Rychlejší přístup než prohlížeči!
194 vztahy: Abdul Ahad Mómand, Afghánistán, Akcelerometr, Akumulátor, Alexandr Balandin, Alexandr Kaleri, Alexandr Lavejkin, Alexandr Lazutkin, Alexandr Pavlovič Alexandrov, Alexandr Serebrov, Alexandr Viktorenko, Almaz, Anatolij Solovjov, Andrew Sydney Withiel Thomas, Apsida (astronomie), Astrofyzika, Astronauti ESA, Atlantis (raketoplán), Atlantský oceán, Atmosféra, Atmosféra Země, Atmosférický tlak, Austrálie, Autobus, Boris Jelcin, Buran, Chladicí médium, Columbia (raketoplán), Dálkový průzkum Země, Dekomprese, Diol, Discovery (raketoplán), Ekologie, Elektrická energie, Elipsa, Eněrgija, Eroze, Fidži, Filipíny, Freedom (kosmická stanice), Gennadij Padalka, Gyroskop, Hmotnost, Ion, Japonsko, Jean-Loup Chrétien, Jednotka správy paměti, Jerry Michael Linenger, Jižní Amerika, Jurij Romaněnko, ..., Koordinovaný světový čas, Koroljov (město), Kosmický raketoplán, Kosmodrom, Kosmodrom Bajkonur, Kosmonaut, Kristall, Kužel, Kurz, Kvant-1, Kvant-2, Kyslík, Leonid Kizim, Letní čas, Mezinárodní vesmírná stanice, Michael Foale, Ministerstvo všeobecného strojírenství, Mir (modul), Moskva, Musa Manarov, Nadi, NASA, Navigace, Nikolaj Budarin, Norman Thagard, Nosná raketa, Oběžná dráha, Oblak, Oceán, Odpadní voda, Orientační systém, Orlan, Oxid uhličitý, Pavel Vinogradov, Přechodová komora, Počítač, Požár, Polovodič, Priroda, Program Saljut, Program Shuttle-Mir, Progress, Proton (nosná raketa), Proton-K, Radioaktivita, Rentgenové záření, RKK Eněrgija, Roskosmos, Rusko, Saljut 7, Sergej Zaljotin, Seznam posádek stanice Mir, Shannon Lucidová, Skafandr, Slunce, Sluneční erupce, Sojuz (kosmická loď), Sojuz T-15, Sojuz TM-1, Sojuz TM-11, Sojuz TM-2, Sojuz TM-21, Sojuz TM-3, Sojuz TM-30, Sojuz TM-6, Sojuz TM-8, Sojuz TM-9, Sojuz-T, Sojuz-TM, Solární panel, Sovětský svaz, Space Shuttle, Spektr, Spojené státy americké, Středisko řízení letů Roskosmosu, Středisko řízení vesmírných letů, Středozemní moře, STS-71, STS-74, STS-79, STS-9, STS-91, Studená válka, Stykový modul, Supernova, Telekomunikační družice, Teplota, Tichý oceán, TKS (kosmická loď), Tlak, Tojohiro Akijama, Toulouse, Ulf Merbold, Ultrafialové záření, Universal Time, Valentin Gluško, Valerij Korzun, Valerij Poljakov, Vasilij Ciblijev, Výstup do vesmíru, Vesmír, Vesmírná stanice, Vladimir Alexejevič Solovjov, Vladimir Titov, Vlhkost vzduchu, Voda, Vysavač, Vzduch, Záření gama, Záchod, Země, 1. červen, 10. červen, 12. listopad, 15. červen, 15. březen, 15. listopad, 16. únor, 19. únor, 1970–1979, 1976, 1986, 1987, 1989, 1990, 1995, 1996, 1997, 1998, 1P/Halley, 2. červen, 20. květen, 2000, 2001, 23. březen, 23. duben, 25. červen, 26. duben, 26. listopad, 31. březen, 31. květen, 6. prosinec, 7. březen, 9. duben. Rozbalte index (144 více) »
Abdul Ahad Mómand
Abdul Ahad Mómand (1. ledna 1959 Sardah, provincie Ghazní, Afghánistán) je bývalý afghánský kosmonaut.
Nový!!: Mir a Abdul Ahad Mómand · Vidět víc »
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
Nový!!: Mir a Afghánistán · Vidět víc »
Akcelerometr
Digitální akcelerometr v tabletu Akcelerometr je součástka nebo přístroj měřící zrychlení, a to jak posuvné, tak rotační.
Nový!!: Mir a Akcelerometr · Vidět víc »
Akumulátor
Akumulátor je technické zařízení na opakované uchovávání energie, obvykle elektrické.
Nový!!: Mir a Akumulátor · Vidět víc »
Alexandr Balandin
Alexandr Nikolajevič Balandin Баландин, Александр Николаевич (* 30. července 1953 ve Frjazinu, Moskevská oblast, RSFSR – dnes Rusko) je bývalý sovětský kosmonaut, který pracoval pět měsíců na stanici Mir.
Nový!!: Mir a Alexandr Balandin · Vidět víc »
Alexandr Kaleri
Alexandr Jurjevič Kaleri (* 13. května 1956 v Jurmale, Lotyšské SSR, SSSR) je od dubna 1984 sovětský, resp.
