Rychlejší přístup než prohlížeči!
82 vztahy: Albert Einstein, Amplituda pravděpodobnosti, Atom, Atomové jádro, Atomový orbital, Bohrův model atomu, Chemický prvek, Chemie, De Broglieova vlna, Diracova rovnice, Elektromagnetické záření, Elektron, Energie, Erwin Schrödinger, Experiment, Fázová rychlost, Fotoelektrický jev, Foton, Frekvence, Fyzika, Fyzikální pole, Fyzikální rozměr veličiny, Hamiltonův operátor, Hmotný bod, Hmotnost, Hustota pravděpodobnosti, Hustota toku pravděpodobnosti, Hvězda, Hybnost, Hypotéza, Integrál, Interpretace kvantové mechaniky, Invariance, Ionizační potenciál, Kinetická energie, Klasická fyzika, Klasická mechanika, Kleinova–Gordonova rovnice, Komplexní číslo, Konstanta, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvantové číslo, Kvantový harmonický oscilátor, Kvantum, Laplaceův operátor, Lorentzova transformace, Louis de Broglie, Maticová kvantová mechanika, Max Born, ..., Mechanický pohyb, Newtonovy pohybové zákony, Operátor, Parciální derivace, Planckova konstanta, Pohybová rovnice, Potenciální energie, Potenciálová jáma, Proton, Schrödingerova kočka, Separace proměnných, Speciální teorie relativity, Spektrální čára, Spektrální klasifikace, Stabilita, Střední hodnota, Světlo, Teorie relativity, Vlastní vektory a vlastní čísla, Vlnění, Vlnová délka, Vlnová funkce, Vlnová rovnice, Vlnové číslo, Vodík, Volná částice, Werner Heisenberg, Záhada, 1905, 1924, 1925, 1926. Rozbalte index (32 více) »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Albert Einstein · Vidět víc »
Amplituda pravděpodobnosti
Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Amplituda pravděpodobnosti · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Atom · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Atomové jádro · Vidět víc »
Atomový orbital
Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Atomový orbital · Vidět víc »
Bohrův model atomu
Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Bohrův model atomu · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Chemický prvek · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Chemie · Vidět víc »
De Broglieova vlna
Podle de Broglieovy hypotézy, přiřazuje částicím látky (ať už elektronu, protonu či jiné částici) nejen vlastnosti částic ale také vlnové a tedy pohybující se částici připadá na základě této hypotézy určitá vlnová délka de Broglieho vlny.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a De Broglieova vlna · Vidět víc »
Diracova rovnice
Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Diracova rovnice · Vidět víc »
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Elektromagnetické záření · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Elektron · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Energie · Vidět víc »
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Erwin Schrödinger · Vidět víc »
Experiment
Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Experiment · Vidět víc »
Fázová rychlost
Fázová rychlost je ve fyzice rychlost, s jakou se pohybuje fáze vlnění prostorem.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Fázová rychlost · Vidět víc »
Fotoelektrický jev
Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Fotoelektrický jev · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Foton · Vidět víc »
Frekvence
Frekvence (též kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Frekvence · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Fyzika · Vidět víc »
Fyzikální pole
Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.). Vlastnosti fyzikálních polí v tomto smyslu popisujeme makroskopicky pomocí fyzikálních veličin charakterizujících toto silové působení, či kvantově jako výměnu zprostředkujících (intermediálních) polních částic.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Fyzikální pole · Vidět víc »
Fyzikální rozměr veličiny
Fyzikální rozměr veličiny nebo zkráceně rozměr veličiny je formální vyjádření závislosti měřené fyzikální veličiny na veličinách základních, odpovídajících základním jednotkám.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Fyzikální rozměr veličiny · Vidět víc »
Hamiltonův operátor
Hamiltonův operátor (Hamiltonián) je diferenciální operátor na Hilbertově prostoru komplexních vlnových funkcí.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Hamiltonův operátor · Vidět víc »
Hmotný bod
Hmotný bod je fyzikální abstrakce/model reálné situace v prostoru, kterému je přiřazena hmotnost o určité velikosti.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Hmotný bod · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Hmotnost · Vidět víc »
Hustota pravděpodobnosti
Hustota pravděpodobnosti (hustota rozdělení pravděpodobnosti, anglicky Probability Density Function, PDF) v teorii pravděpodobnosti je funkce, jejíž integrací na kterémkoli vzorku (podmnožině prostoru elementárních jevů) vyjde relativní pravděpodobnost, že hodnota náhodné proměnné by se rovnala tomuto vzorku.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Hustota pravděpodobnosti · Vidět víc »
Hustota toku pravděpodobnosti
Hustota toku pravděpodobnosti je vektorová veličina popisující změnu (toku) v hustotě pravděpodobnosti a je definovaná vztahem: kde \hbar je redukovaná Planckova konstanta, m je hmotnost částice, \psi je vlnová funkce a \psi^* funkce s ní komplexně sdružená, i imaginární jednotka a \nabla značí gradient.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Hustota toku pravděpodobnosti · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Hvězda · Vidět víc »
