Rychlejší přístup než prohlížeči!
128 vztahy: A0620-00, Akreční disk, Aktivní galaktické jádro, Albert Einstein, Antičástice, Antihmota, Arthur Eddington, Atom, Atraktor, Časoprostor, Bílý trpaslík, Binární systém, Bod, Chandrasekharova mez, Charles Thomas Bolton, Cygnus X-1, De Sitterův prostoročas, Dilatace času, Druhý termodynamický zákon, Elektrický náboj, Elementární částice, Elipsoid, Eliptická galaxie, Entropie, Ergosféra, Evropská organizace pro jaderný výzkum, Foton, Galaxie, Galaxie Mléčná dráha, Global Positioning System, Gradient (matematika), Grava hvězda, Gravitační čočka, Gravitační kolaps, Gravitační konstanta, Gravitační singularita, Gravitační vlny, Gravitace, Hawkingovo záření, Hmota, Hmotnost, Holografický princip, Horizont událostí, Hvězdná černá díra, Hvězdokupa, Hypotéza kosmické cenzury, Informace, Ja'akov Bekenstein, John Archibald Wheeler, John Michell, ..., Karl Schwarzschild, Kerrova metrika, Kerrova–Newmanova metrika, Klasická fyzika, Královská společnost, Kulová hvězdokupa, Kvantová fyzika, Kvantová gravitace, Kvantová mechanika, Kvantová teorie pole, Kvarková hvězda, Kvasar, Magnetické pole, Magnetický náboj, Metrický prostor, Mikrokosmos, Moment hybnosti, Náboj (fyzika), Neutronová hvězda, Obří černá díra, Obecná teorie relativity, Occamova břitva, Okna vesmíru dokořán, Pierre Simon de Laplace, Planckovy jednotky, Podivnost, Práce (fyzika), Preonová hvězda, Princip neurčitosti, Pulsar, Q0906+6930, Reissnerova–Nordströmova metrika, Rentgenové záření, Robert Oppenheimer, Rudý posuv, Rychlost světla, S-hvězdy, Sagittarius A*, Schwarzschildův poloměr, Schwarzschildova metrika, Sférická soustava souřadnic, Slapová síla, Slunce, Sluneční hmotnost, Souhvězdí Labutě, Souhvězdí Velké medvědice, Spirální galaxie, Stephen Hawking, Strhávání časoprostoru, Subrahmanyan Chandrasekhar, Supernova, Světelný rok, Tření, Temná energie, Termodynamika černých děr, Termonukleární fúze, Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez, Trajektorie, Ultrafialové záření, University of Toronto, V404 Cyg, Vakuum, Velký hadronový urychlovač, Záření gama, Země, 1783, 1796, 1915, 1967, 1971, 1974, 1975, 1976, 20. století, 2004, 2008, 2014, 21. červen. Rozbalte index (78 více) »
A0620-00
A0620-00 je černá díra, která se nachází v souhvězdí Jednorožce.
Nový!!: Černá díra a A0620-00 · Vidět víc »
Akreční disk
Umělecká představa akrečního disku (červeně) s černou dírou a hvězdou hlavní posloupnosti Akreční disk je disková struktura vytvořená z rozptýleného materiálu obíhajícího okolo centrálního tělesa.
Nový!!: Černá díra a Akreční disk · Vidět víc »
Aktivní galaktické jádro
Aktivní galaxie M87 Aktivní galaktické jádro (AGN z anglického) je střed aktivní galaxie tvořený obří černou dírou obklopenou obrovskými rotujícími mračny plynu a prachu.
Nový!!: Černá díra a Aktivní galaktické jádro · Vidět víc »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Černá díra a Albert Einstein · Vidět víc »
Antičástice
V částicové fyzice pro každou částici látkySoučasný standardní model nevztahuje pojem antičástice na částice interakcí.
Nový!!: Černá díra a Antičástice · Vidět víc »
Antihmota
Antihmota je druh látky, která je složena z antičástic k běžným částicím, tzn.
Nový!!: Černá díra a Antihmota · Vidět víc »
Arthur Eddington
Sir Arthur Stanley Eddington (28. prosince 1882, Kendal, Spojené království - 22. listopadu 1944, Cambridge, Spojené království) byl britský astrofyzik.
