká socialistická republika · Vidět víc »
Česká vysočina
Česká vysočina je geomorfologická provincie, zabírající podstatnou část českého území, ale přesahující i do sousedních států.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Česká vysočina · Vidět víc »
Český kráter
Český kráter nebo též kráter Čechy či Bohemia představuje v současnosti pracovní hypotézu, která považuje Český masiv za přibližně 2 miliardy let starý impaktní kráter.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Český kráter · Vidět víc »
Český masiv
Vznik a vývoj Země – dokument s důrazem na geologii v Českém masivu Český masiv je pozůstatek kolizního orogenu zformovaného variským vrásněním, který přesahuje území České republiky.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Český masiv · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Česko · Vidět víc »
Československá akademie věd
Československá akademie věd (ČSAV) byla v letech 1953–1992 nejvyšší československá vědecká instituce, akademie věd; na ni navázala současná Akademie věd České republiky (AV ČR).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Československá akademie věd · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Československo · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Balkán · Vidět víc »
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Baltské státy · Vidět víc »
Baltský štít
štíty Geologické provincie Baltskeho štítu Baltský štít (nebo Fenoskandie) je starý prekambrický štít nacházející se na Skandinávském poloostrově.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Baltský štít · Vidět víc »
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Bělorusko · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Belgie · Vidět víc »
Biskupská kupa
Biskupská kupa (889 m), někdy též Biskupská kopa (polsky Biskupia Kopa, německy Bischofskoppe), je kopec ležící 2,5 km východně od Zlatých Hor na česko-polské hranici.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Biskupská kupa · Vidět víc »
Bludný balvan
Bludný balvan, či též eratický balvan, eratikum (polsky głaz narzutowy) je balvan transportovaný ze své domoviny na jiné místo ledovcem.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Bludný balvan · Vidět víc »
Boskovická brázda
Boskovická brázda je protáhlá, asi 95 km dlouhá sníženina a geomorfologický celek v oblasti Brněnské vrchoviny.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Boskovická brázda · Vidět víc »
Brána (geomorfologie)
Brána je geomorfologický tvar reliéfu, typicky sníženina mezi horskými pásmy propojující dvě údolí nebo kotliny.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Brána (geomorfologie) · Vidět víc »
Brázda (geomorfologie)
#PŘESMĚRUJ Geomorfologický tvar.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Brázda (geomorfologie) · Vidět víc »
Chvaletická pahorkatina
Chvaletická pahorkatina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický podcelek o rozloze 159,16 km² v severozápadní části Železných hor, součást Českomoravské vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Chvaletická pahorkatina · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Dánsko · Vidět víc »
Denudace
Denudace je odborný termín z exogenní geologie, se kterým se ale můžeme setkat také v lékařství.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Denudace · Vidět víc »
Doba ledová
Relativní rozdíl průměrných teplot vzhledem k současnosti za posledních 800 tisíc let podle ledovcových záznamů (projekt EPICA) Vostok) Nárůst hladiny moří po poslední době ledové Doba ledová je období v historii Země, kdy jsou na obou polokoulích ve středních zeměpisných šířkách a polárních oblastech přítomny ve velkém rozsahu ledové příkrovy.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Doba ledová · Vidět víc »
Doprava
Doprava je účelný a zamýšlený pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Doprava · Vidět víc »
Duna
Pohled na příčné pouštní duny Duna je písečný přesyp, který vzniká převážně v pouštních oblastech anebo vlivem větrného odnosu částic v oblasti plážového pobřeží.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Duna · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Energie · Vidět víc »
Epihercynské nížiny
Epihercynské nížiny je souhrnný název pro rozsáhlé roviny vně (tedy západně, severně a východně) Hercynských pohoří.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Epihercynské nížiny · Vidět víc »
