Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Čeština

Index Čeština

Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.

288 vztahy: Adagio, Afrikátní souhláska, Akademický slovník cizích slov, Akademie věd České republiky, Aktuální větné členění, Akuzativ, Alofon, Alveolární laterální aproximanta, Alveolární nazála, Alveolární souhláska, Alveolární vibranta, Angličtina, Anglicismy v češtině, Aorist, Aproximantní souhláska, Arabština, Argot, Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, Austrálie, Čínština, Čechoslovakismus, Česká abeceda, Česká nářeční skupina, Česká slova v jiných jazycích, Česká slovesa, České národní obrození, České samohlásky, Český jazykový atlas, Český pravopis, Česko, Československo, Bible, Bible kralická, Bibličtina (Slovensko), Bilabiální nazála, Bilabiální souhláska, Bilingvismus, Bosenština, Církev, Cenzura, Chorvatština, Chorvatsko, Citoslovce, Corpus delicti, Dativ, Diakritické znaménko, Dies irae, Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě, Diglosie, Dolnolužická srbština, ..., Dolnoněmčina, Druhý jazyk, Dušník, Dvojhláska, Dvojné číslo, Ecce homo, Emigrace, Enfant terrible, Etymologie, Evropská unie, Finanční úřad, Flektivní jazyk, Foném, Fonologie, Francouzština, Frikativní souhláska, Genitiv, Germanismus, Glotální souhláska, Grafém, Gramotnost, Habsburkové, Háček (diakritika), Hindština, Hlaholice, Hláska, Hornolužická srbština, Hovorová čeština, Hudba, Imperativ, Imperfektum, Indikativ, Indoevropské jazyky, Infinitiv, Instrumentál, Interdialekt, Italština, Jan Amos Komenský, Jan Hus, JavaScript, Jazyk (lingvistika), Jednota bratrská, Jednotné číslo, Jer, Jmenný rod, Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Kašubština, Kalk, Kanada, Karel IV., Knihtisk, Kořen (mluvnice), Kodifikace (lingvistika), Koncovka (mluvnice), Kondicionál, Kronika trojánská, Labiodentální nazála, Labiodentální souhláska, Laissez faire, Lakotština, Laterální souhláska, Latina, Latinka, Lemma (lingvistika), Listina základních práv a svobod, Litevština, Liturgický jazyk, Lokál, Lotyština, Lužická srbština, Mateřský jazyk, Móda, Mezinárodní fonetická abeceda, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Mluvnický pád, Moravština, Nazalizace, Nazální souhláska, Nářečí, Němčina, Němci, Německo, Nevolnictví, Neznělá alveolární afrikáta, Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolární ploziva, Neznělá bilabiální ploziva, Neznělá glotální frikativa, Neznělá labiodentální frikativa, Neznělá palatální ploziva, Neznělá postalveolární afrikáta, Neznělá postalveolární frikativa, Neznělá velární frikativa, Neznělá velární ploziva, Nizozemština, Nominativ, Obecná čeština, Obnovené zřízení zemské, Ohýbání, Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska, Palatalizace, Palatální aproximanta, Palatální nazála, Palatální souhláska, Pavel Stránský ze Záp, Písmo, Příčestí, Přídavné jméno, Příklonka, Příruční slovník jazyka českého, Příslovce, Přísudek, Přítomný čas, Přízvuk, Předložka, Předmět (mluvnice), Perština, Perfektum, Petr Sgall, Plozivní souhláska, Plusquamperfektum, Podmět, Podstatné jméno, Polština, Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska, Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska, Polsko, Postalveolární souhláska, Praslovanština, Pravidla českého pravopisu, Pravopis, Préteritum, Purismus (lingvistika), Rakousko, Romština, Rozdíly mezi češtinou a slovenštinou, Ruština, Rumunsko, Samohláska, Sámské jazyky, Sémantika, Skloňování, Slabika, Slang, Slezština (lechický jazyk), Slezská nářečí, Slezsko, Slovanské jazyky, Slovenština, Slovensko, Slovesný rod, Slovesný vid, Slovesný způsob, Sloveso, Slovinština, Slovní druh, Slovní zásoba, Slovník, Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého, Slovo, Slovosled, Soud, Souhláska, Spřežkový pravopis, Spisovná čeština, Spojené státy americké, Spojka (slovní druh), Sprosté slovo, Srbsko, Staccato, Staroangličtina, Staroslověnština, Středomoravská nářeční skupina, Sudety, Svatojiřské přípisky, Syntax, Třicetiletá válka, Tlumočení, Trestní řízení, Trpný rod, Turečtina, Tvarosloví, Typografie, Ukrajina, Východomoravská nářeční skupina, Výpočetní technika, Věta (lingvistika), Velární nazála, Velární souhláska, Vibrantní souhláska, Vis-à-vis, Vokativ, Zakládací listina litoměřické kapituly, Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska, Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska, Zájmeno, Západoslovanské jazyky, Znělá alveolární afrikáta, Znělá alveolární frikativa, Znělá alveolární ploziva, Znělá bilabiální ploziva, Znělá glotální frikativa, Znělá labiodentální frikativa, Znělá palatální ploziva, Znělá postalveolární afrikáta, Znělá postalveolární frikativa, Znělá velární frikativa, Znělá velární ploziva, Znělost, Zvuk, 1. tisíciletí, 10. století, 1057, 12. století, 14. století, 15. století, 1620, 1627, 1628, 18. století, 1809, 1830, 1835, 19. století, 1935, 1945, 1957, 1960, 1971, 1978, 1989, 1994, 20. století, 2004, 2013. Rozbalte index (238 více) »

Adagio

Adagio (z ital. ad agio, klidně, pohodlně) je označení mírného hudebního tempa, které znamená „klidně“ nebo „volně“.

Nový!!: Čeština a Adagio · Vidět víc »

Afrikátní souhláska

Afrikáta (též poloražená souhláska) je v artikulační fonetice označení pro souhlásku kombinující plozivu (okluzivu) a frikativu.

Nový!!: Čeština a Afrikátní souhláska · Vidět víc »

Akademický slovník cizích slov

Akademický slovník cizích slov (ASCS, 1. vyd. 1995), rozšířená verze vyšla pod názvem Nový akademický slovník cizích slov (NASCS, 1. vyd. 2005), je největší český slovník cizích slov.

Nový!!: Čeština a Akademický slovník cizích slov · Vidět víc »

Akademie věd České republiky

Akademie věd České republiky (zkratka AV ČR) je organizační složka státu sdružující vědecké ústavy v České republice zabývající se převážně základním výzkumem.

Nový!!: Čeština a Akademie věd České republiky · Vidět víc »

Aktuální větné členění

Aktuální větné členění je dělení větných členů na členy kontextově zapojené (obvykle známé z předchozí komunikace nebo patřící do zásoby společných znalostí mluvčího a posluchače) a členy kontextově nezapojené, nesoucí nové informace.