Nový!!: Černá díra a Arthur Eddington · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Černá díra a Atom · Vidět víc »
Atraktor
Atraktor (anglicky attractor, z původně latinského attrahere přitahovat) je konečný stav systému.
Nový!!: Černá díra a Atraktor · Vidět víc »
Časoprostor
Časoprostor nebo také prostoročas je fyzikální pojem z teorie relativity sjednocující prostor a čas do jednoho čtyřrozměrného kontinua.
Nový!!: Černá díra a Časoprostor · Vidět víc »
Bílý trpaslík
Bílí trpaslíci Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti.
Nový!!: Černá díra a Bílý trpaslík · Vidět víc »
Binární systém
Dvojhvězda Albireo ze souhvězdí Labutě. Každá hvězda má jinou povrchovou teplotu, proto mají každá jiný barevný nádech. Oranžová je na povrchu chladnější, namodralá teplejší. Binární systém je v astronomii obecně systém dvou objektů, které se navzájem přitahují gravitační silou a obíhají okolo společného těžiště.
Nový!!: Černá díra a Binární systém · Vidět víc »
Bod
Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar.
Nový!!: Černá díra a Bod · Vidět víc »
Chandrasekharova mez
Chandrasekharova mez je maximální hmotnost bílého trpaslíka (jedno z konečných stádií života hvězdy), při které ještě zůstává stabilní.
Nový!!: Černá díra a Chandrasekharova mez · Vidět víc »
Charles Thomas Bolton
Charles Thomas Bolton (18. dubna1943 – 4. února 2021) byl americký astronom, jeden z prvních, kteří předložili pádné důkazy o existenci černé díry.
Nový!!: Černá díra a Charles Thomas Bolton · Vidět víc »
Cygnus X-1
Představa malíře o dvojhvězdě Cygnus X-1 Cygnus X-1 je zdroj rentgenového záření v souhvězdí Labutě a jeden z pravděpodobných kandidátů na černou díru.
Nový!!: Černá díra a Cygnus X-1 · Vidět víc »
De Sitterův prostoročas
De Sitterův prostoročas je obecně n-rozměrný útvar, který je obdobou hyperkoule v prostoru, a ve kterém lze použít Lorentzovu transformaci.
Nový!!: Černá díra a De Sitterův prostoročas · Vidět víc »
Dilatace času
Dilatace času (čili roztažení, zpomalení času) je fyzikální jev pozorovaný u všech objektů, které vzhledem k pozorovateli.
Nový!!: Černá díra a Dilatace času · Vidět víc »
Druhý termodynamický zákon
Druhý termodynamický zákon (též druhý termodynamický princip, druhá hlavní věta termodynamická nebo nesprávně druhá termodynamická věta) je důležitý termodynamický zákon určující přirozený směr, kterým přírodní procesy probíhají.
Nový!!: Černá díra a Druhý termodynamický zákon · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Černá díra a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Nový!!: Černá díra a Elementární částice · Vidět víc »
Elipsoid
Elipsoid Elipsoid je omezená kvadratická plocha.
Nový!!: Černá díra a Elipsoid · Vidět víc »
Eliptická galaxie
Obří eliptická galaxie NGC 4881 Eliptická galaxie je typ galaxie podle Hubbleovy klasifikace.
Nový!!: Černá díra a Eliptická galaxie · Vidět víc »
Entropie
Termodynamický systém s nízkou entropií - „zúženým“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy „vysokou“ schopností konat práci Termodynamický systém s vysokou entropií - „rozšířeným“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy nízkou schopností konat práci Entropie je jedním ze základních a nejdůležitějších pojmů ve fyzice, teorii pravděpodobnosti a teorii informace, matematice a mnoha dalších oblastech vědy teoretické i aplikované.
Nový!!: Černá díra a Entropie · Vidět víc »
Ergosféra
Ilustrace ergosféry Ergosféra je označení pro oblast, která se nachází kolem černé díry.
Nový!!: Černá díra a Ergosféra · Vidět víc »
Evropská organizace pro jaderný výzkum
Evropská organizace pro jaderný výzkum (původně, CERN) je mezinárodní organizace se sídlem v Ženevě zabývající se částicovou fyzikou.
