Rychlejší přístup než prohlížeči!
266 vztahy: Absolutismus, Adoptivní císaři, Aegyptus, Aemilianus, Aetius, Afrika, Afrika (provincie), Agrippina mladší, Akakiánské schizma, Alamani, Alani, Alarich I., Alexander Severus, Anastasios I., Anthemius, Antoninův val, Antoninský mor, Antoninus Pius, Apeninský poloostrov, Arabia Petraea, Arbogast, Arcadius, Ariánství, Arménie, Asýrie, Aspar, Attila, Augustus, Augustus (titul), Aurelianus, Autokracie, Avitus, Šápúr I., Řím, Římská říše, Římská legie, Římská občanská válka, Římské právo, Římské provincie, Římský císař, Římský diktátor, Římský senát, Řečtina, Bagaudové, Balbinus, Balkán, Barbar, Basileus, Basiliskos, Bitva na Katalaunských polích, ..., Bitva u Abrittu, Bitva u Actia, Bitva u Adrianopole, Bitva u Argentorate, Bitva u Edessy, Bitva u Frigidu, Bitva u Milvijského mostu, Bitva u Naissu, Bitva v Teutoburském lese, Británie (provincie), Byzantská říše, Caesar, Caligula, Caracalla, Carinus, Carus, Církev, Chalkedonský koncil, Claudius, Claudius II., Clodius Albinus, Codex Theodosianus, Commodus, Constans, Constantius I. Chlorus, Constantius II., Constantius III., Constitutio Antoniniana, Corpus iuris civilis, Dalmácie (provincie), Dácie, Dácké války, Dákové, Decius, Decius mladší, Despocie, Diadumenianus, Didius Iulianus, Diocletianus, Dominát, Domitianus, Dunaj, Edikt milánský, Equites, Erupce Vesuvu (79), Eufrat, Flaviovská dynastie, Flavius Severus, Florianus, Foederati, Galba, Galerius, Galie, Gallienus, Galské císařství, Gótové, Geiserich, Germáni, Germánie, Geta, Gladiátor, Glycerius, Gordianus I., Gordianus II., Gordianus III., Gratianus, Hadrianus, Hadriánův val, Hagia Sofia, Héraklés, Heliogabalus, Hereze, Hispánie, Honorius (císař), Hostilianus, Hranice, Hunové, Imperátor, Isaurie, Itálie, Joannes, Jovianus, Judea, Julianus, Julius Caesar, Julius Nepos, Julsko-klaudijská dynastie, Justinián I., Justiniánský mor, Justinus I., Křesťanství, Koloseum, Konstantin I. Veliký, Konstantin II., Konstantinopol, Konstantinopolské hradby, Krize třetího století, Ktésifón, Latina, Legitimita, Leon I., Leon II., Libius Severus, Licinius, Livia Drusilla, Lucius Verus, Macrinus, Magnentius, Magnus Maximus, Maiorianus, Marcianus, Marcus Aurelius, Markomanské války, Martinianus, Mauretánie (království), Maxentius, Maximianus, Maximinus Daia, Maximinus Thrax, Mír, Messalina, Mezopotámie, Monarchie, Monofyzitismus, Nabatejci, Nero, Nerva, Numerianus, Odoaker, Olybrius, Orient, Ostrogóti, Otec vlasti, Otho, Palmýra, Panonie, Papež, Parthové, Parthská říše, Pax Romana, Perská říše, Pertinax (císař), Pescennius Niger, Petronius Maximus, Philippus Arabs, Philippus mladší, Pohanství, Pompeje, Pontifex maximus, Postumus, Povstání Bar Kochby, Povstání Batavů, Pretoriánská garda, Pretoriánský prefekt, Principát, Probus, Pronásledování křesťanů, Propuštěnec, Prosperita, První židovská válka, První nikajský koncil, Pupienus, Quintillus, Rýn, Ricimer, Rok čtyř císařů, Romulus Augustus, Sarmati, Sásánovci, Sýrie (provincie), Septimius Severus, Severní Afrika, Severovská dynastie, Seznam římských konzulů, Seznam římských králů, Seznam byzantských císařů, Seznam panovníků Svaté říše římské, SPQR, Starověký Řím, Státní náboženství, Stilicho, Stoicismus, Svébové, Tacitus (císař), Tetrarchie, Tetrarchie (vláda), Theodosiovská dynastie, Theodosius I., Theodosius II., Tiberius, Titus, Traianus, Trůn, Trebonianus Gallus, Tribut, Uzurpátor, Valens, Valentinianus I., Valentinianus II., Valentinianus III., Valentiniánská dynastie, Valerianus, Valerius Valens, Vandalové, Vespasianus, Vitellius, Vizigóti, Volusianus, Vyplenění Říma (410), Vyplenění Říma (455), Zákonnost, Západořímská říše, Zenobie, Zenon (císař), 79, 80. Rozbalte index (216 více) »
Absolutismus
Hyacinta Rigauda (ca 1700). Vladař je představen s odznaky svého majestátu v póze, která má kořeny už v antice. Obraz se stal příkladem pro panovnické portréty v celé Evropě. Absolutismus (z lat. absolutus – úplný, osvobozený, neomezený; absolvere – osvobodit, uvolnit, dokončit, ale také splatit) je historiografický termín označující formu vlády tradičně charakterizovanou ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve.
Nový!!: Římský císař a Absolutismus · Vidět víc »
Adoptivní císaři
Jako adoptivní císaři se nazývají císaři vládnoucí v letech 96 n. l. (po zavraždění Domitiana) až 192 n. l. Císař si za svého života našel nástupce, kterého adoptoval za svého syna, tito nástupci se nazývají adoptivními císaři.
Nový!!: Římský císař a Adoptivní císaři · Vidět víc »
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Nový!!: Římský císař a Aegyptus · Vidět víc »
Aemilianus
Marcus Aemilius Aemilianus (207/214 – září 253 u Spoletia) byl římský císař vládnoucí od července do září roku 253, podle jednoho pramene 88 dní.
Nový!!: Římský císař a Aemilianus · Vidět víc »
Aetius
Flavius Aetius (kolem roku 396 v Durostoru – 454 v Římě) nebo také Aëtius byl význačným západořímským vojevůdcem a politikem.
Nový!!: Římský císař a Aetius · Vidět víc »
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Nový!!: Římský císař a Afrika · Vidět víc »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Nový!!: Římský císař a Afrika (provincie) · Vidět víc »
Agrippina mladší
Iulia Agrippina (6. listopadu 15 nebo 16, Oppidum Ubiorum, dnes Kolín nad Rýnem – březen 59, Kampánie), zvaná na odlišení od své matky Agrippina mladší, byla dcera vojevůdce Germanika a Agrippiny starší, dcery Marka Vipsania Agrippy a vnučky Augusta.
Nový!!: Římský císař a Agrippina mladší · Vidět víc »
Akakiánské schizma
Akakiánské schizma (484 až 519) představovalo první závažné schizma mezi západní a východní církví.
Nový!!: Římský císař a Akakiánské schizma · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Římský císař a Alamani · Vidět víc »
Alani
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Nový!!: Římský císař a Alani · Vidět víc »
Alarich I.
Alarichův pohřeb v korytě řeky Busento (H. Leutemann, 1895) Alarich I. (cca 370 – 410 Cosenza) byl v letech 395–410 vizigótským králem germánského etnika sídlícího původně v severním Černomoří.
Nový!!: Římský císař a Alarich I. · Vidět víc »
Alexander Severus
Marcus Aurelius Severus Alexander, původním jménem Gessius Alexianus Bassianus, jako caesar Marcus Aurelius Alexander (1. října 208 Arca Caesarea, dnes ʿArká v Libanonu – únor / březen 235 u Mogontiaka, Germania Superior), byl římský císař panující v letech 222–235.