Nový!!: Čeština a Aktuální větné členění · Vidět víc »

Akuzativ

Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Akuzativ · Vidět víc »

Alofon

Alofon ve fonetice a fonologii označuje jeden z možných zvuků, tedy způsobů artikulace určitého fonému.

Nový!!: Čeština a Alofon · Vidět víc »

Alveolární laterální aproximanta

Alveolární laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Alveolární laterální aproximanta · Vidět víc »

Alveolární nazála

Alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Alveolární nazála · Vidět víc »

Alveolární souhláska

Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.

Nový!!: Čeština a Alveolární souhláska · Vidět víc »

Alveolární vibranta

Alveolární vibranta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Alveolární vibranta · Vidět víc »

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.

Nový!!: Čeština a Angličtina · Vidět víc »

Anglicismy v češtině

Anglicismy v češtině se vyskytují v odborné terminologii některých oborů, do češtiny pronikaly v několika vlnách a některé z nich postupně zdomácněly.

Nový!!: Čeština a Anglicismy v češtině · Vidět víc »

Aorist

Termín aorist (z řeckého „a-horistos“ – „nevymezený“) se užívá u některých jazyků jako označení jistého typu slovesného času, a sice obyčejně jednoduchého minulého času, který nevyjadřuje žádné zvláštní vidové charakteristiky, čímž se liší od jiných časů minulých, jako je imperfektum, perfektum či plusquamperfektum.

Nový!!: Čeština a Aorist · Vidět víc »

Aproximantní souhláska

Aproximantní souhláska či Aproximanta je v artikulační fonetice typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.

Nový!!: Čeština a Aproximantní souhláska · Vidět víc »

Arabština

Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.

Nový!!: Čeština a Arabština · Vidět víc »

Argot

Argot je vrstva slovní zásoby, žargon užívaný společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.). Účelem tvoření zvláštních pojmenování je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači.

Nový!!: Čeština a Argot · Vidět víc »

Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., zkr.

Nový!!: Čeština a Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky · Vidět víc »

Austrálie

Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.

Nový!!: Čeština a Austrálie · Vidět víc »

Čínština

Čínština, neboli čínské jazyky (汉语 / 漢語; Chan-jü nebo 中文; Čung-wen), je skupina příbuzných, ale v mnoha případech pro jejich mluvčí vzájemně nesrozumitelných jazyků, které patří do sinotibetské jazykové rodiny.

Nový!!: Čeština a Čínština · Vidět víc »

Čechoslovakismus

Státní vlajka Československa první světové války. Čechoslovakismus znamená politickou či kulturněpolitickou koncepci, která vychází z představy o existenci československého národa a československého jazyka.

Nový!!: Čeština a Čechoslovakismus · Vidět víc »

Česká abeceda

Česká abeceda je která jsou používána v psané češtině.

Nový!!: Čeština a Česká abeceda · Vidět víc »

Česká nářeční skupina

Česká nářeční skupina je označení pro skupinu dialektů českého jazyka, vyskytující se zhruba na území historické země Čechy.

Nový!!: Čeština a Česká nářeční skupina · Vidět víc »

Česká slova v jiných jazycích

V češtině existuje řada slov, která mají původ v jiných jazycích.

Nový!!: Čeština a Česká slova v jiných jazycích · Vidět víc »

Česká slovesa

Článek česká slovesa pojednává o slovesech v češtině.

Nový!!: Čeština a Česká slovesa · Vidět víc »

České národní obrození

Život v Praze koncem 18. století České národní obrození byl proces formování moderního českého národa, který probíhal zhruba od poslední třetiny 18. století do druhé poloviny 19. století, politicky bylo završeno roku 1918 vznikem národního státu.

Nový!!: Čeština a České národní obrození · Vidět víc »

České samohlásky

Tento lingvistický článek pojednává o českých samohláskách z fonetického a fonologického hlediska.

Nový!!: Čeština a České samohlásky · Vidět víc »

Český jazykový atlas

Český jazykový atlas je šestidílné dílo, které zachycuje stav běžné (nespisovné) české mluvy a českých nářečí v 60.–70.

Nový!!: Čeština a Český jazykový atlas · Vidět víc »

Český pravopis

RÚIAN, Český úřad zeměměřický a katastrální přesto je na některých tabulích název upraven podle nového, zjednodušeného pravopisu. Český pravopis je soustava zvyklostí, pravidel a doporučení pro správné psaní (pravopis) v češtině.

Nový!!: Čeština a Český pravopis · Vidět víc »

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Nový!!: Čeština a Česko · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: Čeština a Československo · Vidět víc »

Bible

Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.

Nový!!: Čeština a Bible · Vidět víc »

Bible kralická

Bible kralická je česká tištěná bible, kterou z původních biblických jazyků (hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny) přeložili překladatelé a teologové původní Jednoty bratrské.

Nový!!: Čeština a Bible kralická · Vidět víc »

Bibličtina (Slovensko)

Bible kralická Bibličtina neboli biblická čeština byl spisovný jazyk, který zavedli českobratrští vzdělanci překladem Kralické bible (odtud název bratrský pravopis).

Nový!!: Čeština a Bibličtina (Slovensko) · Vidět víc »

Bilabiální nazála

#PŘESMĚRUJ Znělá bilabiální nazála.

Nový!!: Čeština a Bilabiální nazála · Vidět víc »

Bilabiální souhláska

Poloha mluvidel při výslovnosti bilabiální souhlásky Bilabiální souhláska (lat. labium je ret), též obouretná souhláska, retoretná souhláska, bilabiála či retnice je v lingvistice souhláska charakterizovaná překážkou vytvářenou rty.

Nový!!: Čeština a Bilabiální souhláska · Vidět víc »

Bilingvismus

angličtině Bilingvismus (též dvojjazyčnost) je stav ve společnosti, kdy jedinec nebo obyvatelstvo určitého území přirozeně hovoří dvěma jazyky, a to bez ohledu na společenskou stratifikaci (nejedná se tak o diglosii).

Nový!!: Čeština a Bilingvismus · Vidět víc »

Bosenština

Bosenština je standardizovaný jazykový útvar srbochorvatštiny používaný hlavně Bosňany.

Nový!!: Čeština a Bosenština · Vidět víc »

Církev

Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.

Nový!!: Čeština a Církev · Vidět víc »

Cenzura

Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.

Nový!!: Čeština a Cenzura · Vidět víc »

Chorvatština

Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.

Nový!!: Čeština a Chorvatština · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Nový!!: Čeština a Chorvatsko · Vidět víc »

Citoslovce

Citoslovce (interjekce) jsou neohebným slovním druhem, který vyjadřuje nálady a pocity, vůli mluvčího, označuje hlasy a zvuky.