Nový!!: Mir a Alexandr Kaleri · Vidět víc »
Alexandr Lavejkin
Alexandr Ivanovič Lavejkin,, (* 21. dubna 1951 Moskva, RSFSR, Sovětský svaz), je bývalý sovětský inženýr a kosmonaut.
Nový!!: Mir a Alexandr Lavejkin · Vidět víc »
Alexandr Lazutkin
Alexandr Ivanovič Lazutkin (* 30. října 1957 v Moskvě, RSFSR, SSSR) byl od května 1992 ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů RKK Eněrgija.
Nový!!: Mir a Alexandr Lazutkin · Vidět víc »
Alexandr Pavlovič Alexandrov
Alexandr Pavlovič Alexandrov (* 20. února 1943 Moskva) je bývalý sovětský kosmonaut (resp. od roku 1991 kosmonaut Ruska) z orbitálních stanic a Sojuzů a dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu (23. listopadu 1983 a 29. prosince 1987).
Nový!!: Mir a Alexandr Pavlovič Alexandrov · Vidět víc »
Alexandr Serebrov
Alexandr Alexandrovič Serebrov, (15. února 1942 v Moskvě – 12. listopadu 2013 tamtéž) byl sovětský kosmonaut ruské národnosti, který se zúčastnil čtyř misí na oběžnou dráhu Země či k orbitálním stanicím Saljut 7 a Mir.
Nový!!: Mir a Alexandr Serebrov · Vidět víc »
Alexandr Viktorenko
Alexandr Stěpanovič Viktorenko (29. března 1947, Olginka, Kazašská SSR, SSSR – 10. srpna 2023) byl sovětský vojenský pilot, od května 1978 sovětský a později ruský kosmonaut, člen armádního oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů, 201. člověk ve vesmíru.
Nový!!: Mir a Alexandr Viktorenko · Vidět víc »
Almaz
Program Almaz (Алмаз - „diamant“) byla série vojenských vesmírných stanic vyslaných do vesmíru Sovětským svazem pod názvem Saljut.
Nový!!: Mir a Almaz · Vidět víc »
Anatolij Solovjov
Anatolij Jakovlevič Solovjov (* 16. ledna 1948 Litevská SSR, SSSR) je bývalý sovětský, resp.
Nový!!: Mir a Anatolij Solovjov · Vidět víc »
Andrew Sydney Withiel Thomas
Andrew Sydney Withiel Thomas (* 18. prosince 1951 v Adelaide, Jižní Austrálie) je australsko-americký strojní inženýr a kosmonaut.
Nový!!: Mir a Andrew Sydney Withiel Thomas · Vidět víc »
Apsida (astronomie)
'''Apsida''' 1) apoapsida; 2) periapsida/perifokus; 3) centrální těleso Apsida je bod dráhy kosmického tělesa, v němž se nachází buď nejblíže, nebo nejdále od ohniska dráhy, v němž se nachází centrální těleso soustavy, přesněji hmotný střed (těžiště) popisované soustavy kosmických těles.
Nový!!: Mir a Apsida (astronomie) · Vidět víc »
Astrofyzika
světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.
Nový!!: Mir a Astrofyzika · Vidět víc »
Astronauti ESA
Astronauti ESA jsou členové sboru astronautů Evropské kosmické agentury (European Astronaut Corps).
Nový!!: Mir a Astronauti ESA · Vidět víc »
Atlantis (raketoplán)
Raketoplán Atlantis při startu mise STS-27 Floridě Atlantis (ev. č. OV-104) je čtvrtý raketoplán NASA.
Nový!!: Mir a Atlantis (raketoplán) · Vidět víc »
Atlantský oceán
Atlantský oceán (též Atlantický oceán), jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou.
Nový!!: Mir a Atlantský oceán · Vidět víc »
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Nový!!: Mir a Atmosféra · Vidět víc »
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Nový!!: Mir a Atmosféra Země · Vidět víc »
Atmosférický tlak
Torricelliho pokus Atmosférický tlak je způsoben silou, kterou působí atmosféra planety (obvykle chápána Země) na jednotkovou plochu v daném místě.
Nový!!: Mir a Atmosférický tlak · Vidět víc »
Austrálie
Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.
Nový!!: Mir a Austrálie · Vidět víc »
Autobus
Drážďanech Autobus na pohlednici z doby kolem roku 1900 Autobus je motorové vozidlo určené pro přepravu většího počtu osob po silnici.
Nový!!: Mir a Autobus · Vidět víc »
Boris Jelcin
Boris Nikolajevič Jelcin (1. února 1931, Butka – 23. dubna 2007 Moskva) byl ruský politik.
Nový!!: Mir a Boris Jelcin · Vidět víc »
Buran
Kosmoplán Buran na hřbetu letadla Antonov An-225 na aeroshow v Paříži Raketoplán Buran (exemplář OK-GLI) v Technickém muzeu ve Špýru, Německo. Amerického raketoplánu a soustavy Eněrgija-Buran Buran (Буран) byl sovětský raketoplán s identifikačním číslem OK-1.01, který byl postaven v roce 1986 jako součást programu Eněrgija-Buran.