Nový!!: Římský císař a Alexander Severus · Vidět víc »
Anastasios I.
Anastasios I. (Anastasius I.) (kolem 430 Dyrrhachium – 9./10. července 518 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 491–518.
Nový!!: Římský císař a Anastasios I. · Vidět víc »
Anthemius
Procopius Anthemius (kolem 420 – 11. července 472) byl západořímský císař v letech 467 až 472.
Nový!!: Římský císař a Anthemius · Vidět víc »
Antoninův val
Poloha Hadriánova a Antoninova valu Antoninův val, někdy taky Severův val (latinsky Vallum Antonini, anglicky Antonine Wall) je systém opevnění, který nechal zbudovat napříč Skotskem římský císař Antoninus Pius.
Nový!!: Římský císař a Antoninův val · Vidět víc »
Antoninský mor
Antoninský mor v letech 165 až 180 n. l., známý také jako Galénův mor (podle lékaře Galéna, který jej popsal), byl první známou pandemií v Římské říši, kterou se pravděpodobně nakazili a dále ji rozšířili vojáci vracející se z tažení na Blízký východ.
Nový!!: Římský císař a Antoninský mor · Vidět víc »
Antoninus Pius
Titus Aurelius Fulvus Boionius Arrius Antoninus (19. září 86 poblíž Lanuvia – 7. března 161 v Loriu), všeobecně známý jako Antoninus Pius, byl římským císařem v letech 138 až 161.
Nový!!: Římský císař a Antoninus Pius · Vidět víc »
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Nový!!: Římský císař a Apeninský poloostrov · Vidět víc »
Arabia Petraea
Římská říše v roce 117. n. l. s Arábií vyznačenou červeně Arabia Petraea byla provincií Římské říše.
Nový!!: Římský císař a Arabia Petraea · Vidět víc »
Arbogast
Flavius Arbogast (4. století - 8. září 394) byl římský magister militum franského původu, Císařem Theodosiem I. byl jmenován comitem Galie.
Nový!!: Římský císař a Arbogast · Vidět víc »
Arcadius
Flavius Arcadius (řecky Arkadios; 377 – 1. května 408) byl východořímský císař vládnoucí od roku 395 až do své smrti.
Nový!!: Římský císař a Arcadius · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Římský císař a Ariánství · Vidět víc »
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Nový!!: Římský císař a Arménie · Vidět víc »
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Nový!!: Římský císař a Asýrie · Vidět víc »
Aspar
Flavius Ardabur Aspar (cca 400 - 471, Konstantinopol, Byzantská říše) byl východořímský konstantinopolský patriarcha, magister militum a vůdce germánské armády v římských službách.
Nový!!: Římský císař a Aspar · Vidět víc »
Attila
Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.
Nový!!: Římský císař a Attila · Vidět víc »
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Římský císař a Augustus · Vidět víc »
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Nový!!: Římský císař a Augustus (titul) · Vidět víc »
Aurelianus
Lucius Domitius AurelianusJeho plné jméno se všemi čestnými a vítěznými tituly znělo Imperator Caesar Lucius Domitius Aurelianus Augustus, Germanicus Maximus, Gothicus Maximus, Parthicus Maximus, Restitutor Orientis, Restitutor Orbis.
Nový!!: Římský císař a Aurelianus · Vidět víc »
Autokracie
Autokracie (z řec. αὐτός – sám, κρατειν – vládnout, tedy samovláda) je v politickém významu slova forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci autokrat – buď jednotlivec (monokracie), nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí.
Nový!!: Římský císař a Autokracie · Vidět víc »
Avitus
Eparchius Avitus (kolem 385 nebo 395 – 457) byl západořímský císař vládnoucí od 9.
Nový!!: Římský císař a Avitus · Vidět víc »
Šápúr I.
Kolosální sedmimetrová socha Šápúra I. v Kazerunu nedaleko Bišápúru, poražena při invazi Arabů, znovu postavena roku 1957 Šápúr I. (kol. 205 – 271/272) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí v letech 240/241 – 271/272.
Nový!!: Římský císař a Šápúr I. · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Římský císař a Řím · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Římský císař a Římská říše · Vidět víc »
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Nový!!: Římský císař a Římská legie · Vidět víc »
Římská občanská válka
Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.
Nový!!: Římský císař a Římská občanská válka · Vidět víc »
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady. Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.
Nový!!: Římský císař a Římské právo · Vidět víc »
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Nový!!: Římský císař a Římské provincie · Vidět víc »
Římský císař
alt.
Nový!!: Římský císař a Římský císař · Vidět víc »
Římský diktátor
Diktátor (latinsky dictator, „ten, který přikazuje“) byl v římské republice mimořádný politický úřad (magistratus extraordinarius), jenž byl ustavován za složitých politických nebo vojenských okolností.
Nový!!: Římský císař a Římský diktátor · Vidět víc »
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Nový!!: Římský císař a Římský senát · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Římský císař a Řečtina · Vidět víc »
Bagaudové
V pozdním období Římské říše byli bagaudové (latinsky bagaudae či bacaudae) ozbrojenými skupinami lokálních selských povstání v méně romanizovaných oblastích Galie a Hispánie.
Nový!!: Římský císař a Bagaudové · Vidět víc »
Balbinus
Decimus Caelius Calvinus Balbinus (178 – červen 238) byl římský císař vládnoucí spolu s Pupienem asi od března do června roku 238, podle některých údajů 99 dní.
Nový!!: Římský císař a Balbinus · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Římský císař a Balkán · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Římský císař a Barbar · Vidět víc »
Basileus
Basileus nebo basiliás je řecký titul, jehož význam se v různých historických epochách proměňoval.
Nový!!: Římský císař a Basileus · Vidět víc »
Basiliskos
Basiliskos nebo také Flavius Basiliscus byl uzurpátor východořímského trůnu v letech 475–476.
Nový!!: Římský císař a Basiliskos · Vidět víc »
Bitva na Katalaunských polích
V bitvě na Katalaunských polích (20. června 451, někdy nazývané také bitva u Chalons nebo bitva národů) bylo odraženo vojsko krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogóti, Herulové, Skirové, Gepidové aj.) spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska (magister militum) Flavia Aetia.
Nový!!: Římský císař a Bitva na Katalaunských polích · Vidět víc »
Bitva u Abrittu
Bitva u Abrittu se odehrála v červnu 251 v provincii Dolní Moesie, v niž se střetly římské legie vedené císařem Deciem s Góty a Skyty vedenými germánským vůdcem Knivou.
Nový!!: Římský císař a Bitva u Abrittu · Vidět víc »
Bitva u Actia
Námořní bitva u Actia se odehrála 2. září roku 31 př. n. l. poblíž mysu Aktion v severní Akarnánii při vjezdu z Ionského moře do Ambrakijského zálivu v Řecku.
Nový!!: Římský císař a Bitva u Actia · Vidět víc »
Bitva u Adrianopole
Bitva u Adrianopole se odehrála 9. srpna 378 mezi římským vojskem pod velením východořímského císaře Valenta s Góty a Alany vedenými Fritigernem.
Nový!!: Římský císař a Bitva u Adrianopole · Vidět víc »
Bitva u Argentorate
Bitva u Argentorate také známá jako Bitva u Štrasburku proběhla v roce 357 mezi římskou armádou pod velením císaře Juliana a alamanskou kmenovou konfederací pod velením krále Chnodomara.
Nový!!: Římský císař a Bitva u Argentorate · Vidět víc »
Bitva u Edessy
V bitvě u Edessy se v roce 260 střetlo římské vojsko v čele s císařem Valerianem s perskými Sásánovci vedenými velkokrálem Šápúrem I. Římané utrpěli ponižující porážku a společně s císařem padli do perského zajetí.