Nový!!: Černá díra a Evropská organizace pro jaderný výzkum · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Černá díra a Foton · Vidět víc »
Galaxie
Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.
Nový!!: Černá díra a Galaxie · Vidět víc »
Galaxie Mléčná dráha
Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M. (1994).
Nový!!: Černá díra a Galaxie Mléčná dráha · Vidět víc »
Global Positioning System
#PŘESMĚRUJ GPS.
Nový!!: Černá díra a Global Positioning System · Vidět víc »
Gradient (matematika)
Ukázka gradientu (modré vektory) pro dvě různá skalární pole (černá představuje vyšší hodnotu skalární funkce). ''f''(''x'',''y'').
Nový!!: Černá díra a Gradient (matematika) · Vidět víc »
Grava hvězda
#PŘESMĚRUJ Gravastar.
Nový!!: Černá díra a Grava hvězda · Vidět víc »
Gravitační čočka
Gravitační čočka Gravitační čočka je astronomický pojem užívaný pro objekt s intenzivním gravitačním polem, který se nachází mezi pozorovatelem a zdrojem světla či jiného záření, přičemž tento objekt svým gravitačním polem zakřivuje paprsky vycházející ze zdroje podobně, jak tomu je u spojné čočky.
Nový!!: Černá díra a Gravitační čočka · Vidět víc »
Gravitační kolaps
Model mechanismu gravitačního kolapsu Gravitační kolaps (gravitační zhroucení) je velmi silná gravitační kontrakce, při které síly působící proti tlaku gravitace nestačí na zachování hydrostatické rovnováhy tělesa.
Nový!!: Černá díra a Gravitační kolaps · Vidět víc »
Gravitační konstanta
Gravitační konstanta (též Newtonova gravitační konstanta) je v Newtonově gravitačním zákoně konstanta úměrnosti mezi gravitační silou a součinem hmotností interagujících těles děleným kvadrátem jejich vzdálenosti.
Nový!!: Černá díra a Gravitační konstanta · Vidět víc »
Gravitační singularita
Gravitační singularita se nachází v centru černých děr.
Nový!!: Černá díra a Gravitační singularita · Vidět víc »
Gravitační vlny
Schéma gravitačních vln vyvolávané dvěma vzájemně obíhajícími hmotnými objekty (hvězdy, černé díry) Gravitační vlny jsou rychlostí světla se šířící vlnění gravitace, která se podle obecné teorie relativity projevuje zakřivením časoprostoru.
Nový!!: Černá díra a Gravitační vlny · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Černá díra a Gravitace · Vidět víc »
Hawkingovo záření
Simulovaný pohled na černou díru před trpasličí galaxií Velké Magellanovo mračno. Hawkingovo záření je tepelné záření černých děr prvně teoreticky popsané britským fyzikem Stephenem Hawkingem.
Nový!!: Černá díra a Hawkingovo záření · Vidět víc »
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Nový!!: Černá díra a Hmota · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Černá díra a Hmotnost · Vidět víc »
Holografický princip
Holografický princip je spekulativní dohad o teoriích kvantové gravitace, navržený Gerardem 't Hooftem a vylepšený Leonardem Susskindem, kteří tvrdí, že veškeré informace obsažené v objemu prostoru mohou být reprezentovány teorií fungující v hranici této oblasti.
Nový!!: Černá díra a Holografický princip · Vidět víc »
Horizont událostí
Horizont událostí je plocha v časoprostoru tvořící hranici, za kterou události nemohou ovlivnit pozorovatele.
Nový!!: Černá díra a Horizont událostí · Vidět víc »
Hvězdná černá díra
Hvězdná černá díra je černá díra vzniklá gravitačním kolapsem hvězdy.
Nový!!: Černá díra a Hvězdná černá díra · Vidět víc »
Hvězdokupa
Hvězdokupa je seskupení hvězd, které pohromadě udržuje gravitace.
Nový!!: Černá díra a Hvězdokupa · Vidět víc »
Hypotéza kosmické cenzury
Hypotéza kosmické cenzury je název pro dvě hypotézy matematické fyziky o struktuře singularit vzniklých v obecné teorii relativity.