Nový!!: Mir a Buran · Vidět víc »
Chladicí médium
Chladicí médium je tekutina, která proudí skrz zařízení, aby ho ochránila před přehřátím a přenášela teplo produkované tímto zařízením do jiného zařízení, kde se využije nebo rozptýlí.
Nový!!: Mir a Chladicí médium · Vidět víc »
Columbia (raketoplán)
Start Columbie při misi STS-1 Start poslední mise (2:01 min) Columbia byl raketoplán NASA (ev. č. OV-102), vypuštěný jako první na oběžnou dráhu.
Nový!!: Mir a Columbia (raketoplán) · Vidět víc »
Dálkový průzkum Země
satelitních snímků Země, pořízených zejména pomocí senzoru MODIS, neseného družicí Terra americké NASA. Dálkový průzkum Země (DPZ) je moderní metoda získávání informací o objektech a jevech na povrchu planety Země bez nutnosti fyzického kontaktu.
Nový!!: Mir a Dálkový průzkum Země · Vidět víc »
Dekomprese
Dekomprese obecně je snížení tlaku okolního prostředí.
Nový!!: Mir a Dekomprese · Vidět víc »
Diol
#PŘESMĚRUJ Dioly.
Nový!!: Mir a Diol · Vidět víc »
Discovery (raketoplán)
Start raketoplánu Discovery při letu STS-114 v červenci 2005 Washingtonu D.C. Space Shuttle Discovery je raketoplán NASA s oficiálním číselným označením OV-103.
Nový!!: Mir a Discovery (raketoplán) · Vidět víc »
Ekologie
Ekologie (z řeckého: οἶκος „obydlí“ A -λογία, „nauka“) je věda, jež se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím.
Nový!!: Mir a Ekologie · Vidět víc »
Elektrická energie
Elektrická energie je schopnost elektromagnetického pole konat elektrickou práci.
Nový!!: Mir a Elektrická energie · Vidět víc »
Elipsa
Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.
Nový!!: Mir a Elipsa · Vidět víc »
Eněrgija
Srovnání velikosti nosiče Sojuz, amerického raketoplánu a soustavy rakety Eněrgija s ruským raketoplánem Buran Eněrgija (– „energie“) byla sovětská nosná raketa navržená pro vynášení raketoplánu Buran.
Nový!!: Mir a Eněrgija · Vidět víc »
Eroze
Eroze způsobená tekoucí vodou v korytu orbou Eroze (z latinského erosio; erodere.
Nový!!: Mir a Eroze · Vidět víc »
Fidži
Fidži (fidžijskou hindštinou फ़िजी, Fijī), plným názvem Fidžijská republika, je stát v Oceánii.
Nový!!: Mir a Fidži · Vidět víc »
Filipíny
Filipíny, plným názvem Filipínská republika, jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii.
Nový!!: Mir a Filipíny · Vidět víc »
Freedom (kosmická stanice)
Kosmická stanice Freedom - představa umělce, 1991 Freedom (česky Svoboda) bylo označení připravované a nerealizované orbitální stanice Spojených států amerických.
Nový!!: Mir a Freedom (kosmická stanice) · Vidět víc »
Gennadij Padalka
Gennadij Ivanovič Padalka (* 21. června 1958 v Krasnodaru, RSFSR) byl původně vojenský letec, od dubna 1989 je sovětský, po rozpadu Sovětského svazu ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina.
Nový!!: Mir a Gennadij Padalka · Vidět víc »
Gyroskop
Gyroskop v činnosti. Rotor (rotující setrvačník uprostřed) zachovává svou polohu bez ohledu na polohu vnějšího rámu. Gyroskop je zařízení využívané v navigaci.
Nový!!: Mir a Gyroskop · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Mir a Hmotnost · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Mir a Ion · Vidět víc »
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Nový!!: Mir a Japonsko · Vidět víc »
Jean-Loup Chrétien
Jean-Loup Chrétien (* 20. srpna 1938 La Rochelle, Francie) je první francouzský kosmonaut.
Nový!!: Mir a Jean-Loup Chrétien · Vidět víc »
Jednotka správy paměti
Jednotka správy paměti pro mikroprocesor Motorola 68010 v podobě samostatného obvodu Motorola 68451 Memory management unit (MMU) je v informatice součást mikroprocesoru umožňující přístup do virtuální paměti (dříve samostatná hardwarová součást mimo procesor).
Nový!!: Mir a Jednotka správy paměti · Vidět víc »
Jerry Michael Linenger
Jerry Michael Linenger (*16. ledna 1955 v Mount Clemens, stát Michigan, USA), doktor filozofie, medicíny a americký kosmonaut.
Nový!!: Mir a Jerry Michael Linenger · Vidět víc »
Jižní Amerika
Jižní Amerika je jižní část amerického kontinentu.
Nový!!: Mir a Jižní Amerika · Vidět víc »
Jurij Romaněnko
Jurij Viktorovič Romaněnko,, (*1. srpna 1944 ve vesnici Koltubanovskij, Orenburská oblast SSSR), je sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské národnosti.
Nový!!: Mir a Jurij Romaněnko · Vidět víc »
Koordinovaný světový čas
Koordinovaný světový čas, UTC (anglicky, francouzsky) je základem systému občanského času, jednotlivá časová pásma jsou definována svými odchylkami od UTC.