Eroze
Eroze způsobená tekoucí vodou v korytu orbou Eroze (z latinského erosio; erodere.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Eroze · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Evropa · Vidět víc »
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Evropská unie · Vidět víc »
Falkenstein (Saské Švýcarsko)
Falkenstein je volně stojící skalní masív, pískovcový svědecký vrch v Saském Švýcarsku v Sasku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Falkenstein (Saské Švýcarsko) · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Finsko · Vidět víc »
Fluviální svahové pochody
Fluviální svahové pochody (od fluvius – řeka nebo pluvia – dešťová voda, oboje z latiny) jsou erozní pohyby odehrávající se na svahu, podmíněné vodou, jejím pohybem a množstvím, ale také aktuálním stavem svahu.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Fluviální svahové pochody · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Francie · Vidět víc »
Fyzická geografie
Skutečný pohled na zemský povrch a atmosféru Fyzická geografie je disciplína geografie, která zkoumá zákonitosti formování a dynamiky přírodní složky krajinné sféry.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Fyzická geografie · Vidět víc »
Gaia
Gaia (řecky Γαῖα země, latinsky Tellus nebo Terra), též Gé, je v řecké mytologii bohyně země a sama Země.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Gaia · Vidět víc »
Geografický ústav ČSAV
Geografický ústav Československé akademie věd byl od roku 1962 až do 30.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Geografický ústav ČSAV · Vidět víc »
Geografie
Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Geografie · Vidět víc »
Geomorfologická oblast
Geomorfologické členění Česka až po oblasti Geomorfologická oblast (též podsoustava) je jednotka páté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Geomorfologická oblast · Vidět víc »
Geomorfologická provincie
Geomorfologická provincie je jednotka třetí úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jaké se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Geomorfologická provincie · Vidět víc »
Geomorfologická subprovincie
Geomorfologická subprovincie (též soustava) je jednotka čtvrté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Geomorfologická subprovincie · Vidět víc »
Geomorfologický celek
Geomorfologický celek (mezoregion) je jednotka šesté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Geomorfologický celek · Vidět víc »
Geomorfologický okrsek
Geomorfologický okrsek je jednotka osmé úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Geomorfologický okrsek · Vidět víc »
Geomorfologický podcelek
Geomorfologický podcelek je jednotka sedmé úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Geomorfologický podcelek · Vidět víc »
Geomorfologický subsystém
Geomorfologický subsystém je jednotka druhé nejvyšší úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Geomorfologický subsystém · Vidět víc »
Geomorfologický systém
Geomorfologický systém je jednotka nejvyšší úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Geomorfologický systém · Vidět víc »
Geomorfologie
Zemský povrch Salta (Argentina). Geomorfologie je věda zabývající se studiem tvarů, vzniku a stáří zemského povrchu.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Geomorfologie · Vidět víc »
Gerlachovský štít
Gerlachovský štít, zvaný též Gerlach, je se svoji nadmořskou výškou metrů nejvyšší horou Vysokých Tater, Slovenska a celých Karpat.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Gerlachovský štít · Vidět víc »
Hřbet (geomorfologie)
řeky Hřbet (nejčastěji horský hřbet) je protáhlá vyvýšenina, jejíž délka přesahuje šířku, s různými sklony svahů a plochou zaoblenou vrcholovou částí.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Hřbet (geomorfologie) · Vidět víc »
Hřbetnice
Hřbetnice je čára styku dvou přilehlých svahů téhož hřbetu.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Hřbetnice · Vidět víc »
Hřeben (geomorfologie)
Horský hřeben při pohledu z letadla. Hřeben je geomorfologické označení protáhlého kopce či hory, zejména jeho protáhlé vrcholové hrany či plošiny, případně i rozsáhlejšího protáhlého horského pásma.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Hřeben (geomorfologie) · Vidět víc »
Hercynská pohoří
