Rychlejší přístup než prohlížeči!
119 vztahy: Albert Einstein, Amatér, Aristotelés, Astrobiologie, Astrofyzika, Astrometrie, Astronomický ústav Akademie věd České republiky, Atmosféra Země, Babylonie, Bod, Buddhismus, Chemické složení, Dalekohled, Detekce gravitačních vln, Doba bronzová, Edwin Hubble, Elektromagnetické spektrum, Elektromagnetické záření, Elementární částice, Elipsa, Energie, Extragalaktická astronomie, Ferdinand Verbiest, Fyzika, Galaktická astronomie, Galaxie, Galileo Galilei, Gama-astronomie, Geologie, Geometrie, Gravitační astronomie, Gravitační vlny, Gravitace, Hmotnost, Hubbleův vesmírný dalekohled, Hustota, Hvězda, Hvězdná astronomie, Informace, Infračervená astronomie, Interferometr, Isaac Newton, Jaderná fyzika, Johannes Kepler, Jupiter (planeta), Karl Guthe Jansky, Křivka, Klaudios Ptolemaios, Kosmické záření, Kosmologie, ..., Kosmonautika, Kvantová fyzika, LIGO, Magnetické pole, Mars (planeta), Měření času, Mechanický pohyb, Merkur (planeta), Meteor (jev), Meteorická astronomie, Meteorit, Mikrovlnná astronomie, Mikuláš Koperník, Navigace, Nebeská mechanika, Nebeská sféra, Neutrino, Neutrinová astronomie, Novověk, Obecná teorie relativity, Oko, Optická astronomie, Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, Planeta, Planetologie, Polárka, Poloha tělesa, Radioastronomie, Religionistika, Rentgenová astronomie, Rentgenové záření, Rudý posuv, Saturn (planeta), Sférická astronomie, Sir, Slunce, Sluneční soustava, Souhvězdí, Soustava souřadnic, Starověk, Starověké Řecko, Světlo, Těleso, Technika, Teorie relativity, Teplota, Tlak, Ultrafialová astronomie, Urychlovač částic, Věda, Velký třesk, Venuše (planeta), Vesmír, Vlnová délka, Voda, Záření gama, Zákon obecné přitažlivosti, Země, 14. září, 1514, 1609, 1687, 1905, 1915, 1929, 2. století, 20. století, 2015, 340 př. n. l.. Rozbalte index (69 více) »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Astronomie a Albert Einstein · Vidět víc »
Amatér
Amatér (franc. amateur, milovník; pův. z lat. amator, milovník od amare milovat) je ten, kdo se věnuje něčemu (umění, vědě, technice, sportu aj.) ze záliby, ne z povolání (opakem je profesionál).
Nový!!: Astronomie a Amatér · Vidět víc »
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Nový!!: Astronomie a Aristotelés · Vidět víc »
Astrobiologie
mimozemského života Astrobiologie (používají se i termíny exobiologie, exopaleontologie, astropaleontologie, kosmobiologie a bioastronomie), je vědní obor biologie zabývající se původem, vývojem, distribucí a budoucností života ve vesmíru.
Nový!!: Astronomie a Astrobiologie · Vidět víc »
Astrofyzika
světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.
Nový!!: Astronomie a Astrofyzika · Vidět víc »
Astrometrie
Posun těžiště sluneční soustavy vzhledem ke středu Slunce Astrometrie je odvětví astronomie, které se zabývá přesnými měřeními a vysvětlováním pozice a pohybů hvězd a ostatních nebeských těles.
Nový!!: Astronomie a Astrometrie · Vidět víc »
Astronomický ústav Akademie věd České republiky
Astronomický ústav AV ČR je veřejná výzkumná instituce, součást Akademie věd České republiky.
Nový!!: Astronomie a Astronomický ústav Akademie věd České republiky · Vidět víc »
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Nový!!: Astronomie a Atmosféra Země · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Astronomie a Babylonie · Vidět víc »
Bod
Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar.
Nový!!: Astronomie a Bod · Vidět víc »
Buddhismus
náhled Buddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená „probuzený“.
Nový!!: Astronomie a Buddhismus · Vidět víc »
Chemické složení
Chemické složení vyjadřuje druh a zastoupení atomů v dané látce.
Nový!!: Astronomie a Chemické složení · Vidět víc »
Dalekohled
alt.
Nový!!: Astronomie a Dalekohled · Vidět víc »
Detekce gravitačních vln
#PŘESMĚRUJ Gravitační vlny#Detekce gravitačních vln.