Nový!!: Mir a Koordinovaný světový čas · Vidět víc »
Koroljov (město)
Koroljov je město v Moskevské oblasti Ruska, dříve známé jako Podlipki či Kaliningrad u Moskvy.
Nový!!: Mir a Koroljov (město) · Vidět víc »
Kosmický raketoplán
Columbia Kosmický raketoplán je dopravní prostředek určený k dopravě na orbitální dráhu kolem Země.
Nový!!: Mir a Kosmický raketoplán · Vidět víc »
Kosmodrom
Kosmodrom Bajkonur (Kazachstán) Nejvýznamnější kosmodromy na mapě světa (2013) Kosmodrom je místo se souborem pozemních zařízení, potřebných ke startu kosmických raket.
Nový!!: Mir a Kosmodrom · Vidět víc »
Kosmodrom Bajkonur
Kosmodrom Bajkonur (kazašsky, Bayqoñır ğarış aylağı; rusky) je kosmodrom (základna pro starty kosmických raket) v Kazachstánu používaný od počátku kosmické éry Sovětským svazem a později Ruskem.
Nový!!: Mir a Kosmodrom Bajkonur · Vidět víc »
Kosmonaut
Americký astronaut ve volném prostoru (1984) Kosmonaut nebo též astronaut či tchajkonaut je člověk, který uskutečnil kosmický let nebo absolvoval přípravu na let.
Nový!!: Mir a Kosmonaut · Vidět víc »
Kristall
Kristall (index GRAU 11F77T, typové označení 77KST, výrobní číslo 172-01) byl technologický modul Miru, čtvrtý v pořadí.
Nový!!: Mir a Kristall · Vidět víc »
Kužel
Kužel je trojrozměrný geometrický tvar, který vznikne jako průnik kuželového prostoru a rovinné vrstvy.
Nový!!: Mir a Kužel · Vidět víc »
Kurz
Slovo kurz či kurs se užívá ve více významech:;příjmení.
Nový!!: Mir a Kurz · Vidět víc »
Kvant-1
Kvant-1 nebo jen Kvant byl jeden z modulů kosmické stanice Mir, první specializovaný modul stanice.
Nový!!: Mir a Kvant-1 · Vidět víc »
Kvant-2
Kvant-2 (index GRAU 11F11D, typové označení 77KSD, výrobní číslo 171-01) byl třetí modul stanice Mir (po základním bloku a modulu Kvant).
Nový!!: Mir a Kvant-2 · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Mir a Kyslík · Vidět víc »
Leonid Kizim
Leonid Děnisovič Kizim (5. srpna 1941 Krasnyj Lyman, Doněcká oblast Ukrajinské SSR – 14. června 2010 Moskva) byl vojenský letec a sovětský kosmonaut ukrajinské národnosti.
Nový!!: Mir a Leonid Kizim · Vidět víc »
Letní čas
Letní čas nikdy nezaveden Jaro – posun o jednu hodinu dopředu; ve střední Evropě z 2:00 na 3:00 Podzim – posun o jednu hodinu zpět; ve střední Evropě z 3:00 na 2:00 Letní čas je označení systémové úpravy měření a udávání času, při které se v určité oblasti po část roku (v době léta a okolo něj) nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, nýbrž čas posunutý dopředu, obvykle o 1 hodinu.
Nový!!: Mir a Letní čas · Vidět víc »
Mezinárodní vesmírná stanice
Mezinárodní vesmírná stanice (МКС), známější pod zkratkou ISS, je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice.
Nový!!: Mir a Mezinárodní vesmírná stanice · Vidět víc »
Michael Foale
Anglický fyzik Colin Michael Foale (* 6. ledna 1957 v Louthu, Lincolnshire, Anglie) je od srpna 1987 astronautem NASA.
Nový!!: Mir a Michael Foale · Vidět víc »
Ministerstvo všeobecného strojírenství
Ministerstvo všeobecného strojírenství byl dvakrát použitý název orgánu státní správy v Sovětském svazu.
Nový!!: Mir a Ministerstvo všeobecného strojírenství · Vidět víc »
Mir (modul)
Nákres základního bloku stanice Mir Řez modulem Mir Modul Mir či Základní blok, někdy nazývaný jednoduše Mir (v ruštině Мир) je první vypuštěný modul (typ Zarja) kosmické stanice Mir.
Nový!!: Mir a Mir (modul) · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Mir a Moskva · Vidět víc »
Musa Manarov
Musa Chiramanovič Manarov,, (* 22. března 1951 Baku, Ázerbájdžánská SSR) je bývalý sovětský letecký inženýr a kosmonaut.
Nový!!: Mir a Musa Manarov · Vidět víc »
Nadi
Kostel u letiště Nadi je třetí největší město na Fidži.
Nový!!: Mir a Nadi · Vidět víc »
NASA
Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.
Nový!!: Mir a NASA · Vidět víc »
Navigace
Navigace je postup a činnost, jimiž lze kdekoliv na zeměkouli stanovit svou polohu a nalézt cestu ke stanovenému cíli, která je podle zvolených kritérií nejvhodnější (například nejrychlejší, nejkratší atd.).