Nový!!: Římský císař a Bitva u Edessy · Vidět víc »
Bitva u Frigidu
#PŘESMĚRUJ Bitva na řece Frigidus.
Nový!!: Římský císař a Bitva u Frigidu · Vidět víc »
Bitva u Milvijského mostu
Bitva u Milvijského mostu přes Tiberu na severu Říma mezi římskými císaři Konstantinem I. a Maxentiem se odehrála 28. října 312.
Nový!!: Římský císař a Bitva u Milvijského mostu · Vidět víc »
Bitva u Naissu
V bitvě u Naissu, svedené zřejmě v létě 269, porazili Římané vedení císařem Claudiem II. Góty a jejich spojence.
Nový!!: Římský císař a Bitva u Naissu · Vidět víc »
Bitva v Teutoburském lese
Bitva v Teutoburském lese, resp.
Nový!!: Římský císař a Bitva v Teutoburském lese · Vidět víc »
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Nový!!: Římský císař a Británie (provincie) · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Římský císař a Byzantská říše · Vidět víc »
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Nový!!: Římský císař a Caesar · Vidět víc »
Caligula
Gaius Caesar Augustus Germanicus (31. srpna 12 – 24. ledna 41), všeobecně známý spíše pod přízviskem Caligula, byl římský císař vládnoucí od 16. března 37 až do okamžiku svého zavraždění o čtyři roky později.
Nový!!: Římský císař a Caligula · Vidět víc »
Caracalla
Marcus Aurelius Severus Antoninus (rodným jménem Lucius Septimius Bassianus; 4. dubna 188 v Lugdunu – 8. dubna 217 v Mezopotámii), běžně známý pod přezdívkou Caracalla, již obdržel kvůli svému oblíbenému galskému plášti s kapucí (caracallus), byl římským císařem v letech 211 až 217.
Nový!!: Římský císař a Caracalla · Vidět víc »
Carinus
Marcus Aurelius Carinus (asi 250 – srpen či září 285 Ilýrie) byl římský císař panující v letech 283–285, do roku 284 spolu se svým bratrem Numerianem.
Nový!!: Římský císař a Carinus · Vidět víc »
Carus
Marcus Aurelius Carus (asi 224 Narbo, Galie – červenec či srpen 283 poblíž Ktésifóntu, Mezopotámie) byl římský císař vládnoucí v letech 282–283 spolu se svými syny Carinem a Numerianem.
Nový!!: Římský císař a Carus · Vidět víc »
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Nový!!: Římský císař a Církev · Vidět víc »
Chalkedonský koncil
Chalkedonský koncil Chalkedonský koncil (8. října – 1. listopadu 451) byl čtvrtý ekumenický koncil, který zasedal v Chalkedonu v Bithýnii v Malé Asii.
Nový!!: Římský císař a Chalkedonský koncil · Vidět víc »
Claudius
Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus (před nástupem na trůn Tiberius Claudius Nero Germanicus; 1. srpna 10 př. n. l. – 13. října 54), známý spíše jako Claudius, byl římský císař z julsko-klaudijské dynastie, vládnoucí od roku 41 až do své smrti.
Nový!!: Římský císař a Claudius · Vidět víc »
Claudius II.
Marcus Aurelius Claudius, známý jako Claudius Gothicus či Claudius II. (10. května 213/214 – září 270 Sirmium), byl římský císař vládnoucí v letech 268–270.
Nový!!: Římský císař a Claudius II. · Vidět víc »
Clodius Albinus
Decimus Clodius Albinus, jako císař Decimus Clodius Septimius Albinus (kolem 147 Hadrumentum, Afrika – 19. února 197 v Lugdunum, Galie), byl římský císař vládnoucí v letech 193–197, nejprve jako caesar (193–196), později jako augustus (196–197).
Nový!!: Římský císař a Clodius Albinus · Vidět víc »
Codex Theodosianus
Codex Theodosianus Codex Theodosianus (Theodosiův kodex) je sbírka zákonů z doby pozdní antiky.
Nový!!: Římský císař a Codex Theodosianus · Vidět víc »
Commodus
Lucius Aurelius Commodus (31. srpna 161 Lanuvium – 31. prosince 192 Řím) byl římský císař panující v letech 177–192, nejprve jako spoluvládce svého otce Marka Aurelia, po 17. březnu 180 jako samovládce.
Nový!!: Římský císař a Commodus · Vidět víc »
Constans
Flavius Iulius Constans (mezi 320 a 323 – únor 350 u Elne v jižní Galii) byl římský císař panující v letech 337–350.
Nový!!: Římský císař a Constans · Vidět víc »
Constantius I. Chlorus
Flavius Valerius Constantius (31. března kolem 250 – 25. července 306), známý jako Constantius I., byzantskými historiky přezdívaný Chlorus („bledý“), v české literatuře také Konstancius Chlorus, byl císařem na západě římské říše v době existence tetrarchie.
Nový!!: Římský císař a Constantius I. Chlorus · Vidět víc »
Constantius II.
Constantius II., vlastním jménem Flavius Iulius Constantius (7. srpna 317 v Ilýrii, zřejmě v Sirmiu – 3. listopadu 361 v Mopsukrenai, Kilíkie), byl synem Konstantina Velikého a císařem římské říše od roku 337 (na východě) resp.
Nový!!: Římský císař a Constantius II. · Vidět víc »
Constantius III.
Flavius Constantius († 2. září 421), známý také jako Constantius III., byl západořímský císař v roce 421.
Nový!!: Římský císař a Constantius III. · Vidět víc »
Constitutio Antoniniana
Constitutio Antoniniana byl edikt, který v roce 212 vydal římský císař Marcus Aurelius Severus Antoninus, známý jako Caracalla.
Nový!!: Římský císař a Constitutio Antoniniana · Vidět víc »
Corpus iuris civilis
Corpus iuris civilis představuje kodifikaci římského práva provedenou na podnět byzantského císaře Justiniána I. v 6. století.
Nový!!: Římský císař a Corpus iuris civilis · Vidět víc »
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Římský císař a Dalmácie (provincie) · Vidět víc »
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Římský císař a Dácie · Vidět víc »
Dácké války
Dácké války je označení vojenských střetnutí svedených na přelomu 1.
Nový!!: Římský císař a Dácké války · Vidět víc »
Dákové
Dácie v roce 82 př. n. l. Dácké šperky Dákové (Daci) byli původní obyvatelé karpatského oblouku, blízce příbuzní Thráků a Ilyrů.
Nový!!: Římský císař a Dákové · Vidět víc »
Decius
Gaius Messius Quintus Decius Valerianus, jako císař Gaius Messius Quintus Traianus Decius (patrně 200/201 Budalia u Sirmia v Dolní Panonii – první polovina června 251 u Abrittu), byl římský císař panující v letech 249–251, od roku 250 spolu se svými syny Deciem mladším a Hostilianem.
Nový!!: Římský císař a Decius · Vidět víc »
Decius mladší
Quintus Herennius Etruscus Messius Decius (220/230 – červen 251 Abritt, Moesie) byl římský císař panující jako spoluvladař svého otce Decia krátce roku 251; předtím měl v letech 250–251 titul caesara a předáka mládeže (princeps iuventutis).
Nový!!: Římský císař a Decius mladší · Vidět víc »
Despocie
Despocie (z řec. despotés, hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob autokratické vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem,Ritter-Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie.
Nový!!: Římský císař a Despocie · Vidět víc »
Diadumenianus
Marcus Opellius Antoninus Diadumenianus (14. září 208 – červen 218, Zeugma) byl synem císaře Macrina a Nonie Celsy.
Nový!!: Římský císař a Diadumenianus · Vidět víc »
Didius Iulianus
Marcus Didius Severus Iulianus (30. ledna 133 Mediolanum – 2. června 193 Řím) byl římský císař panující od 28. března do 1. června 193, dohromady 66 dní.