Nový!!: Černá díra a Hypotéza kosmické cenzury · Vidět víc »
Informace
Informace (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.
Nový!!: Černá díra a Informace · Vidět víc »
Ja'akov Bekenstein
Ja'akov David Bekenstein (יעקב בקנשטיין,: Jacob Bekenstein; 1. května 1947 – 16. srpna 2015) byl izraelský teoretický fyzik, který přispěl k základům termodynamiky černých děr a ostatním aspektům spojitostí mezi informací a gravitací.
Nový!!: Černá díra a Ja'akov Bekenstein · Vidět víc »
John Archibald Wheeler
John Archibald Wheeler (9. července 1911 Jacksonville, USA – 13. dubna 2008) byl americký fyzik, který se zabýval teorií relativity a relativistickou astrofyzikou.
Nový!!: Černá díra a John Archibald Wheeler · Vidět víc »
John Michell
John Michell (25. prosince 1724 Eakring, Nottinghamshire – 29. dubna 1793 Thornhill, Yorkshire) byl anglický filosof, astronom a geolog, který se zasloužil o získání poznatků o černých dírách ve vesmíru.
Nový!!: Černá díra a John Michell · Vidět víc »
Karl Schwarzschild
Karl Schwarzschild (9. říjen 1873 – 11. květen 1916) byl německý fyzik a astronom.
Nový!!: Černá díra a Karl Schwarzschild · Vidět víc »
Kerrova metrika
Roy Kerr Kerrova metrika je stacionární, sféricky symetrické, vakuové řešení Einsteinových rovnic gravitace a popisuje prostoročas generovaný rotujícím hmotným tělesem.
Nový!!: Černá díra a Kerrova metrika · Vidět víc »
Kerrova–Newmanova metrika
Kerrova–Newmanova metrika je řešení Einsteinových rovnic obecné relativity, které popisuje gravitační pole v okolí nabité rotující hmoty.
Nový!!: Černá díra a Kerrova–Newmanova metrika · Vidět víc »
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Nový!!: Černá díra a Klasická fyzika · Vidět víc »
Královská společnost
Královská společnost (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge) je britská učená společnost čili akademie pro podporu věd, založená roku 1660 v Londýně.
Nový!!: Černá díra a Královská společnost · Vidět víc »
Kulová hvězdokupa
Kulová hvězdokupa 47 Tucanae v souhvězdí Tukan na jižní obloze. Kulové hvězdokupy jsou kulovité koncentrace hvězd, jejichž průměr se pohybuje řádově v desítkách světelných let a které obsahují statisíce až miliony hvězd.
Nový!!: Černá díra a Kulová hvězdokupa · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Černá díra a Kvantová fyzika · Vidět víc »
Kvantová gravitace
Kvantová gravitace je soubor otázek ve fyzice, k jejichž vyřešení je třeba zahrnout jak správnou teorii gravitace, kterou je s velkou přesností obecná teorie relativity Alberta Einsteina, tak i kvantovou mechaniku.
Nový!!: Černá díra a Kvantová gravitace · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Černá díra a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantová teorie pole
Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.
Nový!!: Černá díra a Kvantová teorie pole · Vidět víc »
Kvarková hvězda
Kvarková hvězda je hypotetický typ hvězdy, která je složená z kvarků, které odolávají tlaku gravitace.
Nový!!: Černá díra a Kvarková hvězda · Vidět víc »
Kvasar
polární výtrysk Kvazar či kvasar (transkripce anglického akronymu) je vesmírné těleso s výrazným rudým posuvem spektra.
Nový!!: Černá díra a Kvasar · Vidět víc »
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Nový!!: Černá díra a Magnetické pole · Vidět víc »
Magnetický náboj
#PŘESMĚRUJ Magnetické pole#Tok magnetické indukce.
Nový!!: Černá díra a Magnetický náboj · Vidět víc »
Metrický prostor
Metrický prostor je matematická struktura, pomocí které lze formálním způsobem definovat pojem vzdálenosti.
Nový!!: Černá díra a Metrický prostor · Vidět víc »
Mikrokosmos
Mikrokosmos (z řec. mikros, malý, a kosmos, svět, vesmír) znamená "svět v malém", v protikladu vůči makrokosmu.