Nový!!: Mir a Navigace · Vidět víc »
Nikolaj Budarin
Nikolaj Michajlovič Budarin (* 29. dubna 1953 v Kirje, vesnici v Čuvašské ASSR, RSFSR, SSSR) byl od února 1989 sovětský (resp. po rozpadu SSSR ruský) kosmonaut, člen oddílu kosmonautů RKK Eněrgija.
Nový!!: Mir a Nikolaj Budarin · Vidět víc »
Norman Thagard
Norman Earl Thagard (* 3. července 1943 v Marianně na Floridě, USA) je americký lékař a astronaut.
Nový!!: Mir a Norman Thagard · Vidět víc »
Nosná raketa
Nosná raketa (též kosmický nosič) je dopravní prostředek, poháněný raketovými motory a určený pro vynášení užitečných nákladů (umělých družic, kosmických sond, kosmických lodí) do vesmíru.
Nový!!: Mir a Nosná raketa · Vidět víc »
Oběžná dráha
Elementy dráhy Oběžná dráha nebo orbita je dráha, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy.
Nový!!: Mir a Oběžná dráha · Vidět víc »
Oblak
kumulus, které se tvoří za pěkného počasí stratokumulus shora > Oblak estetika Oblak je viditelná soustava malých částic vody nebo ledu (případně jiných látek) v atmosféře Země nebo jiných planet.
Nový!!: Mir a Oblak · Vidět víc »
Oceán
Oceán je velká masa vody (či jiné kapaliny) nalézající se na povrchu vesmírného tělesa, či pod některou z jeho vrstev (například ledem).
Nový!!: Mir a Oceán · Vidět víc »
Odpadní voda
Zelené řasy a sinice ve vodě signalizují znečištění vody vysokým obsahem dusíku a fosforu Odpadní voda je voda, jež byla člověkem využita k nějakému účelu a následně vypuštěna; její kvalita byla tímto užitím změněna, standardně pak zhoršena.
Nový!!: Mir a Odpadní voda · Vidět víc »
Orientační systém
Orientační systém zahrnuje nejrůznější cedule a štítky.
Nový!!: Mir a Orientační systém · Vidět víc »
Orlan
Mezinárodní vesmírné stanici. Viz též Orlan (umělkyně) Orlan je sada polopevných skafandrů zkonstruovaných firmou NPP Zvezda pro použití v sovětském a později ruském vesmírném programu.
Nový!!: Mir a Orlan · Vidět víc »
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Nový!!: Mir a Oxid uhličitý · Vidět víc »
Pavel Vinogradov
Pavel Vladimirovič Vinogradov (* 31. srpna 1953 v Magadanu, Magadanské oblasti, RSFSR, SSSR) je od května 1992 ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů RKK Eněrgija.
Nový!!: Mir a Pavel Vinogradov · Vidět víc »
Přechodová komora
Přechodová komora je prostor s vzduchotěsnými dveřmi, který umožňuje průchod osob a předmětů mezi prostředími s různým tlakem, nebo s jiným složením atmosféry.
Nový!!: Mir a Přechodová komora · Vidět víc »
Počítač
Počítač je číslicový elektronický stroj, který lze naprogramovat tak, aby automaticky prováděl posloupnosti aritmetických nebo logických operací (výpočty).
Nový!!: Mir a Počítač · Vidět víc »
Požár
Požár obytného domu v kanadském Massueville (2006) Požár je každé nežádoucí hoření, při kterém dochází.
Nový!!: Mir a Požár · Vidět víc »
Polovodič
Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.
Nový!!: Mir a Polovodič · Vidět víc »
Priroda
Priroda byl modul sovětské vesmírné stanice Mir určený pro dálkový průzkum Země.
Nový!!: Mir a Priroda · Vidět víc »
Program Saljut
Saljut (rusky Салю́т; „pozdrav“) byl sovětský program kosmických stanic a také název jednotlivých stanic tohoto programu.
Nový!!: Mir a Program Saljut · Vidět víc »
Program Shuttle-Mir
Znak programu Shuttle-Mir Program Shuttle-Mir byla dohoda o spolupráci ve vesmíru mezi Ruskem a Spojenými státy.
Nový!!: Mir a Program Shuttle-Mir · Vidět víc »
Progress
Progress (rus. Прогресс; „pokrok“) je automatická nákladní kosmická loď odvozená z pilotované transportní lodě typu Sojuz.
Nový!!: Mir a Progress · Vidět víc »
Proton (nosná raketa)
Proton (rusky Протон) je označení rodiny sovětských resp.
Nový!!: Mir a Proton (nosná raketa) · Vidět víc »
Proton-K
Proton-K (rusky Протон-К) je označení základní třístupňové verze sovětské respektive ruské nosné rakety rodiny Proton, dříve používané k vynášení těžkých družic, zejména kosmických stanic a jejich modulů na nízké oběžné dráhy kolem Země.
Nový!!: Mir a Proton-K · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Mir a Radioaktivita · Vidět víc »
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Nový!!: Mir a Rentgenové záření · Vidět víc »
RKK Eněrgija
#PŘESMĚRUJ RKK Energija.
Nový!!: Mir a RKK Eněrgija · Vidět víc »
Roskosmos
Státní korporace pro kosmické aktivity „Roskosmos“ (oficiální zkrácený název Roskosmos), je státní korporace zodpovědná za ruský kosmický program.