Hercynská pohoří (též Hercynský les, Hercynia silva) jsou geomorfologickým subsystémem Hercynského systému pohoří a nížin, vymodelovaných hercynským (variským) vrásněním.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Hercynská pohoří · Vidět víc »
Hercynské vrásnění
sutury.Vytvořeno na základě: Matte (2001) and Ziegler (1990) Hercynské nebo variské, někdy též armorické a v Severní Americe alleghenské vrásnění byl horotvorný proces, ke kterému došlo v prvohorách během devonu (416–359 Ma) a karbonu (359–299 Ma), konkrétně se udává 390–310 Ma.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Hercynské vrásnění · Vidět víc »
Hercynský systém
Hercynský systém je jeden ze dvou geomorfologických systémů, které se podílejí na geomorfologickém členění Česka.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Hercynský systém · Vidět víc »
Hora
Irsku Hora je výrazná vyvýšenina kupovitého, kuželovitého nebo tabulovitého tvaru s relativní výškou nad okolním terénem 300 m a vyšší.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Hora · Vidět víc »
Hornatina
Hornatina je typ zemského povrchu s velmi členitým reliéfem.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Hornatina · Vidět víc »
Hornina
sedimentární horninou Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Hornina · Vidět víc »
Horninotvorný cyklus
Horninotvorný cyklus je systém vzájemné přeměny jednotlivých typů horniny a geologové pro měření rychlosti přeměny používají geologický čas.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Horninotvorný cyklus · Vidět víc »
Hornomoravský úval
Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Hornomoravský úval · Vidět víc »
Horský štít
Matterhorn Horský štít je vrcholová část velehory nebo horského masívu tvořená skalními stěnami a složitějšími skalními tvary, obvykle se jím rozumí horní třetina.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Horský štít · Vidět víc »
Hydrosféra
Koloběh vody Hydrosféra neboli vodní obal Země je soubor všeho vodstva Země – tj.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Hydrosféra · Vidět víc »
Impaktní kráter
Impaktní kráter Tycho na Měsíci s výrazným středovým kopcem Impaktní kráter je prohlubeň (většinou kruhového tvaru) na povrchu těles v planetární soustavě (planet, měsíců a planetek).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Impaktní kráter · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Itálie · Vidět víc »
Jeskyně
Lechuguilla Cave, New Mexico Acsibi Cave Německu Chýnovské jeskyně v mramorovém prostředí Jeskyně je podzemní dutina vytvořená přirozenou cestou.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Jeskyně · Vidět víc »
Jih
Jih je označen písmenem J Jih, ve staré češtině též poledne, je jedna ze čtyř hlavních světových stran.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Jih · Vidět víc »
Jihočeské pánve
Jihočeské pánve (německy Südböhmische Talkessel) jsou geomorfologickou oblastí na jihozápadě Česko-moravské subprovincie, na jihu zasahují na rakouské území.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Jihočeské pánve · Vidět víc »
Kaňon Labe
Kaňon Labe je národní přírodní rezervace, vyhlášená Ministerstvem životního prostředí ČR v roce 2010.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Kaňon Labe · Vidět víc »
Kaledonské vrásnění
devon). Pro orientaci jsou znázorněna dnešní pobřeží. Později během geologické historie se otevřel Atlantský oceán a jednotlivé části horského pásma se od sebe oddělily.Rekonstrukce postavena na dílech: Matte (2001); Stampfli ''et al.'' (2002); Torsvik ''et al.'' (1996) and Ziegler (1990) Kaledonské vrásnění probíhalo v období prvohor od svrchního kambria (asi 520 Ma) až po spodní devon (asi 400 Ma).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Kaledonské vrásnění · Vidět víc »
Kameničská vrchovina
Kameničská vrchovina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 393,33 km² v centrální části Sečské vrchoviny, součást pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Kameničská vrchovina · Vidět víc »
Kamenné moře
Pohled na kamenné pole v okolí obce Hrazany na Písecku na území přírodní památky Kněz u Hrazan Mařském vrchu v okrese Prachatice Ztracených kamenech Plešivci vojenském újezdu Libavá Kamenné moře je rozsáhlý plošný balvanový pokryv (chaotická kumulace) na temenech horských hřbetů a na svazích.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Kamenné moře · Vidět víc »