Nový!!: Astronomie a Detekce gravitačních vln · Vidět víc »
Doba bronzová
Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.
Nový!!: Astronomie a Doba bronzová · Vidět víc »
Edwin Hubble
Edwin Powell Hubble (20. listopadu 1889 Marshfield, Missouri, USA – 28. září 1953 San Marino, Kalifornie, USA) byl americký astronom, který svými pozorováními zásadně přispěl ke kosmologickému poznání.
Nový!!: Astronomie a Edwin Hubble · Vidět víc »
Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.
Nový!!: Astronomie a Elektromagnetické spektrum · Vidět víc »
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Nový!!: Astronomie a Elektromagnetické záření · Vidět víc »
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Nový!!: Astronomie a Elementární částice · Vidět víc »
Elipsa
Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.
Nový!!: Astronomie a Elipsa · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Astronomie a Energie · Vidět víc »
Extragalaktická astronomie
Jedny z nejvzdálenějších extragalaktických objektů ukazuje tzv. Hubbleovo ultrahluboké pole Extragalaktická astronomie je obor astronomie zabývající se objekty mimo naši Galaxii, zvanou též Mléčná dráha.
Nový!!: Astronomie a Extragalaktická astronomie · Vidět víc »
Ferdinand Verbiest
Ferdinand Verbiest (9. října 1623Hospodářské noviny, 26. dubna 2011, s. 26 – 28. ledna 1688 Peking) byl vlámský jezuita, misionář, teolog, matematik a astronom.
Nový!!: Astronomie a Ferdinand Verbiest · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Astronomie a Fyzika · Vidět víc »
Galaktická astronomie
Schéma naší Mléčné dráhy, kterou studuje galaktická astronomie Galaktická astronomie je obor astronomie zabývající se studiem naší Galaxie Mléčná dráha a objektů, jež naše Galaxie obsahuje.
Nový!!: Astronomie a Galaktická astronomie · Vidět víc »
Galaxie
Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.
Nový!!: Astronomie a Galaxie · Vidět víc »
Galileo Galilei
Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.
Nový!!: Astronomie a Galileo Galilei · Vidět víc »
Gama-astronomie
Magic – Čerenkovův teleskopna Kanárských ostrovech Gama astronomie (též astronomie gama záření) je odvětví astronomie zabývající se pozorováním vesmíru prostřednictvím záření gama.
Nový!!: Astronomie a Gama-astronomie · Vidět víc »
Geologie
Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je přírodní věda zaměřující se na procesy neživé přírody v rámci známého vesmíru.
Nový!!: Astronomie a Geologie · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Astronomie a Geometrie · Vidět víc »
Gravitační astronomie
Dva vzájemně se obíhající masivní objekty produkují gravitační vlny, které se výrazně zvýší při srážce těchto objektů Gravitační astronomie je nově vznikající obor astronomie, který má za cíl využití gravitačních vln k shromažďování pozorovacích dat o objektech jako černé díry a neutronové hvězdy, o událostech jako výbuchy supernov a o procesech probíhajících ve vesmíru krátce po jeho vzniku.
Nový!!: Astronomie a Gravitační astronomie · Vidět víc »
Gravitační vlny
Schéma gravitačních vln vyvolávané dvěma vzájemně obíhajícími hmotnými objekty (hvězdy, černé díry) Gravitační vlny jsou rychlostí světla se šířící vlnění gravitace, která se podle obecné teorie relativity projevuje zakřivením časoprostoru.
Nový!!: Astronomie a Gravitační vlny · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Astronomie a Gravitace · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Astronomie a Hmotnost · Vidět víc »
Hubbleův vesmírný dalekohled
Rozložené schéma Hubbleova vesmírného dalekohledu Hubbleův vesmírný dalekohled (zkratka HST z, někdy také jen krátce Hubble) je dalekohled, který na oběžnou dráhu Země do výše 600 kilometrů vynesl v roce 1990 při letu STS-31 americký raketoplán Discovery.
Nový!!: Astronomie a Hubbleův vesmírný dalekohled · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Astronomie a Hustota · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Astronomie a Hvězda · Vidět víc »
Hvězdná astronomie
#PŘESMĚRUJ Stelární astronomie.
Nový!!: Astronomie a Hvězdná astronomie · Vidět víc »
Informace
Informace (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech.