Nový!!: Mir a Roskosmos · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Mir a Rusko · Vidět víc »
Saljut 7
Saljut 7 byla orbitální stanice SSSR, poslední toho typu v programu Saljut, fungující na oběžné dráze Země v letech 1982 až 1991, tedy devět roků.
Nový!!: Mir a Saljut 7 · Vidět víc »
Sergej Zaljotin
Sergej Viktorovič Zaljotin (* 21. dubna 1962 v Ščjokinu, Tulské oblasti, RSFSR, SSSR) byl od srpna 1990 sovětský, resp.
Nový!!: Mir a Sergej Zaljotin · Vidět víc »
Seznam posádek stanice Mir
Mir v lednu 1997 Toto je chronologicky řazený seznam posádek stanice Mir.
Nový!!: Mir a Seznam posádek stanice Mir · Vidět víc »
Shannon Lucidová
Shannon Matilda Lucidová, rozená Wellsová (* 14. ledna 1943, Šanghaj, Čína), je americká astronautka z letů raketoplány STS.
Nový!!: Mir a Shannon Lucidová · Vidět víc »
Skafandr
Buzz Aldrin na Měsíci v ochranném skafandru Skafandr je druh ochranného obleku, který chrání uživatele před nepříznivým vlivem okolního prostředí.
Nový!!: Mir a Skafandr · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Mir a Slunce · Vidět víc »
Sluneční erupce
výronem hmoty, která se odehrála 31. srpna 2012. Sluneční erupce je prudký výbuch ve sluneční atmosféře s energií srovnatelnou s miliardou megatun TNT, běžně se pohybující okolo 1 milionu kilometrů v hodině (asi 0,1% rychlosti světla) a třeba i vyšší.
Nový!!: Mir a Sluneční erupce · Vidět víc »
Sojuz (kosmická loď)
Sojuz TMA-7 se přibližuje k Mezinárodní vesmírné stanici Sojuz (rus. Союз; „svaz“, fonetická výslovnost "sajuz") je označení řady sovětských resp.
Nový!!: Mir a Sojuz (kosmická loď) · Vidět víc »
Sojuz T-15
Sojuz T-15 byla sovětská kosmická loď typu Sojuz ve variantě Sojuz T, byla osmnáctou a poslední lodí své varianty.
Nový!!: Mir a Sojuz T-15 · Vidět víc »
Sojuz TM-1
Sojuz-TM 1 (označení 1986-035A) byla kosmická loď vyvinutá pro pilotovaný výsadek na orbitální stanici Mir.
Nový!!: Mir a Sojuz TM-1 · Vidět víc »
Sojuz TM-11
Sojuz TM-11 je označení sovětské kosmické lodi, ve které odstartovala mise k sovětské kosmické stanici Mir.
Nový!!: Mir a Sojuz TM-11 · Vidět víc »
Sojuz TM-2
Sojuz TM-2 je označení sovětské kosmické lodi, ve které odstartovala mise k sovětské kosmické stanici Mir.
Nový!!: Mir a Sojuz TM-2 · Vidět víc »
Sojuz TM-21
Sojuz TM-21 je označení ruské kosmické lodi, ve které odstartovala mise ke ruské kosmické stanici Mir.
Nový!!: Mir a Sojuz TM-21 · Vidět víc »
Sojuz TM-3
Sojuz TM-3 je označení sovětské kosmické lodi, ve které odstartovala mise k sovětské kosmické stanici Mir.
Nový!!: Mir a Sojuz TM-3 · Vidět víc »
Sojuz TM-30
Sojuz TM-30 (také MirCorp) je označení ruské kosmické lodi, ve které odstartovala ke 14leté ruské kosmické stanici Mir opravárenská mise.
Nový!!: Mir a Sojuz TM-30 · Vidět víc »
Sojuz TM-6
Sojuz TM-6 je označení sovětské kosmické lodi, ve které odstartovala mise k sovětské kosmické stanici Mir.
Nový!!: Mir a Sojuz TM-6 · Vidět víc »
Sojuz TM-8
Sojuz TM-8 je označení sovětské kosmické lodi, ve které odstartovala mise k sovětské kosmické stanici Mir.
Nový!!: Mir a Sojuz TM-8 · Vidět víc »
Sojuz TM-9
Sojuz TM-9 je označení sovětské kosmické lodi, ve které odstartovala mise k sovětské kosmické stanici Mir.
Nový!!: Mir a Sojuz TM-9 · Vidět víc »
Sojuz-T
Sojuz-T byla sovětská kosmická loď třetí generace.
Nový!!: Mir a Sojuz-T · Vidět víc »
Sojuz-TM
Sojuz-TM byla sovětská, později ruská kosmická loď čtvrté generace používaná pro lety k vesmírným stanicím Mir a Mezinárodní kosmické stanici.
Nový!!: Mir a Sojuz-TM · Vidět víc »
Solární panel
Solární panely na střeše domu Solární panely na střeše budovy Solární panel je tvořen solárními (fotovoltaickými) články, které mohou být tvořeny polovodičovými nebo organickými prvky, jež elektromagnetickou energii světla mění v energii elektrickou.
Nový!!: Mir a Solární panel · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Mir a Sovětský svaz · Vidět víc »
Space Shuttle
Logo projektu Space Shuttle (oficiálně Space Transportation System) byl americký program provozovaný vládní organizací NASA, v rámci kterého byly uskutečňovány pilotované lety do vesmíru za pomoci kosmických raketoplánů.