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Kanada · Vidět víc »
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Karpaty · Vidět víc »
Kopec
Kopec je obecné označení pro vyvýšené povrchové tvary georeliéfu různého tvaru a velikosti bez přesné morfometrické charakteristiky.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Kopec · Vidět víc »
Kotlina
Kotlina je rozlehlá oblast, která je ze všech stran obklopena vyvýšeninami.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Kotlina · Vidět víc »
Krajina
Krajina Arboretum Tesárske Mlyňany, Slovensko Podzimní krajina Zimní krajina Krajina v srpnu Krajina je pojem pro vybranou část zemského povrchu s typickou kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou scenérií.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Krajina · Vidět víc »
Krajinná sféra
Schéma prvků krajinné sféry (na obrázku je konkrétně její výřez - krajina) s horní a dolní hranicí. Krajinná sféra (též geografická sféra, geografické prostředí nebo epigeosféra) představuje soubor fyzicko-geografické a humánně-geografické sféry.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Krajinná sféra · Vidět víc »
Kras
Pohled na škrapy, typický povrch krasových oblastí Kras (též krasová oblast) je geologické označení pro soubor osobitých tvarů a jevů vznikajících činností povrchové a podzemní vody (erozí a zejména korozí) v krajině, jejíž podklad tvoří rozpustné horniny a minerály (vápenec či dolomit, sádrovec, halit).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Kras · Vidět víc »
Krkonoše
Krkonoše (v místním nářečí Kerkonoše) jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Krkonoše · Vidět víc »
Kvildské pláně
Kvildské pláně pod Churáňovským vrchem Kvildské pláně jsou střední a nejvyšší část Šumavských plání.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Kvildské pláně · Vidět víc »
Litosféra
Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země Litosféra je pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Litosféra · Vidět víc »
Magma
Postupující proud lávy Magma je termín označující směs roztavených hornin a plynů, která se nachází pod povrchem Země a dalších terestrických těles.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Magma · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Metr · Vidět víc »
Mexiko
Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Mexiko · Vidět víc »
Milovská kotlina
Milovská kotlina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 13,48 km2 v centrální části Žďárských vrchů, součást Hornosvratecké vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Milovská kotlina · Vidět víc »
Mont Blanc
Mont Blanc (v překladu bílá hora) je nejvyšší hora Alp a západní Evropy, vypínající se v Montblanském masivu na francouzsko-italském pomezí do výšky 4807,81 m n. m.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Mont Blanc · Vidět víc »
Montblanský masiv
Ledovec Mer de Glace Montblanský masiv je pohoří v Západních Alpách, rozkládající se na území Francie, Itálie a Švýcarska.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Montblanský masiv · Vidět víc »
Moravská brána
Moravská brána Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Moravská brána · Vidět víc »
Nížina
Záhorská nížina Nížina je část zemského povrchu o nadmořské výšce 0–200 m (popř. až 300 m), tvořená nezpevněnými nebo málo zpevněnými sedimentárními horninami, plochá nebo jen málo zvlněná, s relativní výškovou členitostí do 75 m. Obvykle tudy protékají velké řeky svými dolními toky, které zde zanechávají povodňové sedimenty, díky nimž bývají nížiny velmi úrodné.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Nížina · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Německo · Vidět víc »
Nizozemí
#PŘESMĚRUJ Nizozemsko Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Nizozemí · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Norsko · Vidět víc »
Orogeneze
Náčrtek vzniku horstva Orogeneze, volně přeložena do češtiny jako horotvorba či horotvoření (z řeckého oros „hora“ a genesis „vznik“), správněji a v užším smyslu tektogeneze je poměrně rychlý geologický proces, při kterém většinou vlivem procesů deskové tektoniky vznikají pásemná pohoří (nazývaná též orogenní pásma).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Orogeneze · Vidět víc »
Pahorkatina