Nový!!: Čeština a Citoslovce · Vidět víc »

Corpus delicti

Corpus delicti (z lat., doslovně tělo deliktu), neboli předmět doličný, je určitá věc důležitá pro trestní řízení.

Nový!!: Čeština a Corpus delicti · Vidět víc »

Dativ

Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3.

Nový!!: Čeština a Dativ · Vidět víc »

Diakritické znaménko

(Čeština, chorvatština, slovinština, finština aj.) (Němčina, skandinávské jazyky aj.) (Portugalština aj.) (Krátká výslovnost) Prostý akcent v řecké alfabetě Diakritické znaménko (z řeckého διακριτικός diakritikós.

Nový!!: Čeština a Diakritické znaménko · Vidět víc »

Dies irae

Poslední soud (Memling), 1470 Dies irae (latinsky „Den hněvu“) je slavný latinský hymnus ze třináctého století, jeho autorem byl italský františkán Tommaso da Celano (asi 1200 – asi 1260).

Nový!!: Čeština a Dies irae · Vidět víc »

Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě

Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě (dále UKB) představuje samostatnou sbírku digitalizovaných knižních dokumentů a digitalizované periodik, starých tisků, rukopisů, hudebnin či monografií.

Nový!!: Čeština a Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě · Vidět víc »

Diglosie

Diglosie je sociolingvistický jev, který se vyznačuje současným používáním dvou jazyků nebo dvou forem jednoho jazyka s odlišnou sociální a kulturní funkcí na jednom území.

Nový!!: Čeština a Diglosie · Vidět víc »

Dolnolužická srbština

Dolnolužická srbština nebo též dolnolužičtina je z obou vymírajících lužických jazyků hůře zachovalá co do znalosti mezi dvojjazyčným obyvatelstvem a co do kulturního zázemí.

Nový!!: Čeština a Dolnolužická srbština · Vidět víc »

Dolnoněmčina

Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek.

Nový!!: Čeština a Dolnoněmčina · Vidět víc »

Druhý jazyk

Druhý jazyk je jazyk, kterým člověk dokáže hovořit vedle svého jazyka mateřského.

Nový!!: Čeština a Druhý jazyk · Vidět víc »

Dušník

Dušník (v pramenech se vyskytuje i latinská forma animator, proanimatus) byl v raném středověku poddaný, který byl (nejčastěji i s půdou) věnován církvi (tj. konkrétní církevní instituci) za blaho fundátorovy duše.

Nový!!: Čeština a Dušník · Vidět víc »

Dvojhláska

Dvojhláska neboli diftong je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.

Nový!!: Čeština a Dvojhláska · Vidět víc »

Dvojné číslo

Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.

Nový!!: Čeština a Dvojné číslo · Vidět víc »

Ecce homo

''Ecce Homo'' (Hieronymus Bosch, mezi lety 1470–1486 Lukové Ecce homo je motiv výtvarného umění spočívající ve znázornění zbičovaného a trny korunovaného Ježíše Krista.

Nový!!: Čeština a Ecce homo · Vidět víc »

Emigrace

Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.

Nový!!: Čeština a Emigrace · Vidět víc »

Enfant terrible

datum přístupu.

Nový!!: Čeština a Enfant terrible · Vidět víc »

Etymologie

Etymologie je obor lingvistiky zkoumající původ a vývoj slov.

Nový!!: Čeština a Etymologie · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Nový!!: Čeština a Evropská unie · Vidět víc »

Finanční úřad

Finanční úřad pro Prahu 4 Finanční úřad, daňová agentura, nebo daňový úřad (lidově též finančák, berní úřad – berňák) je státní instituce zmocněná k získávání daňových a někdy též nedaňových příjmů včetně vybírání daní.

Nový!!: Čeština a Finanční úřad · Vidět víc »

Flektivní jazyk

Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.

Nový!!: Čeština a Flektivní jazyk · Vidět víc »

Foném

Foném je nejmenší součást zvukové stránky řeči, která má v konkrétním jazyce rozlišovací funkci.

Nový!!: Čeština a Foném · Vidět víc »

Fonologie

Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.

Nový!!: Čeština a Fonologie · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.

Nový!!: Čeština a Francouzština · Vidět víc »

Frikativní souhláska

Frikativa (česky třená souhláska, také konstriktiva, spiranta) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká vytvořením úžiny (konstrikce) těsným přiblížením dvou orgánů mluvidel (artikulátorů).

Nový!!: Čeština a Frikativní souhláska · Vidět víc »

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Nový!!: Čeština a Genitiv · Vidět víc »

Germanismus

Germanismus je jazykový prvek přejatý do jiného jazyka z němčiny nebo vytvořený podle německého vzoru.

Nový!!: Čeština a Germanismus · Vidět víc »

Glotální souhláska

Glotála, též hlasivková souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen v hlasivkové štěrbině (lat. glottis.

Nový!!: Čeština a Glotální souhláska · Vidět víc »

Grafém

V lingvistice a typografii je grafém nejmenší, dále už nedělitelná jednotka psaného jazyka.

Nový!!: Čeština a Grafém · Vidět víc »

Gramotnost

nedostupné.

Nový!!: Čeština a Gramotnost · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Nový!!: Čeština a Habsburkové · Vidět víc »

Háček (diakritika)

Háček (ˇ, též karon) je diakritické znaménko, které se kromě češtiny používá také ve slovenštině (mäkčeň), slovinštině (strešica), chorvatštině a srbštině (kvaka nebo kvačica), litevštině, lotyštině a v některých ugrofinských jazycích, například estonštině (katus) a finštině (hattu).

Nový!!: Čeština a Háček (diakritika) · Vidět víc »

Hindština

Hindština (हिन्दी, někdy हिंदी, transliterováno hindī) je indoevropský jazyk, používaný především v severní a střední Indii.

Nový!!: Čeština a Hindština · Vidět víc »

Hlaholice

Nápis v chorvatštině, latinka a hlaholice – „Město Drivenik“ Hlaholice či řidčeji a zastarale glagolice je nejstarší, dnes jen výjimečně užívané slovanské písmo.

Nový!!: Čeština a Hlaholice · Vidět víc »

Hláska

Hláska je základní jednotka (segment) zvukové stránky řeči, kterou se zabývá fonetika a fonologie.

Nový!!: Čeština a Hláska · Vidět víc »

Hornolužická srbština

Hornolužická srbština nebo též hornolužičtina je z obou vymírajících lužických jazyků lépe zachovalá co do znalosti mezi dvojjazyčným obyvatelstvem a co do kulturního zázemí.