Nový!!: Římský císař a Didius Iulianus · Vidět víc »
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.
Nový!!: Římský císař a Diocletianus · Vidět víc »
Dominát
Dominát, také známý jako pozdní Římská říše, je název „despotické“ pozdější fáze císařské vlády, která následovala po dřívějším období známém jako „principát“, ve starověké Římské říši.
Nový!!: Římský císař a Dominát · Vidět víc »
Domitianus
Titus Flavius Domitianus (24. října 51, Řím – 18. září 96, Řím) byl římský císař z flaviovské dynastie (69–96) panující od 14. září 81 do 18. září 96.
Nový!!: Římský císař a Domitianus · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Římský císař a Dunaj · Vidět víc »
Edikt milánský
Edikt milánský, resp.
Nový!!: Římský císař a Edikt milánský · Vidět víc »
Equites
Květné zahradě v Kroměříži Equites neboli jezdci je označení pro příslušníky druhého římského stavu, nižšího než patricijové, ale vyššího než plebejové.
Nový!!: Římský císař a Equites · Vidět víc »
Erupce Vesuvu (79)
Restaurovaná verze obrazu ''Zničení Pompejí a Herculanea'' z roku 1822, od anglického malíře Johna Martina. Pompeje. Erupce Vesuvu v roce 79 (nebo také Pompejská erupce) byla katastrofická sopečná erupce pliniovského typu na území tehdejší Římské říše.
Nový!!: Římský císař a Erupce Vesuvu (79) · Vidět víc »
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Nový!!: Římský císař a Eufrat · Vidět víc »
Flaviovská dynastie
Flaviovská dynastie vládla Římské říši v letech 69–96 n. l. Prvním císařem z této dynastie byl Vespasianus (69–79), následovaný svými syny Titem (79–81) a Domitianem (81–96).
Nový!!: Římský císař a Flaviovská dynastie · Vidět víc »
Flavius Severus
Flavius Valerius Severus (– 16. září 307 Tres Tabernae u Říma) byl římský císař panující od srpna 306 do března či dubna 307 v rámci tzv.
Nový!!: Římský císař a Flavius Severus · Vidět víc »
Florianus
Marcus Annius Florianus (kolem 210 – září 276 Tarsos) byl římský císař vládnoucí od července do září roku 276, podle jednoho pramene dva měsíce a dvacet dní.
Nový!!: Římský císař a Florianus · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Římský císař a Foederati · Vidět víc »
Galba
Servius Sulpicius Galba (24. prosince 3 př. n. l. Terracina – 15. ledna 69 Řím) byl římský císař od 8. června 68 do své smrti.
Nový!!: Římský císař a Galba · Vidět víc »
Galerius
Gaius Galerius Valerius Maximianus (mezi 250 a 260 dnešní Gamzigrad, Srbsko – počátek května 311 patrně dnešní Sofie, Bulharsko) byl římský císař panující od 1. května 305 do počátku května 311 v rámci druhé až čtvrté tetrarchie.
Nový!!: Římský císař a Galerius · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Římský císař a Galie · Vidět víc »
Gallienus
Publius Licinius Egnatius Gallienus (218 – září 268 u Milána) byl římský císař vládnoucí v letech 253–268.
Nový!!: Římský císař a Gallienus · Vidět víc »
Galské císařství
Galské císařství neboli Galská říše (latinsky Imperium GalliarumOficiální název státu není doložen. Název Imperium Galliarum (včetně českého „Galského císařství“) není pochází od římského historika Eutropia.) jsou historická označení pro státní celek, který vznikl v době krize ve 3. století n. l. z odtržených provincií Římské říše.
Nový!!: Římský císař a Galské císařství · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Římský císař a Gótové · Vidět víc »
Geiserich
Geiserich nebo Genseric (389 okolí Balatonu – 25. ledna 477 Kartágo) byl král Vandalů a Alanů v letech 428–477 a jedna z klíčových postav doby stěhování národů.
Nový!!: Římský císař a Geiserich · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Římský císař a Germáni · Vidět víc »
Germánie
Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.
Nový!!: Římský císař a Germánie · Vidět víc »
Geta
Publius Septimius Geta (7. března či 27. května 189 Mediolanum – 19. či 26. prosince 211 Řím) byl římský císař vládnoucí od září / října 209 do prosince 211, nejprve se svým otcem Septimiem Severem a bratrem Caracallou, od února 211 pak pouze s Caracallou.
Nový!!: Římský císař a Geta · Vidět víc »
Gladiátor
Palce dolů nebo Gladiátoři, Jean-Léon Gérôme, 1872 Gladiátor („ten, kdo používá meč“, šermíř) byl člověk bojující v zápasech pro pobavení publika.
Nový!!: Římský císař a Gladiátor · Vidět víc »
Glycerius
Glycerius byl západořímský císař od března 473 do června 474.
Nový!!: Římský císař a Glycerius · Vidět víc »
Gordianus I.
Marcus Antonius Gordianus Sempronianus, známý jako Gordianus I. (asi 159 – leden či březen 238), byl římský císař vládnoucí spolu se svým synem Gordianem II. krátce v lednu či březnu 238.
Nový!!: Římský císař a Gordianus I. · Vidět víc »
Gordianus II.
Marcus Antonius Gordianus Sempronianus (asi 192 – leden či březen 238 Kartágo) byl římský císař vládnoucí spolu se svým otcem Gordianem I. v lednu či březnu 238.
Nový!!: Římský císař a Gordianus II. · Vidět víc »
Gordianus III.
Marcus Antonius Gordianus, známý jako Gordianus III. (20. ledna 225 nebo 226 Řím – únor či březen 244 Mezopotámie), byl římský císař panující v letech 238–244, většinou pod poručnictvím jiných.
Nový!!: Římský císař a Gordianus III. · Vidět víc »
Gratianus
Flavius Gratianus, známý též jako Gracián (18. dubna 359, Sirmium – 25. srpna 383, Lugdunum), byl římský císař vládnoucí od 24. srpna 367 do 25. srpna 383, nejprve jako spoluvládce svého otce Valentiniana I., od 17. listopadu 375 jako samostatný panovník na západě impéria.
Nový!!: Římský císař a Gratianus · Vidět víc »
Hadrianus
Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.
Nový!!: Římský císař a Hadrianus · Vidět víc »
Hadriánův val
Mapa ukazující polohu Hadriánova valu Jedna ze zachovalých částí Hadriánova valu u Greenhead Hadriánův val je kamenné a hliněné hraniční opevnění, hradba, zeď a 17 pevností, postavené římským vojskem, táhnoucí se napříč severní Anglií jižně od skotských hranic od pobřeží Severního moře v blízkosti dnešního Newcastle upon Tyne k západu přes dnešní Carlisle až po Maryport na pobřeží Irského moře v délce 117,5 km.
Nový!!: Římský císař a Hadriánův val · Vidět víc »
Hagia Sofia
Hagia Sofia (řecky Ἁγία Σοφία (Hagia Sofia), turecky Ayasofya) čili chrám Svaté Moudrosti je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa.
Nový!!: Římský císař a Hagia Sofia · Vidět víc »
Héraklés
Baccia Bandinelliho z let 1530–1534 náhled Héraklés (řecky Ἡρακλῆς, latinsky Heracles, Hercules) je v řecké mytologii syn Diův a Alkménin, nevlastní syn Amfitryóna a potomek Perseův, nejslavnější hrdina, který jako jediný dostal nesmrtelnost a stal se bohem.