Senická pahorkatina Opavská pahorkatina Pahorkatina je geomorfologická jednotka s mírně zvlněným reliéfem a vnitřní výškovou členitostí 30 až 150 m.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Pahorkatina · Vidět víc »
Panonská pánev
Vymezení Panonské pánve (III.) Panonská pánev, standardizovaným jménem Panonská (Kárpát-medence ("Karpatská kotlina"), Kotlina Panońska, Panónska panva, Pannonische Tiefebene, Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, Câmpia de Vest, Панонска низија, Panonska nizija, Panonska nizina, Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Panonská pánev · Vidět víc »
Pasecká skála
Pasecká skála je rulový útvar s nadmořskou výškou 819 m na vrcholu jednoho ze tří skalních bloků v Pohledeckoskalské vrchovině, významná geologická lokalita a přírodní památka o rozloze 3,66 ha v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, v rámci administrativně správním na katastrálním území Studnice u Rokytna, části Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou, náležejícím do Kraje Vysočina v České republice.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Pasecká skála · Vidět víc »
Pedosféra
Půdní horizonty tvořící pedosféru, O – Organická hmota, A – Humusový horizont, B – spodní anorganický horizont, C – podložní hornina Pedosféra (z řeckého slova pedon.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Pedosféra · Vidět víc »
Pevnina
Pevnina je ta část zemského povrchu, která není pokryta světovým oceánem.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Pevnina · Vidět víc »
Planina
#PŘESMĚRUJ Rovina (geomorfologie).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Planina · Vidět víc »
Plošina (geomorfologie)
Plošina nebo plateau nebo plató je v geografii a geomorfologii označení pro ploché území nacházející se v jakékoliv nadmořské výšce kdekoliv na Zemi.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Plošina (geomorfologie) · Vidět víc »
Poděbradská rovina
Poděbradská rovina je geomorfologický okrsek ve východní části Nymburské kotliny, ležící v okresech Nymburk a Kolín.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Poděbradská rovina · Vidět víc »
Podhradská kotlina
Podhradská kotlina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 18,50 km² v severozápadní části Sečské vrchoviny, součást pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Podhradská kotlina · Vidět víc »
Podloží
O – organický materiál, A – ornice, B – podloží, C – mateční hornina. Organický materiál a ornice tvoří nadloží Podloží je vrstva ležící pod nadložím, které je na povrchu země.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Podloží · Vidět víc »
Podnebí
Alpská krajina v létě Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Podnebí · Vidět víc »
Pohoří
Pohoří Himálaj z vesmíru Pohoří je obecné označení vypuklého georeliéfu hornatinného, případně i vrchovinného rázu.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Pohoří · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Polsko · Vidět víc »
Portugalsko
Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Portugalsko · Vidět víc »
Povrch Země
Zemský povrch je označení, které se používá pro svrchní vrstvu litosféry, která je v kontaktu s ostatními sférami (atmosférou, biosférou, či hydrosférou).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Povrch Země · Vidět víc »
Povrchová voda
Povrchová voda je voda všech vodních povrchových zdrojů (moře, řeky, rybníky, potoky).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Povrchová voda · Vidět víc »
Povrchový tvar
#PŘESMĚRUJ Geomorfologický tvar.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Povrchový tvar · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Rakousko · Vidět víc »
Reliéf (sochařství)
Reliéf (z ital. rilievo, vystouplý) je plastické výtvarné dílo, které vystupuje z plochy pozadí.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Reliéf (sochařství) · Vidět víc »
Rovina (geomorfologie)
Nového Jižního Walesu, Austrálie Rovina je z geomorfologického pohledu část zemského povrchu, který je rovný nebo mírně zvlněný a má malou výškovou členitost, do 30 metrů.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Rovina (geomorfologie) · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Rusko · Vidět víc »
Saské Švýcarsko
Most, spojující skalní věže Bastei v Saském Švýcarsku Saské Švýcarsko je oblast v Německu, nacházející se jihovýchodně od Drážďan podél údolí řeky Labe, jejíž součástí je stejnojmenný národní park.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Saské Švýcarsko · Vidět víc »