Hybnost
Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Hybnost · Vidět víc »
Hypotéza
Hypotéza (řecky ϋπόθεσις hypo-thesis, podklad, princip, předpoklad) znamená výpověď, jejíž platnost se pouze předpokládá, ale je zároveň formulovaná tak, aby ji bylo možno potvrdit nebo vyvrátit.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Hypotéza · Vidět víc »
Integrál
Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Integrál · Vidět víc »
Interpretace kvantové mechaniky
Interpretace kvantové mechaniky jsou filozofické pokusy o vysvětlení fyzikální podstaty reality v mikrosvětě.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Interpretace kvantové mechaniky · Vidět víc »
Invariance
Invariance (neměnnost) je označení pro situaci, v níž jsou jisté objekty neměnné při určitých událostech.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Invariance · Vidět víc »
Ionizační potenciál
471x471pixelů Ionizační potenciál (ionizační energie) atomu nebo molekuly je energie potřebná k odtržení jednoho elektronu z izolovaného, plynného atomu nebo iontu.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Ionizační potenciál · Vidět víc »
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Kinetická energie · Vidět víc »
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Klasická fyzika · Vidět víc »
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Klasická mechanika · Vidět víc »
Kleinova–Gordonova rovnice
Kleinova–Gordonova rovnice je pohybová rovnice v jedné z relativistických formulací kvantové mechaniky.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Kleinova–Gordonova rovnice · Vidět víc »
Komplexní číslo
argument. Komplexní čísla (z latinského complexus, složený) vznikají rozšířením oboru reálných čísel tak, aby v něm každá algebraická rovnice měla příslušný počet řešení podle základní věty algebry.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Komplexní číslo · Vidět víc »
Konstanta
V matematice, fyzice a dalších přírodních a technických vědách se pojmem konstanta označuje nějaké pevně dané číslo (nebo neměnná veličina), jehož hodnota ovšem nemusí být známá.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Konstanta · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Kvantová fyzika · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantové číslo
Orbitaly ve vodíkovém atomu: svisle roste hlavní kvantové číslo, zleva doprava roste vedlejší kvantové číslo Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Kvantové číslo · Vidět víc »
Kvantový harmonický oscilátor
Lineární harmonický oscilátor Modelem kvantového lineárního harmonického oscilátoru je každý oscilující objekt kolem své rovnovážné polohy např.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Kvantový harmonický oscilátor · Vidět víc »
Kvantum
Kvantum (z lat. quantum, „kolik“) je v kvantové fyzice nejmenší nedělitelné množství veličiny, která se podílí na interakci.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Kvantum · Vidět víc »
Laplaceův operátor
Laplaceův operátor je diferenciální operátor definovaný jako divergence gradientu skalárního, nebo obecně tenzorového pole nazvaný podle Pierre-Simona Laplace.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Laplaceův operátor · Vidět víc »
Lorentzova transformace
Lorentzova transformace je soustava rovnic umožňující pomocí souřadnic x, y, z, t nějaké události U v inerciální vztažné soustavě S vyjádřit souřadnice x', y', z', t' téže události v jiné inerciální vztažné soustavě S', která se vzhledem k původní soustavě S pohybuje rychlostí v. Podle týchž pravidel jako události se transformují i všechny ostatní čtyřvektory.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Lorentzova transformace · Vidět víc »
Louis de Broglie
Louis Victor Pierre Raymond vévoda de Broglie (15. srpna 1892 Dieppe – 19. března 1987 Paříž) byl francouzský kvantový fyzik, který navrhl princip duality částic a vlnění, za což v roce 1929 dostal Nobelovu cenu.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Louis de Broglie · Vidět víc »
Maticová kvantová mechanika
Maticová kvantová mechanika je formulace kvantové mechaniky vytvořená Wernerem Heisenbergem roku 1925, která používá jako matematický aparát vektorový a maticový počet.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Maticová kvantová mechanika · Vidět víc »
Max Born
Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Max Born · Vidět víc »
Mechanický pohyb
Mechanický pohyb je druh pohybu, při kterém se mění poloha vzhledem k jiným tělesům.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Mechanický pohyb · Vidět víc »
Newtonovy pohybové zákony
latině v původním vydání ''Philosophiae Naturalis Principia Mathematica'' (1687) Newtonovy pohybové zákony jsou fyzikální zákony formulované Isaacem Newtonem.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Newtonovy pohybové zákony · Vidět víc »
Operátor
Operátor \hat A je v matematice takové zobrazení, které prvku nějakého prostoru (například funkci) f přiřazuje prvek jiného prostoru g, tedy kde f \in \mathbf, g \in \mathbf.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Operátor · Vidět víc »
Parciální derivace