Nový!!: Černá díra a Mikrokosmos · Vidět víc »
Moment hybnosti
Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.
Nový!!: Černá díra a Moment hybnosti · Vidět víc »
Náboj (fyzika)
Náboj je ve fyzice jedna z veličin, které jsou spojeny se zachováním kvantových čísel, jako například elektrický náboj v elektromagnetismu nebo barevný náboj v kvantové chromodynamice.
Nový!!: Černá díra a Náboj (fyzika) · Vidět víc »
Neutronová hvězda
Umělecká představa neutronové hvězdy (magnetaru) Neutronová hvězda je astronomické těleso tvořené převážně neutrony udržovanými pohromadě gravitační silou.
Nový!!: Černá díra a Neutronová hvězda · Vidět víc »
Obří černá díra
Nahoře: umělecké ztvárnění vtahování materiálu obří černou dírou ze sousední hvězdy.Dole: pravděpodobná zobrazení obří černé díry v galaxii RXJ 1242-11. Vlevo: rentgenové záření, vpravo: viditelné světlo.chandra.harvard.edu Počítačová simulace vzájemného pohybu dvou obřích černých děr Obří černá díra (nebo též černá veledíra či supermasivní černá díra) je černá díra o hmotnosti mezi 105 a 1010 slunečních hmotností.
Nový!!: Černá díra a Obří černá díra · Vidět víc »
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Nový!!: Černá díra a Obecná teorie relativity · Vidět víc »
Occamova břitva
Occamova (Ockhamova) břitva je princip logické úspornosti, od 19.
Nový!!: Černá díra a Occamova břitva · Vidět víc »
Okna vesmíru dokořán
Okna vesmíru dokořán je populárně naučný seriál natáčený v bratislavském studiu Československé televize, vysílaný od roku 1981 do roku 1991.
Nový!!: Černá díra a Okna vesmíru dokořán · Vidět víc »
Pierre Simon de Laplace
#PŘESMĚRUJ Pierre-Simon Laplace.
Nový!!: Černá díra a Pierre Simon de Laplace · Vidět víc »
Planckovy jednotky
Planckovy jednotky představují přirozený způsob zavedení fyzikálních jednotek tak, že gravitační konstanta, redukovaná Planckova konstanta a rychlost světla mají jednotkovou velikost.
Nový!!: Černá díra a Planckovy jednotky · Vidět víc »
Podivnost
Podivnost je kvantové číslo spojené s elementárními částicemi (zvláště hadrony).
Nový!!: Černá díra a Podivnost · Vidět víc »
Práce (fyzika)
Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp.
Nový!!: Černá díra a Práce (fyzika) · Vidět víc »
Preonová hvězda
Preonová hvězda by měl být hyperhustý objekt, složený z hypotetických subelementárních částic zvaných preony, z kterých by se měly skládat jak kvarky (spojující se v hadrony), tak leptony (jako elektron, mion, tauon a jejich neutrina).
Nový!!: Černá díra a Preonová hvězda · Vidět víc »
Princip neurčitosti
Heisenbergův princip neurčitosti (též relace neurčitosti) je matematická vlastnost dvou kanonicky konjugovaných veličin.
Nový!!: Černá díra a Princip neurčitosti · Vidět víc »
Pulsar
Animace rotující neutronové hvězdy Krabí mlhovině. Pulsary jsou rotující neutronové hvězdy, které vyzařují elektromagnetické záření.
Nový!!: Černá díra a Pulsar · Vidět víc »
Q0906+6930
Q0906+6930 je nejvzdálenější známý blazar (rudý posuv 5,47, vzdálenost 12,7 miliard světelných let), byl objeven v červenci 2004.
Nový!!: Černá díra a Q0906+6930 · Vidět víc »
Reissnerova–Nordströmova metrika
Reissnerova–Norströmova metrika je ve fyzice a astronomii statické řešení Einsteinových rovnic gravitačního pole, odpovídající gravitačnímu poli nabitého, nerotujícího, sféricky symetrického tělesa o hmotnosti M. Metrika byla objevena německým fyzikem Hansem Reissnerem a finským fyzikem Gunnarem Nordströmem.