Nový!!: Astronomie a Informace · Vidět víc »
Infračervená astronomie
Galaxie pořízená v infračervené oblasti spektra Infračervená astronomie je oborem astronomie a astrofyziky, který zkoumá objekty viditelné v infračerveném záření (IR.
Nový!!: Astronomie a Infračervená astronomie · Vidět víc »
Interferometr
Princip Michelsonova interferometru Interferometr je přístroj pro velmi přesná měření, jehož princip je založen na interferenci světla.
Nový!!: Astronomie a Interferometr · Vidět víc »
Isaac Newton
Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.
Nový!!: Astronomie a Isaac Newton · Vidět víc »
Jaderná fyzika
Jaderná fyzika (též fyzika atomového jádra nebo nukleonika) je část fyziky, která se zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.
Nový!!: Astronomie a Jaderná fyzika · Vidět víc »
Johannes Kepler
Keplerův model sluneční soustavy z ''Mysterium Cosmographicum'' (1596) Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog.
Nový!!: Astronomie a Johannes Kepler · Vidět víc »
Jupiter (planeta)
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.
Nový!!: Astronomie a Jupiter (planeta) · Vidět víc »
Karl Guthe Jansky
Karl Guthe Jansky (22. října 1905, Norman, Oklahoma, USA – 14. února 1950, Red Bank, New Jersey) byl americký fyzik a radioinženýr, který v srpnu 1931 objevil rádiové vlny vycházející z Mléčné dráhy.
Nový!!: Astronomie a Karl Guthe Jansky · Vidět víc »
Křivka
Křivka je v matematice geometrický jednorozměrný objekt, případně zobrazení z přímky do nějakého prostoru (tzv. parametrizovaná křivka).
Nový!!: Astronomie a Křivka · Vidět víc »
Klaudios Ptolemaios
Klaudios Ptolemaios (zkráceně jen Ptolemaios), nebo v angličtině Ptolemy, (asi 85 – asi 168, Alexandrie) byl antický matematik, astronom, astrolog a geograf, který žil a pracoval v egyptské Alexandrii.
Nový!!: Astronomie a Klaudios Ptolemaios · Vidět víc »
Kosmické záření
Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry.
Nový!!: Astronomie a Kosmické záření · Vidět víc »
Kosmologie
Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.
Nový!!: Astronomie a Kosmologie · Vidět víc »
Kosmonautika
ISS v srpnu 2005 Kosmonautika je oblast vědy a techniky, která se zabývá cestováním mimo zemskou atmosféru.
Nový!!: Astronomie a Kosmonautika · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Astronomie a Kvantová fyzika · Vidět víc »
LIGO
LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) je vědecké zařízení v USA, které 14. září 2015 jako první přímo detekovalo gravitační vlny.
Nový!!: Astronomie a LIGO · Vidět víc »
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Nový!!: Astronomie a Magnetické pole · Vidět víc »
Mars (planeta)
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.
Nový!!: Astronomie a Mars (planeta) · Vidět víc »
Měření času
Měření času včetně jeho zaznamenávání a sdělování údajů o čase, je důležitá činnost ve vědě i v běžném životě.
Nový!!: Astronomie a Měření času · Vidět víc »
Mechanický pohyb
Mechanický pohyb je druh pohybu, při kterém se mění poloha vzhledem k jiným tělesům.
Nový!!: Astronomie a Mechanický pohyb · Vidět víc »
Merkur (planeta)
Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.
Nový!!: Astronomie a Merkur (planeta) · Vidět víc »
Meteor (jev)
#PŘESMĚRUJ Meteor.
Nový!!: Astronomie a Meteor (jev) · Vidět víc »
Meteorická astronomie
Meteorická astronomie je obor astronomie, který se zabývá pozorováním a studiem meteorů.
Nový!!: Astronomie a Meteorická astronomie · Vidět víc »
Meteorit
Meteorit (siderit) Meteorit je menší kosmické těleso (původně meteoroid), které díky příznivým podmínkám dopadlo na povrch Země, popřípadě jiné planety.
Nový!!: Astronomie a Meteorit · Vidět víc »
Mikrovlnná astronomie
Mikrovlnná astronomie představuje oblast astronomického zkoumání, která k výzkumu vesmíru využívá mikrovlnné záření.
Nový!!: Astronomie a Mikrovlnná astronomie · Vidět víc »
Mikuláš Koperník
Mikuláš Koperník (nebo,; 19. února 1473, Toruň – 24. května 1543, Frombork) byl astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie (tzv. koperníkovský obrat).