Nový!!: Římský císař a Héraklés · Vidět víc »
Heliogabalus
Heliogabalus či Elagabalus, původním jménem Varius Avitus Bassianus, jako císař Marcus Aurelius Antoninus (204 patrně Řím – 11. března 222 Řím), byl římský císař ze severovské dynastie panující od 16. května 218 až do svého zavraždění v březnu 222.
Nový!!: Římský císař a Heliogabalus · Vidět víc »
Hereze
křižáky (vpravo). Galileo Galilei před soudem inkvizice Hereze (z řeckého αἵρεσις hairesis volba, výběr) označovalo původně filosofické směry, dnes obvykle odštěpený menšinový náboženský směr, který je v podstatném věroučném rozporu s oficiální církví.
Nový!!: Římský císař a Hereze · Vidět víc »
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Nový!!: Římský císař a Hispánie · Vidět víc »
Honorius (císař)
Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti.
Nový!!: Římský císař a Honorius (císař) · Vidět víc »
Hostilianus
Gaius Valens Hostilianus Messius Quintus (– léto 251 Řím) byl římský císař vládnoucí roku 251 jako spoluvládce Treboniana Galla.
Nový!!: Římský císař a Hostilianus · Vidět víc »
Hranice
Hranice je zpravidla označována nějaká myšlená čára (v praxi je obvykle nejčastěji vedena přímo po zemském povrchu) vymezující nějakou přírodní či společenskou entitu nebo oddělující dvě navzájem různé entity, např.
Nový!!: Římský císař a Hranice · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Římský císař a Hunové · Vidět víc »
Imperátor
Imperátor (latinsky imperator) bylo původně označení nositele vojenské moci (imperium) v římské republice.
Nový!!: Římský císař a Imperátor · Vidět víc »
Isaurie
Poloha Isaurie v Malé Asii kolem roku 400 Isaurie bylo historické území na jihu střední části Malé Asie, asi 120 km severovýchodně od dnešní Antálie.
Nový!!: Římský císař a Isaurie · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Římský císař a Itálie · Vidět víc »
Joannes
Joannes († květen nebo červen 425) byl uzurpátor vládnoucí jako západořímský císař v letech 423 až 425.
Nový!!: Římský císař a Joannes · Vidět víc »
Jovianus
Flavius Iovianus (331 Singidunum – 17. února 364 Dadastana, Malá Asie), česky Jovián, byl římským císařem a nástupcem Juliana.
Nový!!: Římský císař a Jovianus · Vidět víc »
Judea
Provincie Judea (Ιουδαία, יהודה) byla římská provincie existující v letech 6–132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království.
Nový!!: Římský císař a Judea · Vidět víc »
Julianus
Flavius Claudius Julianus (latinsky FLAVIVS CLAVDIVS IVLIANVS, řecky Φλάβιος Κλαύδιος Ἰουλιανός, později pod křesťanským vlivem označován jako Julianus Apostata, řecky Ἰουλιανὸς ὁ Ἀποστάτης, tj. „Odpadlík“, ve starší české literatuře uváděn jako Julián; 331 v Konstantinopoli – 26. června 363 poblíž vesnice Maranga u řeky Tigris) byl od roku 355 mladší císař Constantia II. a v letech 360/361 – 363 samostatný římský císař.
Nový!!: Římský císař a Julianus · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Římský císař a Julius Caesar · Vidět víc »
Julius Nepos
Julius Nepos († 480) byl západořímský císař v letech 474 až 475.
Nový!!: Římský císař a Julius Nepos · Vidět víc »
Julsko-klaudijská dynastie
#PŘESMĚRUJ Juliovsko-claudiovská dynastie.
Nový!!: Římský císař a Julsko-klaudijská dynastie · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: Římský císař a Justinián I. · Vidět víc »
Justiniánský mor
Justiniánský mor byla pandemie probíhající za vlády východořímského císaře Justiniána I., jejíž příčinou byl pravý mor.
Nový!!: Římský císař a Justiniánský mor · Vidět víc »
Justinus I.
Justinus I. (450 poblíž Naissu – 1. srpna 527 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 518–527 a současně zakladatelem justiniánské dynastie (518–578 resp. 602).
Nový!!: Římský císař a Justinus I. · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Římský císař a Křesťanství · Vidět víc »
Koloseum
Nejzachovalejší část Kolosea (stav 2012) Koloseum nebo Římské koloseum, původně Flaviovský amfiteátr (latinsky: Amphitheatrum Flavium, italsky: Anfiteatro Flavio nebo Colosseo), je oválný amfiteátr v centru města Říma v Itálii.
Nový!!: Římský císař a Koloseum · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Římský císař a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Konstantin II.
Flavius Claudius Constantinus (únor 316 Arelate, Galie – zima/jaro 340 u Aquileie, Itálie), známý jako Konstantin II., byl římským císařem v letech 337 až 340.
Nový!!: Římský císař a Konstantin II. · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Římský císař a Konstantinopol · Vidět víc »
Konstantinopolské hradby
Mapa Konstantinopole s vývojem městských hradeb během byzantské éry Konstantinopolské hradby jsou řady kamenných opevnění obklopující někdejší hlavní město Východořímské říše Konstantinopol (dnešní istanbulskou městskou část Fatih v Turecku), vybudované římským císařem Konstantinem I. Velikým.
Nový!!: Římský císař a Konstantinopolské hradby · Vidět víc »
Krize třetího století
Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n. l. Vnějšími znaky krize byla politická nestabilita (časté střídání císařů), ekonomický úpadek (inflace, deurbanizace) a snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (Germáni, perští Sásánovci).
Nový!!: Římský císař a Krize třetího století · Vidět víc »
Ktésifón
Archeologická oblast starověkého Ktésifóntu Ktésifón (arabsky spolu s protilehlou Seleukií nad Tigridem al-Madá’in.
Nový!!: Římský císař a Ktésifón · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Římský císař a Latina · Vidět víc »
Legitimita
Legitimita (z lat. legitimus, oprávněný, od legem timere, být v souladu se zákonem) je filosofický, politologický a zvláště pak právní pojem, který označuje právoplatnost, oprávněnost, a to buď oprávněnost vládnoucí moci, panovníka, nebo oprávněnost očekávání naplnění určitých požadavků.
Nový!!: Římský císař a Legitimita · Vidět víc »
Leon I.
Leon I., případně také Leo (400–474), byl východořímským císařem v letech 457 až 474.
Nový!!: Římský císař a Leon I. · Vidět víc »
Leon II.
Leon II.
Nový!!: Římský císař a Leon II. · Vidět víc »
Libius Severus
Libius Severus (5. století – 14. listopadu 465) byl západořímský císař v letech 461 až 465.
Nový!!: Římský císař a Libius Severus · Vidět víc »
Licinius
Gaius Valerius Licinianus Licinius (kolem 265 dolní Podunají – jaro 325 Soluň) byl římský císař panující od 11. listopadu 308 do 19. září 324 na východě impéria.
Nový!!: Římský císař a Licinius · Vidět víc »
Livia Drusilla
Livia Drusilla (30. ledna 58 př. n. l. – 28. září 29 n. l.) (nebo také Julia Augusta) byla římská císařovna, třetí manželka Augusta.
Nový!!: Římský císař a Livia Drusilla · Vidět víc »
Lucius Verus
Lucius Aurelius Verus (15. prosince 130 – leden nebo únor 169), rodným jménem Lucius Ceionius Commodus, běžně známý jako Lucius Verus, byl od roku 161 až do své smrti římským císařem a spoluvládcem Marka Aurelia.
Nový!!: Římský císař a Lucius Verus · Vidět víc »
Macrinus
Marcus Opellius Macrinus (164 – červen/červenec 218) byl římský císař panující od 11. dubna 217 do 8. června 218.
Nový!!: Římský císař a Macrinus · Vidět víc »
Magnentius
Flavius Magnus Magnentius (kolem 303, Ambianum – 10. srpna 353, Lugdunum) byl římský vojevůdce a vzbouřenec proti císaři Constantovi.