Nový!!: Mir a Space Shuttle · Vidět víc »
Spektr
Spektr (index GRAU 11F77O, typové označení 77KSO, výrobní číslo 173-01) byl modul Miru sloužící pro pozorování Země, zvláště pak přírodních zdrojů a atmosféry.
Nový!!: Mir a Spektr · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Mir a Spojené státy americké · Vidět víc »
Středisko řízení letů Roskosmosu
Středisko řízení letů (CUP) Roskosmosu je významnou složkou Centrálního vědeckovýzkumného institutu strojírenství (FGUP CNIImaš).
Nový!!: Mir a Středisko řízení letů Roskosmosu · Vidět víc »
Středisko řízení vesmírných letů
#PŘESMĚRUJ Středisko řízení kosmických letů.
Nový!!: Mir a Středisko řízení vesmírných letů · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Mir a Středozemní moře · Vidět víc »
STS-71
STS-71 byla mise raketoplánu Atlantis.
Nový!!: Mir a STS-71 · Vidět víc »
STS-74
STS-74 byla mise raketoplánu Atlantis, která byla součástí americko-ruského programu Shuttle-Mir.
Nový!!: Mir a STS-74 · Vidět víc »
STS-79
STS-76 byla mise raketoplánu Atlantis.
Nový!!: Mir a STS-79 · Vidět víc »
STS-9
STS-9 byla 6.
Nový!!: Mir a STS-9 · Vidět víc »
STS-91
STS-91 byla mise raketoplánu Discovery z června 1998.
Nový!!: Mir a STS-91 · Vidět víc »
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Nový!!: Mir a Studená válka · Vidět víc »
Stykový modul
Stykový modul byl modul sovětské vesmírné stanice Mir, zajišťující její spojení s americkým raketoplánem, protože spojení přes modul Kristall bylo komplikované.
Nový!!: Mir a Stykový modul · Vidět víc »
Supernova
Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.
Nový!!: Mir a Supernova · Vidět víc »
Telekomunikační družice
Telekomuniační satelit Advanced Extremely High Frequency (AEHF1) Telekomunikační družice jsou umělé družice (satelity) Země určené pro telekomunikace.
Nový!!: Mir a Telekomunikační družice · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Mir a Teplota · Vidět víc »
Tichý oceán
Tichý oceán nebo Pacifik (odvozené přídavné jméno tichomořský nebo pacifický) je největší oceán na Zemi.
Nový!!: Mir a Tichý oceán · Vidět víc »
TKS (kosmická loď)
Vesmírná loď TKS měla být pilotovaná kosmická loď určená k zásobování vojenských vesmírných stanic Almaz.
Nový!!: Mir a TKS (kosmická loď) · Vidět víc »
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Nový!!: Mir a Tlak · Vidět víc »
Tojohiro Akijama
Tojohiro Akijama (* 22. června 1942 v Tokiu, Japonsko), japonský novinář, byl zapsán v roce 1990 jako 239.
Nový!!: Mir a Tojohiro Akijama · Vidět víc »
Toulouse
Toulouse je město v jihozápadní Francii na řece Garonně, 580 km jižně od Paříže.
Nový!!: Mir a Toulouse · Vidět víc »
Ulf Merbold
Ulf Dietrich Merbold (* 20. června 1941 Greiz, Německo) je německý fyzik a astronaut, který třikrát letěl do vesmíru a stal se tak prvním západoněmeckým občanem ve vesmíru a prvním neameričanem, který letěl na kosmické lodi NASA.
Nový!!: Mir a Ulf Merbold · Vidět víc »
Ultrafialové záření
Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.
Nový!!: Mir a Ultrafialové záření · Vidět víc »
Universal Time
#PŘESMĚRUJ Světový čas.
Nový!!: Mir a Universal Time · Vidět víc »
Valentin Gluško
Valentin Petrovič Gluško (Vaľentin Pjetrovič Gluško;, Valentyn Petrovyč Hluško, Oděsa, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 10. ledna 1989, Moskva) byl sovětský vědec a konstruktér raketových motorů.
Nový!!: Mir a Valentin Gluško · Vidět víc »
Valerij Korzun
Valerij Grigorjevič Korzun, rusky Валерий Григорьевич Корзун, (* 3. května 1953 Krasnyj Sulin, Rostovská oblast, SSSR – nyní Rusko) je bývalý ruský kosmonaut z letů Sojuzů i raketoplánu, který strávil na orbitálních stanicích Mir a ISS přes rok svého života.
Nový!!: Mir a Valerij Korzun · Vidět víc »
Valerij Poljakov
Valerij Vladimirovič Poljakov (27. dubna 1942 Tula, Tulská oblast, RSFSR – 7. září 2022 Moskva) byl sovětský a od roku 1992 ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů Institutu lékařsko-biologických problémů (IMBP), 207. člověk ve vesmíru.