Nový!!: Čeština a Hornolužická srbština · Vidět víc »

Hovorová čeština

Hovorová čeština je mluvená forma spisovné češtiny.

Nový!!: Čeština a Hovorová čeština · Vidět víc »

Hudba

Notový zápis hudby Hudba je organizovaný systém zvuků produkovaný člověkem a určený pro lidské vnímání; oproti řeči, která slouží především k dorozumívání, je cílem hudby především estetické působení.

Nový!!: Čeština a Hudba · Vidět víc »

Imperativ

Upřímnost Rozkazovací způsob či imperativ (z latinského imperativus) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje příkaz, požadavek či zákaz.

Nový!!: Čeština a Imperativ · Vidět víc »

Imperfektum

Imperfektum (lat. imperfectum, doslova „nedokončené“ jako protiklad k perfektu) je jeden z minulých časů, kterým jazyky, jež ho mají, zpravidla označují minulý děj, který v minulosti trval nebo se opakoval.

Nový!!: Čeština a Imperfektum · Vidět víc »

Indikativ

Indikativ (též oznamovací způsob) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje běžné reálné sdělení.

Nový!!: Čeština a Indikativ · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Nový!!: Čeština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »

Infinitiv

'''Infinitiv''' (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas.

Nový!!: Čeština a Infinitiv · Vidět víc »

Instrumentál

Instrumentál (zkratka INS nebo INSTR, česky též nástrojník) je mluvnický pád.

Nový!!: Čeština a Instrumentál · Vidět víc »

Interdialekt

Interdialekty (nadnářečí, zřídka polonářečí nebo obecná nářečí) jsou posledními vývojovými stadii dialektů.

Nový!!: Čeština a Interdialekt · Vidět víc »

Italština

Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.

Nový!!: Čeština a Italština · Vidět víc »

Jan Amos Komenský

Jan Amos Komenský,, (28. března 1592 jihovýchodní Morava – 15. listopadu 1670 Amsterdam, Spojené provincie nizozemské) byl poslední biskup českých a moravských exilových sborů Jednoty bratrské a jeden z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů.

Nový!!: Čeština a Jan Amos Komenský · Vidět víc »

Jan Hus

Jan Hus (kolem roku 1370 pravděpodobně Husinec – 6. července 1415 Kostnice) byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel.

Nový!!: Čeština a Jan Hus · Vidět víc »

JavaScript

JavaScript je multiplatformní, objektově orientovaný, událostmi řízený skriptovací jazyk, jehož autorem je Brendan Eich z někdejší společnosti Netscape.

Nový!!: Čeština a JavaScript · Vidět víc »

Jazyk (lingvistika)

Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.

Nový!!: Čeština a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »

Jednota bratrská

Jednota bratrská je jedna z protestantských (evangelických) církví působících v České republice.

Nový!!: Čeština a Jednota bratrská · Vidět víc »

Jednotné číslo

Jednotné číslo (singulár, lat. singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost, že se jedná o jeden kus.

Nový!!: Čeština a Jednotné číslo · Vidět víc »

Jer

Měkký jer Tvrdý jer Jer (plurál jery) je jméno dvou praslovanských velmi krátkých samohlásek a dvou písmen, tzv.

Nový!!: Čeština a Jer · Vidět víc »

Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Nový!!: Čeština a Jmenný rod · Vidět víc »

Josef Dobrovský

Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Gyarmat – 6. ledna 1829 Staré Brno) byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky.

Nový!!: Čeština a Josef Dobrovský · Vidět víc »

Josef Jungmann

Olšanských hřbitovech Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann (16. července 1773 Hudlice nedaleko Berouna – 14. listopadu 1847 Praha farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském), byl český básník a lingvista a vedoucí osobnost českého národního obrození.

Nový!!: Čeština a Josef Jungmann · Vidět víc »

Kašubština

Otčenáš v kašubštině, kostel Pater noster, Jeruzalém Kašubština je západoslovanský jazyk podobný vymřelé polabštině a polštině, za jejíž dialekt se někdy považuje.

Nový!!: Čeština a Kašubština · Vidět víc »

Kalk

Kalk je jazykovědný termín označující slovo, sousloví nebo frázi, které vznikly doslovným překladem nebo jiným napodobením vzoru z cizího jazyka.

Nový!!: Čeština a Kalk · Vidět víc »

Kanada

Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.

Nový!!: Čeština a Kanada · Vidět víc »

Karel IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.

Nový!!: Čeština a Karel IV. · Vidět víc »

Knihtisk

Francouzská tiskárna (kolem 1500) Tisk v 16. století Knihtisk je způsob mechanického rozmnožování textu nebo obrazu vytvářející stejné kopie tiskem z výšky.

Nový!!: Čeština a Knihtisk · Vidět víc »

Kořen (mluvnice)

Kořen v lingvistice označuje jednotlivý morfém slova, který nese základní význam.

Nový!!: Čeština a Kořen (mluvnice) · Vidět víc »

Kodifikace (lingvistika)

Kodifikace (z latinského kodex, což je pozdější zápis slova caudex, kmen stromu, dřevěná destička, kniha, sbírka zákonů) znamená zápis nebo systematizaci.

Nový!!: Čeština a Kodifikace (lingvistika) · Vidět víc »

Koncovka (mluvnice)

Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění.

Nový!!: Čeština a Koncovka (mluvnice) · Vidět víc »

Kondicionál

Podmiňovací způsob (kondicionál) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje, že uskutečnění určitého děje nebo stavu je podmíněno jistými okolnostmi.

Nový!!: Čeština a Kondicionál · Vidět víc »

Kronika trojánská

Stránka z Kroniky trojánské Kronika trojánská je středověký historický román, staročeský překlad latinského díla Historia Troiana, jež sepsal roku 1287 Guido de Columna.

Nový!!: Čeština a Kronika trojánská · Vidět víc »

Labiodentální nazála

Labiodentální nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Labiodentální nazála · Vidět víc »

Labiodentální souhláska

Poloha mluvidel při výslovnosti labiodentálních souhlásekLabiodentála, též retozubná souhláska či retozubnice, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem spodního rtu a horních zubů (lat. labium.

Nový!!: Čeština a Labiodentální souhláska · Vidět víc »

Laissez faire

„Laissez-faire“, někdy též „laissez faire, laissez passer“ (výsl., franc. „nechte činit, nechte plynout“) je heslo klasického liberalismu vyjadřující hlavní ekonomickou zásadu, aby stát nezasahoval do hospodářství a nesnažil se je řídit. Má se omezit na roli garanta bezpečí, majetku a tvůrce a arbitra pravidel, jejichž dodržování má od ekonomických subjektů vymáhat. Laissez-faire jako program vznikl počátkem 18. století ve Francii a rozšířil se všude tam, kde se prosazoval ekonomický liberalismus. Teprve koncem 20. století se ho někteří teoretici (například Gary Stanley Becker) pokusili rozšířit i na jiné oblasti společenského života, tudíž mohl vzniknout prostor pro debatu, zda „trh vyřeší všechno“. Naopak zastánci klasického laissez-faire kladli zásadní význam práva pro ekonomiku a státu jako jeho garanta.