Nový!!: Černá díra a Reissnerova–Nordströmova metrika · Vidět víc »
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Nový!!: Černá díra a Rentgenové záření · Vidět víc »
Robert Oppenheimer
J.
Nový!!: Černá díra a Robert Oppenheimer · Vidět víc »
Rudý posuv
spektrem Slunce (vlevo) Rudý posuv (též červený posuv) je prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření na straně přijímače.
Nový!!: Černá díra a Rudý posuv · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Černá díra a Rychlost světla · Vidět víc »
S-hvězdy
Znázorněné dráhy sedmi S- hvězd na velmi blízkých orbitách kolem centrální MBH podle orbitálních parametrů, které naměřil Ghez, Salim a spol. 3 S–hvězdy jsou hvězdy za hranicí 0.04 pc k jádru naší Galaxie.
Nový!!: Černá díra a S-hvězdy · Vidět víc »
Sagittarius A*
Sagittarius A* (zvaný „A-star“, standardní zkratka Sgr A*) je velmi velký, silně zářící a kompaktní zdroj rádiového záření nacházející se ve středu galaxie Mléčná dráha.
Nový!!: Černá díra a Sagittarius A* · Vidět víc »
Schwarzschildův poloměr
Schwarzschildův poloměr je charakteristická vzdálenost pro každou hmotnost.
Nový!!: Černá díra a Schwarzschildův poloměr · Vidět víc »
Schwarzschildova metrika
Schwarzschildova metrika je nejobecnějším statickým, sféricky symetrickým, vakuovým řešením Einsteinových rovnic gravitace bez elektrického náboje.
Nový!!: Černá díra a Schwarzschildova metrika · Vidět víc »
Sférická soustava souřadnic
Sférická soustava souřadnic (kulová soustava souřadnic) je soustava křivočarých souřadnic v prostoru, v níž jedna souřadnice (označovaná r) udává vzdálenost bodu od počátku souřadnic, druhá souřadnice (označovaná \varphi) udává úhel odklonu průvodiče bodu od osy x a třetí souřadnice (označovaná \theta) úhel mezi průvodičem a osou z. Sférické souřadnice se s mírnou obměnou užívají např.
Nový!!: Černá díra a Sférická soustava souřadnic · Vidět víc »
Slapová síla
Slapová síla je efekt gravitační síly a jejím důsledkem jsou např.
Nový!!: Černá díra a Slapová síla · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Černá díra a Slunce · Vidět víc »
Sluneční hmotnost
Sluneční hmotnost (M_\odot) je v astronomii základní jednotkou pro vyjádření hmotností hvězd a jejich systémů (galaxií, hvězdokup, planetárních mlhovin, apod.). Je to hmotnost látek, z níž se skládá Slunce: Hmotnost Slunce je přibližně 333 000 hmotností Země.
Nový!!: Černá díra a Sluneční hmotnost · Vidět víc »
Souhvězdí Labutě
Labuť (latinsky: Cygnus) je souhvězdí na severní obloze.
Nový!!: Černá díra a Souhvězdí Labutě · Vidět víc »
Souhvězdí Velké medvědice
Hevelia Velká medvědice je významné souhvězdí na severní obloze.
Nový!!: Černá díra a Souhvězdí Velké medvědice · Vidět víc »
Spirální galaxie
světelných let od Země Teoretické vysvětlení ramen galaxie jako hustotních vln orbit hvězd Spirální galaxie je typ galaxie podle Hubbleovy klasifikace.
Nový!!: Černá díra a Spirální galaxie · Vidět víc »
Stephen Hawking
Stephen William Hawking (8. ledna 1942 Oxford – 14. března 2018 Cambridge) byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel.
Nový!!: Černá díra a Stephen Hawking · Vidět víc »
Strhávání časoprostoru
Strhávání časoprostoru nebo také Lensův-Thirringův jev je jev časoprostoru, předpovídaný Einsteinovou obecnou teorií relativity, který je způsoben nestatickými stacionárními rozděleními hmoty-energie.