Parciální derivace funkce více proměnných je její derivace vzhledem k jedné z těchto proměnných, přičemž ostatní proměnné jsou při derivování považovány za parametry a pracuje se s nimi jako s konstantami.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Parciální derivace · Vidět víc »
Planckova konstanta
Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Planckova konstanta · Vidět víc »
Pohybová rovnice
Pohybová rovnice je matematicky zapsaný fyzikální vztah, který popisuje možné pohyby tělesa v daném prostředí.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Pohybová rovnice · Vidět víc »
Potenciální energie
tíhovou silou, která vozíky urychluje resp. zpomaluje. Potenciální energie (též polohová energie) je druh energie, kterou má každé těleso nacházející se v potenciálovém poli určité síly.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Potenciální energie · Vidět víc »
Potenciálová jáma
Potenciálová jáma je oblast obklopující lokální minimum potenciální energie.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Potenciálová jáma · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Proton · Vidět víc »
Schrödingerova kočka
Schrödingerova kočka: po jedné hodině je 50% pravděpodobnost, že unikne jedovatý plyn a zabije kočku. Schrödingerova kočka je fyzikální myšlenkový experiment, který ilustruje paradox kvantové superpozice dvou stavů na příkladu kočky, která by měla být současně živá i mrtvá.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Schrödingerova kočka · Vidět víc »
Separace proměnných
Separace proměnných (Fourierova metoda) je postup při řešení obyčejných a parciálních diferenciálních rovnic v matematice založený na převedení nezávislé proměnné na jednu stranu a závislé proměnné na druhou stranu rovnice a následné integraci obou stran rovnice.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Separace proměnných · Vidět víc »
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Speciální teorie relativity · Vidět víc »
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Spektrální čára · Vidět víc »
Spektrální klasifikace
Spektrální klasifikace je klasifikace hvězd založená na jejich spektrálních charakteristikách.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Spektrální klasifikace · Vidět víc »
Stabilita
Stabilita je schopnost dané soustavy vrátit se po vychýlení do rovnovážného stavu.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Stabilita · Vidět víc »
Střední hodnota
Střední hodnota je nejznámější míra polohy ve statistice.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Střední hodnota · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Světlo · Vidět víc »
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Teorie relativity · Vidět víc »
Vlastní vektory a vlastní čísla
podprostor vlastního prostoru tohoto vlastního čísla. Vlastní vektor lineárního operátoru je nenulový vektor, jehož směr se uplatněním operátoru nemění; může se měnit jeho velikost a orientace, což lze interpretovat jako násobení nenulovým skalárem.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Vlastní vektory a vlastní čísla · Vidět víc »
Vlnění
Vlnění na povrchu kapaliny Postupné elektromagnetické vlnění Jako vlnění se označuje šíření určitého rozruchu, zpravidla kmitů, prostorem.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Vlnění · Vidět víc »
Vlnová délka
Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Vlnová délka · Vidět víc »
Vlnová funkce
Vlnová funkce je ve fyzice a matematice obecně řešení libovolné vlnové rovnice, která je obvykle parciální diferenciální rovnicí prvního či druhého řádu.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Vlnová funkce · Vidět víc »
Vlnová rovnice
Puls na struně s upevněnými konci modelovaný jednorozměrnou vlnovou rovnicí. Vlnová rovnice je významnou parciální diferenciální rovnicí druhého řádu hyperbolického typu, která charakterizuje dynamiku vlnění, ať už v akustice, optice, elektromagnetismu či mechanice.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Vlnová rovnice · Vidět víc »
Vlnové číslo
Vlnové číslo nebo také vlnočet je ve fyzice vlastnost vlny definovaná buď jako.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Vlnové číslo · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Vodík · Vidět víc »
Volná částice
Jako volná částice se ve fyzice označuje taková částice, na kterou nepůsobí žádné vazby.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Volná částice · Vidět víc »
Werner Heisenberg
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Werner Heisenberg · Vidět víc »
Záhada
Záhada je označení pro takový stav lidského poznání a znalostí, který na podkladě dosavadních znalostí a zkušeností doposud neumožňuje seriózní resp.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a Záhada · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a 1905 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a 1924 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a 1925 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Schrödingerova rovnice a 1926 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Bezčasová Schrödingerova rovnice, De Broglieho hypotéza, De Broglieho vlna, Nestacionární Schrödingerova rovnice, Nečasová Schrödingerova rovnice, Schrodingerova rovnice, Stacionární Schrödingerova rovnice, Stacionární stav, Vlastní energie, Časová Schrödingerova rovnice.