Nový!!: Astronomie a Mikuláš Koperník · Vidět víc »
Navigace
Navigace je postup a činnost, jimiž lze kdekoliv na zeměkouli stanovit svou polohu a nalézt cestu ke stanovenému cíli, která je podle zvolených kritérií nejvhodnější (například nejrychlejší, nejkratší atd.).
Nový!!: Astronomie a Navigace · Vidět víc »
Nebeská mechanika
Sluneční soustava Nebeská mechanika je vědní obor ležící na rozhraní mezi astronomií a teoretickou mechanikou, zabývající se popisem pohybu kosmických těles vesmírem a určováním jejich drah.
Nový!!: Astronomie a Nebeská mechanika · Vidět víc »
Nebeská sféra
Základní charakteristiky nebeské sféry. Základní charakteristiky nebeské sféry z hlediska pozorovatele na povrchu Země. Nebeská sféra nebo také světová sféra je v astronomii myšlená sféra, povrch koule v jejímž středu stojí pozorovatel (nacházející se na povrchu Země) dívající se na noční oblohu, na kterou se promítá poloha a pohyb všech viditelných těles vesmíru.
Nový!!: Astronomie a Nebeská sféra · Vidět víc »
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Nový!!: Astronomie a Neutrino · Vidět víc »
Neutrinová astronomie
Neutrinová astronomie je odvětví astronomie zabývající a zkoumající astronomické objekty pomocí neutrinových detektorů ve specializovaných observatořích.
Nový!!: Astronomie a Neutrinová astronomie · Vidět víc »
Novověk
Novověk je označením dějinné epochy v evropských i mimoevropských oblastech.
Nový!!: Astronomie a Novověk · Vidět víc »
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Nový!!: Astronomie a Obecná teorie relativity · Vidět víc »
Oko
Lidské oko Oko (latinsky oculus) je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak.
Nový!!: Astronomie a Oko · Vidět víc »
Optická astronomie
Teleskop Gran Telescopio Canarias na Kanárských ostrovech Optická astronomie pozoruje objekty ve vesmíru v oboru záření v rozmezí mezi blízkými infračervenými délkami a viditelným světlem – běžně vlnové délky od 330 nm do 1 µm.
Nový!!: Astronomie a Optická astronomie · Vidět víc »
Philosophiae Naturalis Principia Mathematica
Vydání z roku 1686 s Newtonovými vlastnoručními vpisky a korekturami Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica, česky Matematické principy přírodní filozofie, často pouze Principia, je nejslavnější spis fyzika Isaaca Newtona, jeden z pilířů moderní vědy.
Nový!!: Astronomie a Philosophiae Naturalis Principia Mathematica · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Astronomie a Planeta · Vidět víc »
Planetologie
sluneční soustavy. Planetologie – nebo také planetární vědy – byla dříve součástí astronomie, avšak se začátkem průzkumu ostatních těles sluneční soustavy automatickými sondami v 60.
Nový!!: Astronomie a Planetologie · Vidět víc »
Polárka
Polárka (anglicky Polaris poʊˈlɛərɪs), α Ursae Minoris (latinsky Alpha Ursae Minoris, zkráceně Alpha UMi, α UMi), též Severka, je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Malého medvěda.
Nový!!: Astronomie a Polárka · Vidět víc »
Poloha tělesa
Poloha tělesa je údaj, vyjadřující umístění tělesa vzhledem k ostatním tělesům (vztažné soustavě).
Nový!!: Astronomie a Poloha tělesa · Vidět víc »
Radioastronomie
Snímek protoplanetárního disku u hvězdy TW Tauri pořízený pomocí radioteleskopu ALMA Radioastronomie je odvětví astronomie zabývající se studiem nebeských těles prostřednictvím rádiových vln, emitovaných fyzikálními procesy ve vesmíru.
Nový!!: Astronomie a Radioastronomie · Vidět víc »
Religionistika
Symboly představují (zleva doprava): 1. řada: křesťanství, judaismus, hinduismus 2. řada: islám, buddhismus, šintoismus 3. řada: sikhismus, bahá'í, džinismus Religionistika (z latinského slova religio) je věda, která se zabývá studiem náboženství.
Nový!!: Astronomie a Religionistika · Vidět víc »
Rentgenová astronomie
NGC 1604 v různých částech světelného spektra Rentgenová astronomie je část astronomie zabývající se vesmírnými objekty, které vysílají rentgenové záření, tedy elektromagnetické vlnění o vlnové délce 0,1 nm až 10 nm.