Nový!!: Černá díra a Strhávání časoprostoru · Vidět víc »
Subrahmanyan Chandrasekhar
Subrahmanyan Chandrasekhar (19. října 1910 Láhaur, dnes Pákistán – 21. srpna 1995 Chicago) byl americký astrofyzik a matematik indického původu.
Nový!!: Černá díra a Subrahmanyan Chandrasekhar · Vidět víc »
Supernova
Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.
Nový!!: Černá díra a Supernova · Vidět víc »
Světelný rok
Model vzdálenosti deseti světelných let, hvězdy Sirius a sto světelných let od Země Světelný rok (značka jednotky ly či l.y., z angl. light-year) je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii.
Nový!!: Černá díra a Světelný rok · Vidět víc »
Tření
Jako tření označujeme vznik tečné síly ve styčné ploše mezi dvěma tělesy.
Nový!!: Černá díra a Tření · Vidět víc »
Temná energie
Grafické znázornění předpokládaného rozložení hmoty a energie ve vesmíru v současné době a před 13,7 miliardami let. Temná energie nebo také skrytá energie je hypotetická energie rovnoměrně rozložená v prostoru (kosmologická konstanta) nebo nerovnoměrně rozložená (kvintesence), zavedená jako teoretický koncept pro vysvětlení zrychlování rozpínání se vesmíru.
Nový!!: Černá díra a Temná energie · Vidět víc »
Termodynamika černých děr
Ve fyzice je termodynamika černých děr oblastí výzkumu, která hledá sjednocení termodynamických zákonů s existencí horizontu událostí černé díry.
Nový!!: Černá díra a Termodynamika černých děr · Vidět víc »
Termonukleární fúze
deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.
Nový!!: Černá díra a Termonukleární fúze · Vidět víc »
Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez
Tolmanova-Oppenheimerova-Volkoffova mez (někdy také Landau-Oppenheimer-Volkoffova mez) je horní hranice pro hmotnost, kterou může mít těleso složené z neutronového degenerovaného plynu (tedy neutronová hvězda).
Nový!!: Černá díra a Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez · Vidět víc »
Trajektorie
Trajektorie s vyznačením bodů v různých časových okamžicích. Trajektorie (též pohybová křivka) je geometrická čára prostorem, kterou hmotný bod nebo těleso při pohybu opisuje.
Nový!!: Černá díra a Trajektorie · Vidět víc »
Ultrafialové záření
Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.
Nový!!: Černá díra a Ultrafialové záření · Vidět víc »
University of Toronto
#PŘESMĚRUJ Torontská univerzita.
Nový!!: Černá díra a University of Toronto · Vidět víc »
V404 Cyg
#PŘESMĚRUJ V404 Cygni.
Nový!!: Černá díra a V404 Cyg · Vidět víc »
Vakuum
Školní vývěva k demonstračním účelům Vakuum (z lat. vacuus, prázdný) česky též vzduchoprázdno znamená prázdný prostor, ve fyzice prostor s velmi malou hustotou částic.
Nový!!: Černá díra a Vakuum · Vidět víc »
Velký hadronový urychlovač
Jeden z více než 1800 supravodivých magnetů urychlovače LHC na transportním vozíku uvnitř 27 km dlouhého podzemního tunelu Velký hadronový urychlovač (Large Hadron Collider – LHC; doslovný překlad Velký hadronový srážeč) je největší urychlovač částic na světě, pracovat začal 10.
Nový!!: Černá díra a Velký hadronový urychlovač · Vidět víc »
Záření gama
Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.
Nový!!: Černá díra a Záření gama · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Černá díra a Země · Vidět víc »
1783
1783 (MDCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Černá díra a 1783 · Vidět víc »
1796
1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Černá díra a 1796 · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Černá díra a 1915 · Vidět víc »
1967
1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Černá díra a 1967 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Černá díra a 1971 · Vidět víc »
1974
1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Černá díra a 1974 · Vidět víc »
1975
1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Černá díra a 1975 · Vidět víc »
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Nový!!: Černá díra a 1976 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Černá díra a 20. století · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Černá díra a 2004 · Vidět víc »
2008
Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Černá díra a 2008 · Vidět víc »
2014
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Nový!!: Černá díra a 2014 · Vidět víc »
21. červen
21.
Nový!!: Černá díra a 21. červen · Vidět víc »