Nový!!: Římský císař a Magnentius · Vidět víc »
Magnus Maximus
Solidus Magna Maxima Flavius Magnus Maximus (kolem 335 – 28. srpna 388) byl uzurpátor na západě římské říše.
Nový!!: Římský císař a Magnus Maximus · Vidět víc »
Maiorianus
Julius Valerius Maiorianus (kolem 420, Galie – 7. srpna 461, Tortona) byl západořímský císař v letech 457 až 461.
Nový!!: Římský císař a Maiorianus · Vidět víc »
Marcianus
Marcianus nebo také Markianos, případně Markian (okolo 390 – leden 457), byl v letech 450 až 457 císařem východořímské říše.
Nový!!: Římský císař a Marcianus · Vidět víc »
Marcus Aurelius
Marcus Aurelius Antoninus Augustus (26. dubna 121 – 17. března 180) byl římským císařem v letech 161 až 180, přičemž náležel k tzv.
Nový!!: Římský císař a Marcus Aurelius · Vidět víc »
Markomanské války
Mapa střední Evropy v době Markomanských válek Markomanské války (Bellum Germanicum et Sarmaticum) byla série válek trvajících patrně od roku 166 do roku 180.
Nový!!: Římský císař a Markomanské války · Vidět víc »
Martinianus
Martinianus (??–325) byl římský císař vládnoucí roku 324 jako spoluvládce východního císaře Licinia (308–324).
Nový!!: Římský císař a Martinianus · Vidět víc »
Mauretánie (království)
Mauretánie (latinsky Mauritania) byla starověká země berberských království na severozápadě Afriky.
Nový!!: Římský císař a Mauretánie (království) · Vidět víc »
Maxentius
Marcus Aurelius Valerius Maxentius (mezi 275 a 283, patrně Sýrie – 28. října 312 u Říma) byl římský císař panující od 28. října 306 do 28. října 312, tj.
Nový!!: Římský císař a Maxentius · Vidět víc »
Maximianus
Marcus Aurelius Valerius Maximianus, známý též jako Maximianus Herculius (kolem 250 u Sirmia, Panonie – červenec 310 Massilia, Galie), byl římský císař v letech 286–305, 307–308 a 310, jenž dlouhá léta působil jako spoluvládce zakladatele systému tetrarchie Diocletiana.
Nový!!: Římský císař a Maximianus · Vidět víc »
Maximinus Daia
Gaius Galerius Valerius Maximinus, známý jako Maximinus Daia (20. listopadu 270 nebo 285 Ilýrie – sklonek léta 313 Tarsos), byl římský císař panující od 1. května 310 do léta 313 na východě impéria.
Nový!!: Římský císař a Maximinus Daia · Vidět víc »
Maximinus Thrax
Gaius Iulius Verus Maximinus, známý jako Maximinus Thrax (172 nebo 173 Thrákie – duben 238 u Aquileje), byl římský císař panující od března 235 do dubna 238, posledních několik měsíců jen v části římské říše.
Nový!!: Římský císař a Maximinus Thrax · Vidět víc »
Mír
Mír je stav, kdy mezi lidmi, skupinami a státy nevládne nenávist a konflikty mezi nimi nevedou k hromadnému násilí.
Nový!!: Římský císař a Mír · Vidět víc »
Messalina
Valeria Messalina, někdy psána Messallina, (17/20 n. l. – 48 n. l.) byla římská císařovna, třetí manželka císaře Claudia.
Nový!!: Římský císař a Messalina · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Římský císař a Mezopotámie · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Římský císař a Monarchie · Vidět víc »
Monofyzitismus
Monofyzitismus (z řeckého μόνος monos jeden + φύσις fysis přirozenost) je v křesťanství christologické učení, že Ježíš Kristus měl pouze jedinou, božskou přirozenost.
Nový!!: Římský císař a Monofyzitismus · Vidět víc »
Nabatejci
Nabatejci byli semitský arabský kmen pocházející od prvorozeného Izmaelova syna Nebajóta, který se usídlil ve 4.
Nový!!: Římský císař a Nabatejci · Vidět víc »
Nero
Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.
Nový!!: Římský císař a Nero · Vidět víc »
Nerva
Marcus Cocceius Nerva (8. listopadu 30 Narnia, Umbrie – 27. ledna 98 Řím) byl římský císař panující od 18. září 96 do 27. ledna 98, nejprve jako samovládce, od října 97 spolu s Markem Ulpiem Traianem, užívajícím titulu caesar.
Nový!!: Římský císař a Nerva · Vidět víc »
Numerianus
Marcus Aurelius Numerius Numerianus, česky často nazývaný Numerián (kolem 253 – listopad 284 Malá Asie), byl římský císař vládnoucí spolu se svým bratrem Carinem v letech 283–284.
Nový!!: Římský císař a Numerianus · Vidět víc »
Odoaker
Flavius Odoacer Flavius Odovacar, Odovacer či Fl.
Nový!!: Římský císař a Odoaker · Vidět víc »
Olybrius
Anicius Olybrius († 22. října nebo 2. listopadu 472) byl západořímský císař od dubna 472 do své smrti.
Nový!!: Římský císař a Olybrius · Vidět víc »
Orient
Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.
Nový!!: Římský císař a Orient · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Římský císař a Ostrogóti · Vidět víc »
Otec vlasti
Otec vlasti (lat. Pater patriae) byl ve starověku titul římských císařů.
Nový!!: Římský císař a Otec vlasti · Vidět víc »
Otho
Marcus Salvius Otho (28. dubna 32 ve Ferentiu – 16. dubna 69 v Brixellu) byl od 15. ledna 69 až do okamžiku své smrti o tři měsíce později římským císařem.
Nový!!: Římský císař a Otho · Vidět víc »
Palmýra
Palmýra (arabsky: تدمر, Tadmor, Aramejsky: Tedmurtá) je město a pozůstatky antického semitského města v Sýrii, 215 km severovýchodně od hlavního města Damašku.
Nový!!: Římský císař a Palmýra · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Římský císař a Panonie · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Římský císař a Papež · Vidět víc »
Parthové
Traianově sloupu v Římě (překreslení) Parthové (staropersky Parthava; řecky Πάρθοι, Parthoi; latinsky Parthi) je v užším slova smyslu název etnika, obývajícího ve starověku oblast jihovýchodně od Kaspického moře (dnes západní část íránského Chorásánu), v širším smyslu pojmenování vládnoucí vrstvy parthské říše (cca 245 př. n. l. – 224 n. l.), jednoho z nejvýznamnějších státních útvarů ve starověku.
Nový!!: Římský císař a Parthové · Vidět víc »
Parthská říše
Parthská říše (persky شاهنشاهی پارت, v soudobé perštině اشکانیان, Aškāniān a İmparatoriya-Ashkâniân), resp.
Nový!!: Římský císař a Parthská říše · Vidět víc »
Pax Romana
Traiana kolem roku 117 Pax Romana nebo také Pax Augusta (latinsky „římský“ nebo „Augustův mír“) je označení, které zavedl britský historik Edward Gibbon pro dlouhé období relativního míru po celém území Římské říše zhruba mezi roky 27 př. n. l. (nástup císaře Augusta) a 180 n. l. (smrt císaře Marca Aurelia).
Nový!!: Římský císař a Pax Romana · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Římský císař a Perská říše · Vidět víc »
Pertinax (císař)
Publius Helvius Pertinax (1. srpna 126 Alba Pompeia v Ligurii – 28. března 193 Řím) byl římský císař panující od 31. prosince 192 do 28. března 193, celkově 87 dní.