Nový!!: Astronomie a Rentgenová astronomie · Vidět víc »
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Nový!!: Astronomie a Rentgenové záření · Vidět víc »
Rudý posuv
spektrem Slunce (vlevo) Rudý posuv (též červený posuv) je prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření na straně přijímače.
Nový!!: Astronomie a Rudý posuv · Vidět víc »
Saturn (planeta)
Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.
Nový!!: Astronomie a Saturn (planeta) · Vidět víc »
Sférická astronomie
Objekty zájmu astronomie leží v různých místech prostoru a různých vzdálenostech od pozorovatele.
Nový!!: Astronomie a Sférická astronomie · Vidět víc »
Sir
Sir (anglicky) je zdvořilostní oslovení muže používané v anglicky mluvících zemích.
Nový!!: Astronomie a Sir · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Astronomie a Slunce · Vidět víc »
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Nový!!: Astronomie a Sluneční soustava · Vidět víc »
Souhvězdí
Mapa souhvězdí jednorožce z roku 1820–1830 Souhvězdí je v moderní astronomii oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi.
Nový!!: Astronomie a Souhvězdí · Vidět víc »
Soustava souřadnic
Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.
Nový!!: Astronomie a Soustava souřadnic · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Astronomie a Starověk · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Astronomie a Starověké Řecko · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Astronomie a Světlo · Vidět víc »
Těleso
isbn.
Nový!!: Astronomie a Těleso · Vidět víc »
Technika
španělskou královskou mincovnu Slovo Technika pochází z řeckého slova τεχνη/techné, jehož význam je blízký slovům dovednost, řemeslo nebo umění.
Nový!!: Astronomie a Technika · Vidět víc »
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Nový!!: Astronomie a Teorie relativity · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Astronomie a Teplota · Vidět víc »
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Nový!!: Astronomie a Tlak · Vidět víc »
Ultrafialová astronomie
M81 v ultrafialových barvách, zachycená družicí GALEX Ultrafialová astronomie je odvětví astronomie, které se zabývá pozorováním vesmírných objektů v ultrafialovém záření, tedy ve vlnových délkách od 10 do 380 nm.
Nový!!: Astronomie a Ultrafialová astronomie · Vidět víc »
Urychlovač částic
Urychlovač částic, zkráceně jen urychlovač, je technické zařízení, používané pro dodání kinetické energie nabitým částicím.
Nový!!: Astronomie a Urychlovač částic · Vidět víc »
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Nový!!: Astronomie a Věda · Vidět víc »
Velký třesk
Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují. Teorie velkého třesku je fyzikální teorie, která předpokládá, že vesmír měl na počátku extrémně vysokou hustotu a teplotu a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání.
Nový!!: Astronomie a Velký třesk · Vidět víc »
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Nový!!: Astronomie a Venuše (planeta) · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Astronomie a Vesmír · Vidět víc »
Vlnová délka
Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.
Nový!!: Astronomie a Vlnová délka · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Astronomie a Voda · Vidět víc »
Záření gama
Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.
Nový!!: Astronomie a Záření gama · Vidět víc »
Zákon obecné přitažlivosti
Přitažlivé síly magnetů Zákon obecné přitažlivosti či Zákony obecné přitažlivosti je pojem užívaný, když se bere do úvahy povaha těles, která se vzájemně přitahují a touto interakcí popírají sebe sama jako stabilní fyzikální zákon.
Nový!!: Astronomie a Zákon obecné přitažlivosti · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Astronomie a Země · Vidět víc »
14. září
14.
Nový!!: Astronomie a 14. září · Vidět víc »
1514
Bez popisu.
Nový!!: Astronomie a 1514 · Vidět víc »
1609
1609 (MDCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Astronomie a 1609 · Vidět víc »
1687
1687 (MDCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Astronomie a 1687 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Astronomie a 1905 · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Astronomie a 1915 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Astronomie a 1929 · Vidět víc »
2. století
2.
Nový!!: Astronomie a 2. století · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Astronomie a 20. století · Vidět víc »
2015
2015 (MMXV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1. ledna 2015 a skončil ve čtvrtek 31. prosince 2015.
Nový!!: Astronomie a 2015 · Vidět víc »
340 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Astronomie a 340 př. n. l. · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Dějiny astronomie, Hvězdář, Hvězdářství.