Sediment
Pohled na obnažené jezerní sedimenty Sediment je usazenina, složená z částic pevných látek, které se vlivem tíže usadily na dně prostoru, naplněného plynem, tedy např.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Sediment · Vidět víc »
Sedimentární hornina
pískovce z Namibie Sedimentární hornina či usazená hornina je hornina, která vznikla přemístěním, usazením a následným zpevněním zvětralých úlomků (tzv. fyzikální proces), či vysrážením z roztoků (tzv. chemický proces) anebo usazením vlivem biologického činitele (biologický proces).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Sedimentární hornina · Vidět víc »
Sever
Sever je označen písmenem S Sever, ve staré češtině též půlnoc nebo půlnoční strana, je jedna ze čtyř hlavních světových stran.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Sever · Vidět víc »
Skalní věž
Adršpašských skalách Lískové na Slovensku Skalní věž je přírodní geomorfologický tvar a strukturně denudační tvar reliéfu.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Skalní věž · Vidět víc »
Skála
Saském Švýcarsku (září 2004). Českém ráji Skála nebo skalisko je označení pro větší souvislý výchoz skalních hornin na zemský povrch, který může být lehce zvětralý.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Skála · Vidět víc »
Skutečská pahorkatina
Skutečská pahorkatina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 140,61 km² v severovýchodní části Sečské vrchoviny, součást pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Skutečská pahorkatina · Vidět víc »
Slezské Beskydy
Slezské Beskydy (pol. Beskid Śląski, slez. Ślůnski Beskid, něm. Schlesischen Beskiden), někdy též Těšínské Beskydy, jsou horským pásmem, které leží ve Vnějších Západních Karpatech.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Slezské Beskydy · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Slovensko · Vidět víc »
Slovo
Slovo je skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající určitý ustálený význam, je označované za jednotku slovní zásoby.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Slovo · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Slunce · Vidět víc »
Smiřická rovina
Smiřická rovina je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Pardubické kotliny, ležící v okresech Náchod a Hradec Králové v Královéhradeckém kraji a v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Smiřická rovina · Vidět víc »
Sníženina
Sníženina (či deprese) je vhloubený (konkávní) povrchový tvar, nořící se pod své okolí.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Sníženina · Vidět víc »
Sněžka
Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1603 m (dříve uváděný údaj 1602 m) nejvyšší horou Krkonoš, Sudet, Slezska, Čech, i celého Česka.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Sněžka · Vidět víc »
Sopečné pohoří
Peruánské Andy, mladé sopečné pohoří Sopečné pohoří je druh pohoří, které je tvořené tělesy vzniklými sopečnou činností na zemském povrchu (sopečné kužele, lávové tvary apod.), ale i pod ním (např. lakolity jako je Milešovka nebo výplně sopouchů jako jsou hory Říp nebo Bořeň) a byly vypreparovány erozí.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Sopečné pohoří · Vidět víc »
Soutěska
Kamenici Soutěska je geomorfologický tvar obvykle vytvořený erozí nebo tektonickou činností.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Soutěska · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Spojené státy americké · Vidět víc »
Stavebnictví
Stavba výškové budovy Stavebnictví je specializované hospodářské odvětví zabývající se stavbami.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Stavebnictví · Vidět víc »
Středoevropská nížina
Středoevropská nížina (Niż Środkowoeuropejski, Среднеевропейская равнина), v některých zemích nazývaná Severoevropská nížina (Noord-Europese Laagvlakte, Nordeuropæiske Lavland), případně Severoněmecká nížina (Norddeutsches Tiefland), je rozsáhlá nížina, která se táhne od nizozemského pobřeží Severního moře na západě až po východní hranici Polska.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Středoevropská nížina · Vidět víc »
Středopolské nížiny
Středopolské nížiny (polsky Niziny Środkowopolskie) jsou geomorfologická subprovincie Středoevropské nížiny v Polsku a malou částí (Slezská nížina) v Česku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Středopolské nížiny · Vidět víc »