Nový!!: Čeština a Laissez faire · Vidět víc »

Lakotština

Lakotština je jazykem severoamerického indiánského národa Lakotů, známého více pod názvem Siouxové.

Nový!!: Čeština a Lakotština · Vidět víc »

Laterální souhláska

Laterála (též boková souhláska) je zvuk, který při řeči vzniká tak, že proud vzduchu prochází přes boky jazyka, přičemž špička jazyka se dotýká v horní části ústní dutiny.

Nový!!: Čeština a Laterální souhláska · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Nový!!: Čeština a Latina · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.

Nový!!: Čeština a Latinka · Vidět víc »

Lemma (lingvistika)

V lingvistice lemma (též lema, mn. č. lemmata) označuje.

Nový!!: Čeština a Lemma (lingvistika) · Vidět víc »

Listina základních práv a svobod

Listina základních práv a svobod je součást ústavního pořádku České republiky.

Nový!!: Čeština a Listina základních práv a svobod · Vidět víc »

Litevština

Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků.

Nový!!: Čeština a Litevština · Vidět víc »

Liturgický jazyk

Liturgickým jazykem se nazývá jazyk, v němž jsou nebo byly konány náboženské obřady.

Nový!!: Čeština a Liturgický jazyk · Vidět víc »

Lokál

Lokál (také lokativ, zkratka LOC) je mluvnický pád vyjadřující obvykle umístění v objektu, jehož pojmenování ohýbá.

Nový!!: Čeština a Lokál · Vidět víc »

Lotyština

Lotyština (lotyšsky latviešu valoda) patří do skupiny baltských jazyků.

Nový!!: Čeština a Lotyština · Vidět víc »

Lužická srbština

Dvojjazyčné názvy v Budyšíně Lužická srbština nebo též lužičtina je všeobecné pojmenování pro příbuzné západoslovanské jazyky používané Lužickými Srby na území německé Lužice, tj.

Nový!!: Čeština a Lužická srbština · Vidět víc »

Mateřský jazyk

Jako mateřský jazyk je v českém prostředí nejčastěji označován.

Nový!!: Čeština a Mateřský jazyk · Vidět víc »

Móda

Pierre Louise Piersona (cca 1863/66) Michelle Alves během Fashion Rio Verão, 2007 Móda (z francouzského mode, které vzniklo z latinského modus – míra, vzhled, způsob, pravidlo, předpis) je aktuálně (s trvalostí dnů až roků) upřednostňovaný způsob, jak se některé věci dělají nebo používají.

Nový!!: Čeština a Móda · Vidět víc »

Mezinárodní fonetická abeceda

Mezinárodní fonetická abeceda Mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet, IPA, Alphabet phonétique international, API) je znakový systém navržený jazykovědci k fonetickému zápisu a popisu hlasových projevů lidí mluvících rozdílnými jazyky.

Nový!!: Čeština a Mezinárodní fonetická abeceda · Vidět víc »

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT, anglická zratka MEYS) je ústřední orgán státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péče o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu.

Nový!!: Čeština a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky · Vidět víc »

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci a koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc a vnější ekonomické vztahy.

Nový!!: Čeština a Ministerstvo zahraničních věcí České republiky · Vidět víc »

Mluvnický pád

Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.

Nový!!: Čeština a Mluvnický pád · Vidět víc »

Moravština

Nářečí na území Moravy a českého Slezska Moravština, též obecná moravština, je označení meziútvaru češtiny, stojícího jako obecná mluva nad dialekty češtiny používanými na větší části Moravy (kromě její jihozápadní části, kde tradičně převažují tzv. dialekty české) a Českého Slezska.

Nový!!: Čeština a Moravština · Vidět víc »

Nazalizace

Nazalizace je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se spuštěným měkkým patrem, čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou (lat. nasum.

Nový!!: Čeština a Nazalizace · Vidět víc »

Nazální souhláska

Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.

Nový!!: Čeština a Nazální souhláska · Vidět víc »

Nářečí

Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.

Nový!!: Čeština a Nářečí · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Čeština a Němčina · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Nový!!: Čeština a Němci · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Čeština a Německo · Vidět víc »

Nevolnictví

Habsburské monarchii (16. listopadu 1781) Nevolnictví je označení vztahu závislosti mezi rolníkem (nevolníkem) a majitelem půdy (pán) v předmoderní Evropě.

Nový!!: Čeština a Nevolnictví · Vidět víc »

Neznělá alveolární afrikáta

Neznělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Neznělá alveolární afrikáta · Vidět víc »

Neznělá alveolární frikativa

Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Neznělá alveolární frikativa · Vidět víc »

Neznělá alveolární ploziva

Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Neznělá alveolární ploziva · Vidět víc »

Neznělá bilabiální ploziva

Neznělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Neznělá bilabiální ploziva · Vidět víc »

Neznělá glotální frikativa

Neznělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Čeština a Neznělá glotální frikativa · Vidět víc »

Neznělá labiodentální frikativa

Neznělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Neznělá labiodentální frikativa · Vidět víc »

Neznělá palatální ploziva

Neznělá palatální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Čeština a Neznělá palatální ploziva · Vidět víc »

Neznělá postalveolární afrikáta

Neznělá postalveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Neznělá postalveolární afrikáta · Vidět víc »

Neznělá postalveolární frikativa

Neznělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Neznělá postalveolární frikativa · Vidět víc »

Neznělá velární frikativa

Neznělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Neznělá velární frikativa · Vidět víc »

Neznělá velární ploziva

Neznělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Čeština a Neznělá velární ploziva · Vidět víc »

Nizozemština

Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě.

Nový!!: Čeština a Nizozemština · Vidět víc »

Nominativ

Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.

Nový!!: Čeština a Nominativ · Vidět víc »

Obecná čeština

Obecná čeština je nespisovná forma českého jazyka používaná obvykle v běžné ústní komunikaci.

Nový!!: Čeština a Obecná čeština · Vidět víc »

Obnovené zřízení zemské

Úvodní list tištěného Obnoveného zřízení zemského (pro Čechy) Obnovené zřízení zemské (německy Verneuerte Landesordnung, celým název Verneuerte Landesordnung des Erbkönigreichs Böhaimb) je název pro historické zemské ústavy Čech (z 10. května 1627) a Moravy (z 10. května 1628).

Nový!!: Čeština a Obnovené zřízení zemské · Vidět víc »

Ohýbání

Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.