Nový!!: Římský císař a Pertinax (císař) · Vidět víc »
Pescennius Niger
Gaius Pescennius Niger (mezi 135 a 140 Itálie – konec dubna 194 u Antiochie nad Orontem, Sýrie) byl římský císař vládnoucí od dubna 193 do dubna 194.
Nový!!: Římský císař a Pescennius Niger · Vidět víc »
Petronius Maximus
Flavius Petronius MaximusJones, Martindale (1992), s. 749.
Nový!!: Římský císař a Petronius Maximus · Vidět víc »
Philippus Arabs
Marcus Iulius Philippus, známý jako Philippus Arabs (kolem 204 Šahba – září či říjen 249 u Verony), byl římský císař panující v letech 244–249.
Nový!!: Římský císař a Philippus Arabs · Vidět víc »
Philippus mladší
Marcus Iulius Severus Philippus, známý též jako Philippus mladší či Philippus II. (236/237 – září či říjen 249 Řím), byl římský císař, nominálně panující v letech 247–249 jako spoluvládce svého otce Philippa Araba; v letech 244–247 měl stejně nominálně titul caesara.
Nový!!: Římský císař a Philippus mladší · Vidět víc »
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Nový!!: Římský císař a Pohanství · Vidět víc »
Pompeje
Fórum v Pompejích Pompeje (italsky Pompei, latinsky Pompeii) byly starověké město v oblasti metropolitního města Neapole.
Nový!!: Římský císař a Pompeje · Vidět víc »
Pontifex maximus
Augustus jako pontifex maximus, konec 1. století př. n. l. Pontifex maximus „nejvyšší pontifex“ byl ve starověkém římském náboženství nejvyšší kněz a hlava kolegia pontifiků (Collegium Pontificum) jehož dalšími členy byli pontifikové, flaminové, vestálky a rex sacrorum.
Nový!!: Římský císař a Pontifex maximus · Vidět víc »
Postumus
Marcus Cassianius Latinius Postumus († 269) byl uzurpátor římského trůnu, který v letech 260–269 ovládal Galii, Británii a část Hispánie.
Nový!!: Římský císař a Postumus · Vidět víc »
Povstání Bar Kochby
Povstání Bar Kochby (též druhá židovská válka) bylo druhé celožidovské povstání proti římské nadvládě, které se odehrálo v letech 132–135 pod vedením Šimona bar Kochby.
Nový!!: Římský císař a Povstání Bar Kochby · Vidět víc »
Povstání Batavů
#PŘESMĚRUJ Batávské povstání.
Nový!!: Římský císař a Povstání Batavů · Vidět víc »
Pretoriánská garda
Klaudiova vítězného oblouku Štít (''scutum'') pretoriánů v 1. století Pretoriánská garda byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů.
Nový!!: Římský císař a Pretoriánská garda · Vidět víc »
Pretoriánský prefekt
Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.
Nový!!: Římský císař a Pretoriánský prefekt · Vidět víc »
Principát
Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.
Nový!!: Římský císař a Principát · Vidět víc »
Probus
Marcus Aurelius Probus (19. srpna 232 Sirmium, Dolní Panonie – září či říjen 282 tamtéž) byl římský císař vládnoucí v letech 276–282.
Nový!!: Římský císař a Probus · Vidět víc »
Pronásledování křesťanů
Caravaggia. Pronásledování křesťanů je pronásledování, kterému čelí křesťané pro svoji víru.
Nový!!: Římský císař a Pronásledování křesťanů · Vidět víc »
Propuštěnec
Propuštěnec byl otrok, kterého ve starověkém Římě jeho pán propustil na svobodu a tím mu daroval nejen svobodu, ale i právní osobnost.
Nový!!: Římský císař a Propuštěnec · Vidět víc »
Prosperita
Prosperita (z lat. pro-speró, prospívat, dařit se) znamená žádoucí stav, kdy se věci daří a rozvíjejí a dávají dobré naděje do budoucnosti.
Nový!!: Římský císař a Prosperita · Vidět víc »
První židovská válka
Jako první židovská válka se označuje židovské celonárodní povstání proti Římu, které vypuklo v Jeruzalémě v roce 66.
Nový!!: Římský císař a První židovská válka · Vidět víc »
První nikajský koncil
První nikajský koncil, též nicejský koncil, svolal císař Konstantin v roce 325 do maloasijského města Nikáje (lat. Nicaea).
Nový!!: Římský císař a První nikajský koncil · Vidět víc »
Pupienus
Marcus Clodius Pupienus Maximus (asi 164 – červen 238 Řím) byl římský císař vládnoucí spolu se svým kolegou Balbinem asi od března do června roku 238, podle některých údajů 99 dní.
Nový!!: Římský císař a Pupienus · Vidět víc »
Quintillus
Marcus Aurelius Claudius Quintillus (kolem 220 – říjen / listopad 270) byl římský císař vládnoucí od září do října či listopadu roku 270.
Nový!!: Římský císař a Quintillus · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Římský císař a Rýn · Vidět víc »
Ricimer
Ricimer (okolo 405 - 18. srpna 472) byl germánský velitel císařských legií několika západořímských císařů, nazývaný tvůrce císařů.
Nový!!: Římský císař a Ricimer · Vidět víc »
Rok čtyř císařů
Rok čtyř císařů je označení pro 12 po sobě jdoucích měsíců mezi červnem 68 n. l. a červencem 69 n. l. Během této doby se ve funkci císaře (princeps) římského impéria (Imperium Rōmānum) vystřídali čtyři vládci.
Nový!!: Římský císař a Rok čtyř císařů · Vidět víc »
Romulus Augustus
Romulus Augustus, známý rovněž jako Romulus Augustulus, byl poslední západořímský císař, vládnoucí od 31.
Nový!!: Římský císař a Romulus Augustus · Vidět víc »
Sarmati
Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.
Nový!!: Římský císař a Sarmati · Vidět víc »
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Nový!!: Římský císař a Sásánovci · Vidět víc »
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.
Nový!!: Římský císař a Sýrie (provincie) · Vidět víc »
Septimius Severus
Lucius Septimius Severus, jako císař Lucius Septimius Severus Pertinax (11. dubna 146 Leptis Magna, Afrika – 4. února 211 Eburacum, Británie), byl římský císař vládnoucí od 9. dubna 193 do 4. února 211, nejprve spolu s Clodiem Albinem (193–196/197), později se svými syny Caracallou a Getou.
Nový!!: Římský císař a Septimius Severus · Vidět víc »
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Nový!!: Římský císař a Severní Afrika · Vidět víc »
Severovská dynastie
Severovská dynastieSeverovská dynastie či Severovci byla římská císařská dynastie, kterou založil panonský místodržitel Septimius Severus v roce 193.
Nový!!: Římský císař a Severovská dynastie · Vidět víc »
Seznam římských konzulů
Seznam římských konzulů (fasti consulares) je základním pramenem pro dataci starořímských dějin a archeologie, neboť přiřazuje jednotlivým rokům jména konzulů, podle nichž se jednotlivé roky v historických pramenech pojmenovávaly.
Nový!!: Římský císař a Seznam římských konzulů · Vidět víc »
Seznam římských králů
Seznam římských králů je velmi těžké spolehlivě sestavit, neboť pro toto období neexistují spolehlivé historické prameny.
Nový!!: Římský císař a Seznam římských králů · Vidět víc »
Seznam byzantských císařů
dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.
Nový!!: Římský císař a Seznam byzantských císařů · Vidět víc »
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam panovníků Svaté říše římské zahrnuje vladaře – krále a císaře – Svaté říše římské, která v letech 936–1806 spojovala různé státy především střední Evropy a severní Itálie.
Nový!!: Římský císař a Seznam panovníků Svaté říše římské · Vidět víc »
SPQR
Písmena vytesaná do kamene Jeden z mnoha současných a funkčních kanálových poklopů v Římě S.P.Q.R. je latinská iniciálová zkratka ze sousloví Senatus Populusque Romanus, v překladu senát a lid římský.