Stolová hora
Stolových horách. Pohled z Karlovy pevnůstky. Stolová hora (též tabulová hora, jiným výrazem mesa) je pojem z geomorfologie, kterým se označuje osamocená, na temeni zarovnaná vyvýšenina, která typicky vystupuje strmými svahy nad okolní krajinu.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Stolová hora · Vidět víc »
Stružinecká pahorkatina
Stružinecká pahorkatina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 50,17 km² v jihozápadní části Sečské vrchoviny, součást pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Stružinecká pahorkatina · Vidět víc »
Struktura (strukturní geologie)
Struktura v obecné a strukturní geologii představuje celkové vztahy, prostorové uspořádáníMarko, F., Jacko, S., 1999: Vydavateľstvo Harlequin, Košice, 180 s. horninových jednotek.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Struktura (strukturní geologie) · Vidět víc »
Světový oceán
Oceán, South Beach, Miami Mapa oceánského dna Batymetrická mapa Tichého oceánu Světový oceán je souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená, a je v něm soustředěna většina vody na Zemi.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Světový oceán · Vidět víc »
Tektonická deska
Mapa hlavních tektonických desek. Tektonické desky (zachovalé povrchy) sopky na hranicích tektonických desek. Tektonická deska či tektonická kra (také litosférická deska či kra) je mohutná deska zemské kůry, tvořená neroztavenou pevnou horninou, která tvoří vrchní část zemského povrchu.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Tektonická deska · Vidět víc »
Trog
#PŘESMĚRUJ Ledovcové údolí.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Trog · Vidět víc »
Typ georeliéfu
Typ georeliéfu je výrazně omezené území se stejným vzhledem a stejnou historií vzniku, jehož podoba výrazně závisí na horninách, jejich uložení a pochodech, které na území působily.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Typ georeliéfu · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Ukrajina · Vidět víc »
Uvala
Chorvatsku Uvala je krasová povrchová sníženina vzniklá nejčastěji bočním spojením několika závrtů, čímž dojde k vytvoření zvláštní formy krasového údolí.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Uvala · Vidět víc »
Vápenec
tureckém Pamukkale '''Vápenec''' ''(Malá Amerika v Českém Krasu)'' Vápenec je jemnozrnná až celistvá sedimentární hornina.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vápenec · Vidět víc »
Vídeňská pánev
Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) je subprovincie (severozápadní část) Západopanonské pánve v Rakousku, Česku (zejména Jihomoravská pánev – Dolnomoravský úval) a na Slovensku (Záhorská nížina).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vídeňská pánev · Vidět víc »
Vítr
Větvě třešně ve větru Šipka větru: západní vítr o rychlosti 63–67 uzlů (50+10+5) Vítr je vektor popisující pohyb zvolené částice vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vítr · Vidět víc »
Východ
Východ je označen písmenem V Východ je jedna ze čtyř hlavních světových stran.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Východ · Vidět víc »
Východoevropská platforma
Kontinentální šelf Východoevropská platforma nebo evropská/ruská/fenosarmatská platforma, či fenosarmatia je rozsáhlá stabilní část kontinentální zemské kůry (platforma) tvořící nejstarší části Evropského kontinentu.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Východoevropská platforma · Vidět víc »
Vývoj kontinentů
Animace ukazuje pohyb kontinentůPozemské Kontinenty neměly vždy tvar a polohu, jakou známe dnes.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vývoj kontinentů · Vidět víc »
Velehora
#PŘESMĚRUJ Geomorfologický tvar.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Velehora · Vidět víc »
Velehornatina
Velehornatina je typ georeliéfu s výškovou členitostí nad 600 m a nadmořskou výškou nad 1600 m n. m. Typickými reliéfními plochami ve velehornatinách jsou značně skloněné až velmi příkře skloněné svahy, srázy a stěny, povrchovými útvary pak hory, hřebeny, arety, štíty, tepui, a velehory.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Velehornatina · Vidět víc »
Velká Británie (ostrov)