Nový!!: Čeština a Ohýbání · Vidět víc »

Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska

Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Čeština a Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Palatalizace

Palatalizace (změkčování) je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se hřbetem jazyka zdviženým ke tvrdému patru (lat. palatum durum.

Nový!!: Čeština a Palatalizace · Vidět víc »

Palatální aproximanta

Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Čeština a Palatální aproximanta · Vidět víc »

Palatální nazála

Znělá palatální nazála je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Čeština a Palatální nazála · Vidět víc »

Palatální souhláska

Poloha jazyka při výslovnosti palatálních souhlásekPalatála, též předopatrová či tvrdopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat. palatum durum.

Nový!!: Čeština a Palatální souhláska · Vidět víc »

Pavel Stránský ze Záp

Pamětní deska v Zápech, místní části Stránka: „Zde se v roce 1583 narodil MISTR PAVEL STRÁNSKÝ VLASTENEC A UČENEC zemřel ve vyhnanství v Toruni roku 1657 Nehynoucí sláva jeho památce obnoveno 1997“ Pavel Stránský ze Záp, ze Zápské Stránky nebo jen ze Stránky (asi leden 1583, Zápy – únor 1657, Toruň) byl český pobělohorský exulant a spisovatel.

Nový!!: Čeština a Pavel Stránský ze Záp · Vidět víc »

Písmo

Přehled písma po světě Písmo podle směru zápisu Písmo se používá na vizuální zápis jazyka standardizovanými symboly.

Nový!!: Čeština a Písmo · Vidět víc »

Příčestí

Příčestí (participium, z lat. participare – „mít účast“; české označení vzniklo obrozeneckým převzetím ruského pričástije, což je částečný kalk z latiny) je neurčitý jmenný tvar slovesa, který má v jazyce různé funkce.

Nový!!: Čeština a Příčestí · Vidět víc »

Přídavné jméno

Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

Nový!!: Čeština a Přídavné jméno · Vidět víc »

Příklonka

Příklonka (enklitikon) je slovo (zpravidla krátké), které nemá vlastní přízvuk.

Nový!!: Čeština a Příklonka · Vidět víc »

Příruční slovník jazyka českého

Příruční slovník jazyka českého (užívaná zkratka PSJČ) je dosud (2011) nejrozsáhlejší český výkladový slovník, v devíti svazcích obsahuje přibližně 250 000 hesel.

Nový!!: Čeština a Příruční slovník jazyka českého · Vidět víc »

Příslovce

Příslovce (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností.

Nový!!: Čeština a Příslovce · Vidět víc »

Přísudek

Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.

Nový!!: Čeština a Přísudek · Vidět víc »

Přítomný čas

Přítomný čas (prézens (2. pád prézentu), z latinského praesens) je slovesný čas, který v různých jazycích vyjadřuje především v současnosti probíhající děje nebo trvající stavy.

Nový!!: Čeština a Přítomný čas · Vidět víc »

Přízvuk

Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.

Nový!!: Čeština a Přízvuk · Vidět víc »

Předložka

Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.

Nový!!: Čeština a Předložka · Vidět víc »

Předmět (mluvnice)

Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).

Nový!!: Čeština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »

Perština

Perština (místní název:, fārsī) je indoevropský jazyk.

Nový!!: Čeština a Perština · Vidět víc »

Perfektum

Perfektum (z latinského perfectum, doslova „dokončené“) je slovesný čas, který v některých jazycích vyjadřuje ukončenost minulého děje.

Nový!!: Čeština a Perfektum · Vidět víc »

Petr Sgall

Petr Sgall (* 27. května 1926, České Budějovice – 28. května 2019, Praha) byl český jazykovědec, bohemista, odborník na obecnou lingvistiku a také profesor Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Nový!!: Čeština a Petr Sgall · Vidět víc »

Plozivní souhláska

Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.

Nový!!: Čeština a Plozivní souhláska · Vidět víc »

Plusquamperfektum

Plusquamperfektum (lat. plūs quam perfectum, více než perfektum) nebo pluskvamperfektum je předminulý čas sloves, kterým se v některých jazycích vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději.

Nový!!: Čeština a Plusquamperfektum · Vidět víc »

Podmět

Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.

Nový!!: Čeština a Podmět · Vidět víc »

Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.

Nový!!: Čeština a Podstatné jméno · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Nový!!: Čeština a Polština · Vidět víc »

Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska

Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Čeština a Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska

Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Čeština a Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Čeština a Polsko · Vidět víc »

Postalveolární souhláska

Postalveolára, též zadodásňová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka se zadní částí dásňového oblouku a částečně i s tvrdým (předním) patrem (lat. post.

Nový!!: Čeština a Postalveolární souhláska · Vidět víc »

Praslovanština

Praslovanština je vymřelý jazyk z rodiny indoevropských jazyků, společný prajazyk dávných Slovanů, z něhož se později vyvinuly všechny ostatní slovanské jazyky.

Nový!!: Čeština a Praslovanština · Vidět víc »

Pravidla českého pravopisu

Pravidla českého pravopisu (PČP) je tradiční název příruček popisujících či kodifikujících jak sám český pravopis, tedy způsob zápisu řeči, tak i ostatní jevy (např. lexikum, gramatiku, zejména tvarosloví) spisovné formy češtiny.

Nový!!: Čeština a Pravidla českého pravopisu · Vidět víc »

Pravopis

Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.

Nový!!: Čeština a Pravopis · Vidět víc »

Préteritum

Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.

Nový!!: Čeština a Préteritum · Vidět víc »

Purismus (lingvistika)

Purismus či purizmus (z latinského purus 'čistý') je úsilí o stylovou čistotu v tvorbě.

Nový!!: Čeština a Purismus (lingvistika) · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Nový!!: Čeština a Rakousko · Vidět víc »

Romština

Romština (zastarale cikánština, romsky romaňi čhib) je indoárijský jazyk indoevropské jazykové rodiny.

Nový!!: Čeština a Romština · Vidět víc »

Rozdíly mezi češtinou a slovenštinou

Tento článek popisuje hlavní rozdíly mezi češtinou a slovenštinou, dvěma blízce příbuznými a vzájemně srozumitelnými slovanskými jazyky.

Nový!!: Čeština a Rozdíly mezi češtinou a slovenštinou · Vidět víc »

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.

Nový!!: Čeština a Ruština · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Nový!!: Čeština a Rumunsko · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Nový!!: Čeština a Samohláska · Vidět víc »

Sámské jazyky

Sámské, saamské neboli laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska).

Nový!!: Čeština a Sámské jazyky · Vidět víc »

Sémantika

Sémantika (též sémaziologie) je nauka o významu výrazů z různých strukturních úrovní jazyka – morfémů, slov, slovních spojení a vět, popř.