Nový!!: Římský císař a SPQR · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Římský císař a Starověký Řím · Vidět víc »
Státní náboženství
bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.
Nový!!: Římský císař a Státní náboženství · Vidět víc »
Stilicho
Flavius Stilicho (příležitostně psáno také Stilico) (359 – 22. srpen 408) byl vysoce postavený západořímský generál (magister militum) a patricius polobarbarského původu.
Nový!!: Římský císař a Stilicho · Vidět víc »
Stoicismus
Zénón z Kitia. Foto Paolo Monti, 1969 Stoicismus je filosofický směr, založený oficiálně Zénonem z Kitia počátkem 3.
Nový!!: Římský císař a Stoicismus · Vidět víc »
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.
Nový!!: Římský císař a Svébové · Vidět víc »
Tacitus (císař)
Marcus Claudius Tacitus (kolem 200 – červenec 276 Tyana) byl římský císař vládnoucí v letech 275–276.
Nový!!: Římský císař a Tacitus (císař) · Vidět víc »
Tetrarchie
Čtyři tetrarchové, porfyrové sousoší z konce 3. století. Tetrarchie byl systém vlády v Římské říši, zavedený císařem Diokleciánem v roce 293.
Nový!!: Římský císař a Tetrarchie · Vidět víc »
Tetrarchie (vláda)
#PŘESMĚRUJ Tetrarchie.
Nový!!: Římský císař a Tetrarchie (vláda) · Vidět víc »
Theodosiovská dynastie
Theodosiovská dynastie byla pozdně antická císařská dynastie vládnoucí římské říši zhruba od konce 4.
Nový!!: Římský císař a Theodosiovská dynastie · Vidět víc »
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Nový!!: Římský císař a Theodosius I. · Vidět víc »
Theodosius II.
Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.
Nový!!: Římský císař a Theodosius II. · Vidět víc »
Tiberius
Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.
Nový!!: Římský císař a Tiberius · Vidět víc »
Titus
Titus Flavius Vespasianus, jako císař Imperator Titus Caesar divi Vespasiani filius Vespasianus Augustus (30. prosince 39 Řím – 13. září 81 Aquae Cutiliae), byl římský císař z flaviovské dynastie panující od 24. června 79 do 13. září 81.
Nový!!: Římský císař a Titus · Vidět víc »
Traianus
Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.
Nový!!: Římský císař a Traianus · Vidět víc »
Trůn
Zakázaného města i světa. Řady bran a průchodů, kterými musel návštěvník projít, než stanul před císařem, měly vzbudit úctu. Trůn nebo také (vladařský) stolec, je oficiální obřadní křeslo nebo sedadlo, na nějž usedá monarcha – panovník (císař, král apod.), zejména při státních nebo slavnostních příležitostech.
Nový!!: Římský císař a Trůn · Vidět víc »
Trebonianus Gallus
Gaius Vibius Trebonianus Gallus (kol. 206 Perusia – srpen 253 u Interamny) byl římský císař vládnoucí spolu se svým synem Volusianem v letech 251–253.
Nový!!: Římský císař a Trebonianus Gallus · Vidět víc »
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Nový!!: Římský císař a Tribut · Vidět víc »
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Nový!!: Římský císař a Uzurpátor · Vidět víc »
Valens
Flavius Iulius Valens (328 – 9. srpna 378) byl římský císař v letech 364 až 378.
Nový!!: Římský císař a Valens · Vidět víc »
Valentinianus I.
Flavius Valentinianus známý jako Valentinianus I. (321 Cibalae – 17. listopadu 375 Brigetio) byl římský císař vládnoucí od roku 364 až do své smrti, zakladatel valentiniánské dynastie.
Nový!!: Římský císař a Valentinianus I. · Vidět víc »
Valentinianus II.
Flavius Valentinianus, známý jako Valentinianus II., případně Valentinián II. (podzim 371, patrně Augusta Treverorum – 15. května 392, Vienna), byl římský císař panující od 22. listopadu 375 do 15. května 392 na západě impéria.
Nový!!: Římský císař a Valentinianus II. · Vidět víc »
Valentinianus III.
Flavius Placidius Valentinianus (2. července 419 – 16. března 455), známý jako Valentinianus III., byl západořímský císař od roku 425 až do své smrti.
Nový!!: Římský císař a Valentinianus III. · Vidět víc »
Valentiniánská dynastie
Valentiniana I., císaře Západořímské říše v letech 364 až 375 Valentiniánská dynastie byla císařská dynastie vládnoucí římské říši ve druhé polovině 4.
Nový!!: Římský císař a Valentiniánská dynastie · Vidět víc »
Valerianus
Publius Licinius Valerianus (Valerián; cca 190/200 – po 260) byl římský císař vládnoucí spolu se svým synem Gallienem v letech 253–260.
Nový!!: Římský císař a Valerianus · Vidět víc »
Valerius Valens
Aurelius Valerius Valens (??–314) byl římský císař panující jako spoluvladař východního císaře Licinia od 8. října 314 do konce téhož roku.
Nový!!: Římský císař a Valerius Valens · Vidět víc »
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Nový!!: Římský císař a Vandalové · Vidět víc »
Vespasianus
Titus Flavius Vespasianus (17. listopadu 9, Falacrinae – 23. června 79, Aquae Cutiliae), běžně známý jako Vespasianus (česky Vespasián), byl římský císař od roku 69 až do své smrti.
Nový!!: Římský císař a Vespasianus · Vidět víc »
Vitellius
Aulus Vitellius (24. září 15 – 22. prosince 69 v Římě) byl římským císařem od 16. dubna 69 až do okamžiku svého úmrtí.
Nový!!: Římský císař a Vitellius · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Římský císař a Vizigóti · Vidět víc »
Volusianus
Gaius Vibius Afinius Gallus Veldumnianus Volusianus (kolem 230 – srpen 253 u Interamny) byl římský císař vládnoucí v letech 251–253.
Nový!!: Římský císař a Volusianus · Vidět víc »
Vyplenění Říma (410)
Vyplenění Říma v roce 410 bylo historickou událostí, ke které došlo 24. srpna roku 410.
Nový!!: Římský císař a Vyplenění Říma (410) · Vidět víc »
Vyplenění Říma (455)
Vyplenění Říma v roce 455 Vandaly, vedenými králem Geiserichem, představuje druhé vydrancování někdejšího hlavního města Římské říše barbary v 5. století.
Nový!!: Římský císař a Vyplenění Říma (455) · Vidět víc »
Zákonnost
Zákonnost (legalita) vyjadřuje nejen povinnosti dodržovat zákon, ale také konstrukci, že právní norma může být vydána jen na základě zákonem stanoveného postupu, zákonem oprávněným subjektem v zákonem stanovené formě.
Nový!!: Římský císař a Zákonnost · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Římský císař a Západořímská říše · Vidět víc »
Zenobie
Zenobia na minci jako římská císařovna Septimia Zenobia, počeštěně Zenobie (kolem 240, Palmýra – po 274, Řím), byla v letech 267/268–272 královna syrské Palmýry a v roce 272 společně se svým synem Vaballathem vzdorocísařovna římského císaře Aureliana (270–275).
Nový!!: Římský císař a Zenobie · Vidět víc »
Zenon (císař)
Zenon (lat. Zeno) byl východořímský císař od 9. února 474 do 9. dubna 491 (s dvacetiměsíčním přerušením v letech 475–476).
Nový!!: Římský císař a Zenon (císař) · Vidět víc »
79
Bez popisu.
Nový!!: Římský císař a 79 · Vidět víc »
80
Bez popisu.
Nový!!: Římský císař a 80 · Vidět víc »