Evropy Satelitní snímek z roku 2002 Velká Británie (anglicky Great Britain) je ostrov na severozápadě Evropy, největší ostrov ze souostroví Britských ostrovů na severozápadě Evropy.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Velká Británie (ostrov) · Vidět víc »
Velké planiny
Velké planiny, též Velké roviny, Velké pláně či Velké prérie (anglicky Great Plains, francouzsky Grandes Plaines, španělsky Grandes Llanuras), je oblast v Kanadě a ve Spojených státech amerických s malým přesahem do Mexika.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Velké planiny · Vidět víc »
Vnější Západní Karpaty
Vnější Západní Karpaty jsou geomorfologickou subprovincií Západních Karpat, která se prostírá od Rakouska přes Česko na Slovensko a do Polska.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vnější Západní Karpaty · Vidět víc »
Vněkarpatské sníženiny
Vněkarpatské sníženiny obepínají zevně oblouk Karpat ze západu, severu a východu.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vněkarpatské sníženiny · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Voda · Vidět víc »
Vodní tok
Vodní tok je voda tekoucí po zemském povrchu v korytě mezi břehy.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vodní tok · Vidět víc »
Vrchovina
Vrchovina je typ georeliéfu s členitým povrchem a s vnitřní výškovou členitostí 150 až 300 metrů..
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vrchovina · Vidět víc »
Vrstevnice
Mapa znázorňující tvar zalesněného kopce Čebínka (kóta 429 m n. m.) pomocí vrstevnic, umocněno stínováním; vpravo dole lom s vyznačenými terénními hranami se spádovkami Terén a odpovídající vrstevnice Vrstevnice (také izohypsa) je křivka, která na mapě či v terénu spojuje body se stejnou, předem určenou nadmořskou výškou.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vrstevnice · Vidět víc »
Vysočina (geomorfologie)
Arménské vysočině Vysočina je území v nadmořské výšce nad 200 m se zvlněným až členitým reliéfem, tvořeným různými typy hornin (sedimentární, metamorfované, vyvřelé).
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vysočina (geomorfologie) · Vidět víc »
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB–TUO) navazuje na činnost Báňské akademie (pozdější Vysoké školy báňské) v Příbrami, která byla v roce 1945 přesunuta z Příbrami do Ostravy.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava · Vidět víc »
Vysoké Tatry
Vysoké Tatry je nejvyšší pohoří na Slovensku i v Polsku.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vysoké Tatry · Vidět víc »
Vysokochvojenská plošina
Vysokochvojenská plošina je geomorfologický okrsek v jižní části Třebechovické tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okresech Pardubice a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Vysokochvojenská plošina · Vidět víc »
Západ
Západ je označen písmenem Z Západ je jedna ze čtyř hlavních světových stran.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Západ · Vidět víc »
Západní Karpaty
Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat na území Česka, Slovenska (největší část), Rakouska, Polska a Maďarska.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Západní Karpaty · Vidět víc »
Západopanonská pánev
Západopanonská pánev (slovensky Západopanónska panva, německy Westpannonische Tiefebene, maďarsky Nyugati Kárpát-medence („Západní Karpatská kotlina“)) je rozlehlá pánev ve střední Evropě mezi Alpami a Karpaty.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Západopanonská pánev · Vidět víc »
Závrt
Ostrova u Macochy Moravském krasu Závrt v masívu Dürrnstein, Rakousko Závrt je jedním z nejtypičtějších povrchových krasových tvarů.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Závrt · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Země · Vidět víc »
Zemědělská půda
Zemědělská půda (resp. zemědělsky využívaná půda) je část povrchu země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Zemědělská půda · Vidět víc »
Zemská kůra
geosfér Země Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země složené z utuhlých hornin.
Nový!!: Reliéf (geografie) a Zemská kůra · Vidět víc »
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Reliéf (geografie) a 1987 · Vidět víc »
1993
1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Reliéf (geografie) a 1993 · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Reliéf (geografie) a 2005 · Vidět víc »
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Reliéf (geografie) a 2006 · Vidět víc »