Nový!!: Čeština a Sémantika · Vidět víc »

Skloňování

Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.

Nový!!: Čeština a Skloňování · Vidět víc »

Slabika

Slabika je označována jako nejmenší přirozená jednotka řeči.

Nový!!: Čeština a Slabika · Vidět víc »

Slang

Slang je nespisovný útvar jazyka, který je charakteristický pro mluvčí náležející k určité zájmové skupině.

Nový!!: Čeština a Slang · Vidět víc »

Slezština (lechický jazyk)

Nářečí slezštiny podle Alfreda Zaręby Slezština ve veřejném prostoru: transparent ''Každý jiný, všichni rovní'' na průvodu LGBT hrdosti Slezština ve veřejném prostoru: vývěsný štít ''Květinářství: květiny a dárky'' s typickými lexikálními germanismy Slezština ve veřejném prostoru: výstražný nápis ''Dej pozor na tramvaj'' na chodníku v Chořově Dvojjazyčný slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem Slezština je západoslovanský jazyk použivaný v Horním Slezsku, v současnosti menšinově.

Nový!!: Čeština a Slezština (lechický jazyk) · Vidět víc »

Slezská nářečí

#PŘESMĚRUJ Slezština.

Nový!!: Čeština a Slezská nářečí · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Nový!!: Čeština a Slezsko · Vidět víc »

Slovanské jazyky

Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.

Nový!!: Čeština a Slovanské jazyky · Vidět víc »

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Nový!!: Čeština a Slovenština · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Nový!!: Čeština a Slovensko · Vidět víc »

Slovesný rod

Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves.

Nový!!: Čeština a Slovesný rod · Vidět víc »

Slovesný vid

Vid (aspekt) je mluvnická kategorie slovesa, která postihuje vztah k plynutí času.

Nový!!: Čeština a Slovesný vid · Vidět víc »

Slovesný způsob

Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru.

Nový!!: Čeština a Slovesný způsob · Vidět víc »

Sloveso

Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).

Nový!!: Čeština a Sloveso · Vidět víc »

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.

Nový!!: Čeština a Slovinština · Vidět víc »

Slovní druh

Lingvistika dělí slova do slovních druhů.

Nový!!: Čeština a Slovní druh · Vidět víc »

Slovní zásoba

Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).

Nový!!: Čeština a Slovní zásoba · Vidět víc »

Slovník

Slovník Slovník (zdrobnělina: slovníček, někdy též lexikon) je nejčastěji abecedně řazený seznam slovní zásoby, vysvětlující slova z různých hledisek.

Nový!!: Čeština a Slovník · Vidět víc »

Slovník spisovné češtiny

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, zkratka SSČ, je normativní výkladový slovník českého jazyka zpracovaný a průběžně aktualizovaný Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky a vydávaný nakladatelstvím Academia.

Nový!!: Čeština a Slovník spisovné češtiny · Vidět víc »

Slovník spisovného jazyka českého

Slovník spisovného jazyka českého, zkratka SSJČ, je výkladový slovník českého jazyka zpracovaný kolektivem Československé akademie věd za redakčního vedení českého jazykovědce, akademika Bohuslava Havránka.

Nový!!: Čeština a Slovník spisovného jazyka českého · Vidět víc »

Slovo

Slovo je skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající určitý ustálený význam, je označované za jednotku slovní zásoby.

Nový!!: Čeština a Slovo · Vidět víc »

Slovosled

Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp.

Nový!!: Čeština a Slovosled · Vidět víc »

Soud

Justice na londýnském Old Bailey, sídlu Hlavního trestního soudního dvora Anglie a Walesu Soud je nezávislý státní orgán vykonávající soudní moc.

Nový!!: Čeština a Soud · Vidět víc »

Souhláska

Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.

Nový!!: Čeština a Souhláska · Vidět víc »

Spřežkový pravopis

Spřežkový pravopis je takový pravopis, psaný nejčastěji latinkou, který pro zachycení některých hlásek užívá spřežek.

Nový!!: Čeština a Spřežkový pravopis · Vidět víc »

Spisovná čeština

Spisovná čeština je podoba českého jazyka, která je určena pro používání na oficiální úrovni.

Nový!!: Čeština a Spisovná čeština · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Čeština a Spojené státy americké · Vidět víc »

Spojka (slovní druh)

Spojka (konjunkce; lat. conjunctio) je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty.

Nový!!: Čeština a Spojka (slovní druh) · Vidět víc »

Sprosté slovo

#PŘESMĚRUJ Vulgarismus.

Nový!!: Čeština a Sprosté slovo · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Čeština a Srbsko · Vidět víc »

Staccato

Staccato je styl hudebního přednesu, kdy jsou jednotlivé tóny hrány s co nejvýraznějším oddělením.

Nový!!: Čeština a Staccato · Vidět víc »

Staroangličtina

Stará angličtina či anglosaština (Englisc) je vývojová fáze angličtiny, která se užívala v Anglii a jižní části Skotska v 5.–12. století.

Nový!!: Čeština a Staroangličtina · Vidět víc »

Staroslověnština

Staroslověnština neboli stará církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk.

Nový!!: Čeština a Staroslověnština · Vidět víc »

Středomoravská nářeční skupina

Středomoravská nářeční skupina Středomoravská nářeční skupina (také hanácká nářeční skupina) je skupina nářečí českého jazyka, užívaná přibližně na území střední části Moravy, nejvýrazněji její rysy můžeme pozorovat na území Hané.

Nový!!: Čeština a Středomoravská nářeční skupina · Vidět víc »

Sudety

obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.

Nový!!: Čeština a Sudety · Vidět víc »

Svatojiřské přípisky

Svatojiřské přípisky označují tři posměšné charakteristiky připsané ke třem z dohromady šesti jednoduchým perokresebným karikujícím portrétům, které byly připojeny na prázdná místa na stránkách procesionálu svatojiřského (rukopis Národní knihovny ČR, VI.G.15.) na přelomu 13.

Nový!!: Čeština a Svatojiřské přípisky · Vidět víc »

Syntax

Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).

Nový!!: Čeština a Syntax · Vidět víc »

Třicetiletá válka

Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.

Nový!!: Čeština a Třicetiletá válka · Vidět víc »

Tlumočení

Mahmúd Abbás a Barack Obama – rozhovor prostřednictvím tlumočníka (jedná se o bilaterální konsekutivní tlumočení) Tlumočení je převod sdělení z jednoho jazyka do druhého při projevu (přednášce) nebo při rozhovoru.

Nový!!: Čeština a Tlumočení · Vidět víc »

Trestní řízení

Trestní řízení je zákonem upravený postup příslušných orgánů státu (tzv. orgánů činných v trestním řízení), jehož cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele, uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření a toto rozhodnutí vykonat, popřípadě zajistit jeho výkon.