Nový!!: Mir a Valerij Poljakov · Vidět víc »
Vasilij Ciblijev
Vasilij Vasiljevič Ciblijev (* 20. února 1954 Orechovka, Krymská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR) je bývalý sovětský (resp. od 1992 ruský kosmonaut, v letech 1987–1998 člen oddílu kosmonautů Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Podnikl dva kosmické lety, vždy šlo o dlouhodobé pobyty na vesmírné stanici Mir. Celkem strávil ve vesmíru 381 dní, 15 hodin a 53 minut, provedl 6 výstupů do vesmíru, které trvaly celkem 19 hodin a 14 minut. Po odchodu z oddílu kosmonautů zůstal ve Středisku přípravy kosmonautů, v letech 2003–2009 jako jeho náčelník.
Nový!!: Mir a Vasilij Ciblijev · Vidět víc »
Výstup do vesmíru
Výstup do vesmíru (zkratka EVA) označuje souhrnně veškeré činnosti astronautů, které se provádějí mimo kosmickou loď.
Nový!!: Mir a Výstup do vesmíru · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Mir a Vesmír · Vidět víc »
Vesmírná stanice
Mezinárodní vesmírná stanice ISS v srpnu 2009 Vesmírná stanice nebo také kosmická stanice je zařízení určené pro pobyt lidí ve vesmíru.
Nový!!: Mir a Vesmírná stanice · Vidět víc »
Vladimir Alexejevič Solovjov
Vladimír Alexejevič Solovjov, (* 11. listopadu 1946 Moskva) je bývalý sovětský kosmonaut ruské národnosti, nyní (2011) první zástupce generálního konstruktéra společnosti RKK Eněrgija.
Nový!!: Mir a Vladimir Alexejevič Solovjov · Vidět víc »
Vladimir Titov
Vladimír Georgijevič Titov (* 1. ledna 1947 Sretensk, Čitská oblast RSFSR (nyní Rusko) je sovětský a ruský kosmonaut ruské národnosti ze Sojuzů, raketoplánu a stanice Mir, bývalý světový rekordman v délce pobytu ve vesmíru.
Nový!!: Mir a Vladimir Titov · Vidět víc »
Vlhkost vzduchu
Vlhkost vzduchu je jednou ze základních vlastností vzduchu.
Nový!!: Mir a Vlhkost vzduchu · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Mir a Voda · Vidět víc »
Vysavač
Vysavač Vysavač (též lux) je zařízení, které používá vzduchové čerpadlo pro vytvoření podtlaku pro vysávání vzduchu, jehož prouděním pak dochází k odsávání nečistot a prachu.
Nový!!: Mir a Vysavač · Vidět víc »
Vzduch
mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km.
Nový!!: Mir a Vzduch · Vidět víc »
Záření gama
Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.
Nový!!: Mir a Záření gama · Vidět víc »
Záchod
Záchod či toaleta je hygienické zařízení, které zachycuje lidskou moč a výkaly a někdy také toaletní papír, obvykle za účelem jejich likvidace.
Nový!!: Mir a Záchod · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Mir a Země · Vidět víc »
1. červen
1.
Nový!!: Mir a 1. červen · Vidět víc »
10. červen
10.
Nový!!: Mir a 10. červen · Vidět víc »
12. listopad
12.
Nový!!: Mir a 12. listopad · Vidět víc »
15. červen
15.
Nový!!: Mir a 15. červen · Vidět víc »
15. březen
15.
Nový!!: Mir a 15. březen · Vidět víc »
15. listopad
15.
Nový!!: Mir a 15. listopad · Vidět víc »
16. únor
16.
Nový!!: Mir a 16. únor · Vidět víc »
19. únor
19.
Nový!!: Mir a 19. únor · Vidět víc »
1970–1979
Roky 1970–1979, souhrnně zvané 70.
Nový!!: Mir a 1970–1979 · Vidět víc »
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Nový!!: Mir a 1976 · Vidět víc »
1986
1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Mir a 1986 · Vidět víc »
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Mir a 1987 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Mir a 1989 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mir a 1990 · Vidět víc »
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Nový!!: Mir a 1995 · Vidět víc »
1996
1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Mir a 1996 · Vidět víc »
1997
1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Mir a 1997 · Vidět víc »
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Mir a 1998 · Vidět víc »
1P/Halley
#PŘESMĚRUJ Halleyova kometa.
Nový!!: Mir a 1P/Halley · Vidět víc »
2. červen
2.
Nový!!: Mir a 2. červen · Vidět víc »
20. květen
20.
Nový!!: Mir a 20. květen · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Mir a 2000 · Vidět víc »
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Mir a 2001 · Vidět víc »
23. březen
23.
Nový!!: Mir a 23. březen · Vidět víc »
23. duben
23.
Nový!!: Mir a 23. duben · Vidět víc »
25. červen
25.
Nový!!: Mir a 25. červen · Vidět víc »
26. duben
26.
Nový!!: Mir a 26. duben · Vidět víc »
26. listopad
26.
Nový!!: Mir a 26. listopad · Vidět víc »
31. březen
31.
Nový!!: Mir a 31. březen · Vidět víc »
31. květen
31.
Nový!!: Mir a 31. květen · Vidět víc »
6. prosinec
6.
Nový!!: Mir a 6. prosinec · Vidět víc »
7. březen
7.
Nový!!: Mir a 7. březen · Vidět víc »
9. duben
9.
Nový!!: Mir a 9. duben · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Kosmická stanice Mir, Vesmírná stanice Mir.