Nový!!: Čeština a Trestní řízení · Vidět víc »

Trpný rod

Trpný rod (pasivum) je mluvnická kategorie sloves (slovesný rod), kterou vyjadřujeme, že podmět není původcem děje, ale tento děj podmět „trpí“, je pasivní – na rozdíl od činného rodu (aktiva), kde podmět je aktivní, tj.

Nový!!: Čeština a Trpný rod · Vidět víc »

Turečtina

Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, v Německu, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie.

Nový!!: Čeština a Turečtina · Vidět víc »

Tvarosloví

Tvarosloví neboli morfologie je lingvistická věda zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon.

Nový!!: Čeština a Tvarosloví · Vidět víc »

Typografie

Vzorník písem (William Caslon, ''Cyclopaedia'', 1728) Typografie je umělecko-technický obor, který se zabývá tiskovým písmem.

Nový!!: Čeština a Typografie · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Nový!!: Čeština a Ukrajina · Vidět víc »

Východomoravská nářeční skupina

Východomoravská nářeční skupina Východomoravská nářeční skupina (také se užívá označení moravskoslovenská nářeční skupina) je skupina nářečí českého jazyka, užívaná na východě a jihovýchodě Moravy, především na Moravském Slovácku a Moravském Valašsku.

Nový!!: Čeština a Východomoravská nářeční skupina · Vidět víc »

Výpočetní technika

Výpočetní technika (zkratka VT) je termín, kterým se buď souhrnně označují přístroje určené k provádění výpočtů, nebo se jím odvolává na skupinu konkrétních kusů takových zařízení, či zařízení, jejichž vývojovými předchůdci jsou právě taková zařízení.

Nový!!: Čeština a Výpočetní technika · Vidět víc »

Věta (lingvistika)

Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.

Nový!!: Čeština a Věta (lingvistika) · Vidět víc »

Velární nazála

Velární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Velární nazála · Vidět víc »

Velární souhláska

Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).

Nový!!: Čeština a Velární souhláska · Vidět víc »

Vibrantní souhláska

Vibranta (též kmitavá souhláska) je zvuk (souhláska), který při řeči vzniká opakovaným kontaktem dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů) – kmitáním (vibrací).

Nový!!: Čeština a Vibrantní souhláska · Vidět víc »

Vis-à-vis

Vis-à-vis je francouzská fráze, která znamená „tváří v tvář“.

Nový!!: Čeština a Vis-à-vis · Vidět víc »

Vokativ

Vokativ (zkratka VOC, česky též volatel) je mluvnický pád, v češtině 5.

Nový!!: Čeština a Vokativ · Vidět víc »

Zakládací listina litoměřické kapituly

Zakládací listina litoměřické kapituly je pamětní záznam zachycující založení litoměřické kapituly z roku 1057.

Nový!!: Čeština a Zakládací listina litoměřické kapituly · Vidět víc »

Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska

Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Čeština a Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska

Tato hláska má dvě blízké verze, které se někdy nesnadno odlišují.

Nový!!: Čeština a Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Zájmeno

Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.

Nový!!: Čeština a Zájmeno · Vidět víc »

Západoslovanské jazyky

Západoslovanské jazyky jsou skupinou slovanských jazyků, rozšířené především ve střední Evropě napříč souvislým regionem zahrnujícím Českou republiku, Slovensko a Polsko, jakož i bývalé východní Německo a nejzápadnější regiony Ukrajiny a Běloruska a část Litvy.

Nový!!: Čeština a Západoslovanské jazyky · Vidět víc »

Znělá alveolární afrikáta

Znělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Znělá alveolární afrikáta · Vidět víc »

Znělá alveolární frikativa

Znělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Znělá alveolární frikativa · Vidět víc »

Znělá alveolární ploziva

Znělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Znělá alveolární ploziva · Vidět víc »

Znělá bilabiální ploziva

Znělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Znělá bilabiální ploziva · Vidět víc »

Znělá glotální frikativa

Znělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Čeština a Znělá glotální frikativa · Vidět víc »

Znělá labiodentální frikativa

Znělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Znělá labiodentální frikativa · Vidět víc »

Znělá palatální ploziva

Znělá palatální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Čeština a Znělá palatální ploziva · Vidět víc »

Znělá postalveolární afrikáta

Znělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Znělá postalveolární afrikáta · Vidět víc »

Znělá postalveolární frikativa

Znělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Čeština a Znělá postalveolární frikativa · Vidět víc »

Znělá velární frikativa

Znělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Čeština a Znělá velární frikativa · Vidět víc »

Znělá velární ploziva

Znělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Čeština a Znělá velární ploziva · Vidět víc »

Znělost

Znělost je fonetická a fonologická vlastnost hlásek.

Nový!!: Čeština a Znělost · Vidět víc »

Zvuk

Fonograf – předchůdce gramofonu Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem.

Nový!!: Čeština a Zvuk · Vidět víc »

1. tisíciletí

Svět na začátku 1. tisíciletí 1.

Nový!!: Čeština a 1. tisíciletí · Vidět víc »

10. století

10.

Nový!!: Čeština a 10. století · Vidět víc »

1057

Bez popisu.

Nový!!: Čeština a 1057 · Vidět víc »

12. století

Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.

Nový!!: Čeština a 12. století · Vidět víc »

14. století

Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.

Nový!!: Čeština a 14. století · Vidět víc »

15. století

15.

Nový!!: Čeština a 15. století · Vidět víc »

1620

1620 (MDCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Čeština a 1620 · Vidět víc »

1627

1627 (MDCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Čeština a 1627 · Vidět víc »

1628

1628 (MDCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Čeština a 1628 · Vidět víc »

18. století

Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.

Nový!!: Čeština a 18. století · Vidět víc »

1809

1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Čeština a 1809 · Vidět víc »

1830

1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Čeština a 1830 · Vidět víc »

1835

1835 (MDCCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Čeština a 1835 · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Čeština a 19. století · Vidět víc »

1935

1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Čeština a 1935 · Vidět víc »

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Čeština a 1945 · Vidět víc »

1957

1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Čeština a 1957 · Vidět víc »

1960

1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Čeština a 1960 · Vidět víc »

1971

1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Čeština a 1971 · Vidět víc »

1978

1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Čeština a 1978 · Vidět víc »

1989

1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Čeština a 1989 · Vidět víc »

1994

1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Čeština a 1994 · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Čeština a 20. století · Vidět víc »

2004

Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.

Nový!!: Čeština a 2004 · Vidět víc »

2013

2013 (MMXIII) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v úterý 1. ledna 2013 a skončil v úterý 31. prosince 2013.

Nový!!: Čeština a 2013 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Cestina, Česky.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »